Hluboká n. Vlt. - Nynější ekonomická krize v Evropě nesmí zpomalit začleňování zemí západního Balkánu do EU. Po skončení dvoudenního jednání ministrů zahraničí EU na zámku v Hluboké nad Vltavou to uvedl český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. Zároveň vyzdvihl význam ratifikace Lisabonské smlouvy pro integraci balkánských zemí do evropských struktur a českou podporu procesu rozšiřování unie.
Video: Záznam tiskové konference ze summitu
„I v dobách hospodářské krize, kdy se samozřejmě v západní Evropě šíří různé obavy, nesmí zpomalit proces integrace západního Balkánu,“ uvedl na tiskové konferenci po dvoudenním neformálním summitu Schwarzenberg. „Je to samozřejmě podmíněno přísnou kondicionalitou, tedy podmínkami, které tyto země musí splnit. A o těchto aspektech jsme se hlavně bavili,“ nastínil dnešní rozhovory, kdy se ministři sedmadvacítky setkali se svými balkánskými protějšky.
Ministři EU si také myslí, že by unie měla zrušit vízovou povinnost pro tyto země. Schwarzenberg podotkl, že analýzy různých institucí ukazují, že přípravy pokračují rychle. „Tak rychle, že očekávám, že do konce roku se už první vlaštovky v této oblasti objeví,“ řekl. O které konkrétní státy by mělo jít, nechtěli ministři prozradit.
Dalším výstupem jednání na zámku v Hluboké je to, že k 1. dubnu 2009 by měla Albánie podepsat stabilizační a asociační dohodu, která je dalším krokem ve vyjednávání o vstupu této země do EU.
Lisabon je zelenou pro rozšiřování
Jedním z klíčových kroků unie vstříc rozšiřování na východ je podle Schwarzenberga konečná ratifikace Lisabonské smlouvy. V Česku probíhá ratifikace zdlouhavě, nyní záleží na postoji Senátu. Ministr zdůraznil, že věří v konečný úspěch celého procesu, který by neměla ovlivnit ani domácí politická krize. Pokud by nebyla ratifikace smlouvy úspěšná, mohlo by se Česko ocitnout v rámci EU v izolaci, obává se český ministr.
Schwarzenberg o Lisabonu:
„Českého postoje se obávají nejen členské země, ale i zájemci o vstup do EU. Země západního Balkánu mají strach, že by Česko mohlo odmítnutím nové smlouvy další rozšiřování EU zablokovat.“
Smlouva totiž adaptuje unijní instituce na činnost i při velkém počtu členů EU a panují obavy, že nebude-li ratifikace napříč unií dokončena, její činnost to ochromí a uvrhne ji to do vnitřní krize.
Solana: Evropská budoucnost pro země Balkánu existuje
„Ekonomická krize se dotýká každého,“ řekl na tiskové konferenci vysoký představitel EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku Javier Solana. „Musíme společně přemýšlet, jak řešit tuto situaci.“ Současná hospodářská krize podle něj způsobila dvě rizika: jedním je to, že by země mohly přijímat ekonomická ochranářská opatření, a druhým nebezpečí politického protekcionismu či nacionalismu. „Po této krizi bude svět ještě globalizovanější a nacionalistické tendence by vůbec neměly vycházet na světlo,“ prohlásil Solana a naléhal na intenzivnější spolupráci se zeměmi Balkánu.
