Dolní komora polského parlamentu označila vyvraždění asi 100 tisíc Poláků v ukrajinské Volyni během války za genocidu. Pro toto usnesení hlasovalo 432 poslanců, deset se zdrželo a nikdo nebyl proti.
V předchozích letech Sejm při této příležitosti používal výraz „etnické čistky charakteru genocidy“. Po loňských volbách však sněmovnu ovládla konzervativní strana Právo a spravedlnost (PiS), jejíž vůdce Jaroslaw Kaczyński požaduje označovat volyňský masakr za genocidu.
Opoziční média předpokládají, že krok polského parlamentu může vést ke zhoršení vztahů s východním sousedem, jakkoli dnes přijatá rezoluce v narážce na ruskou anexi Krymu a povstání separatistů v Donbasu „vyjadřuje solidaritu s Ukrajinou bojující s vnější agresí o územní celistvost“.
Připomíná také „odvetné akce“ Poláků na Volyni s vypalováním ukrajinských vsí a zabíjením civilistů a vybízí k usmíření ve jménu budoucnosti obou národů.
Rezoluce měla být přijata již na výročí začátku takzvaného volyňského masakru 11. července, ale byla odložena vzhledem k návštěvě ukrajinského prezidenta Petra Porošenka, který se ve Varšavě zúčastnil summitu NATO – a také položil květy k pomníku polským obětem.
Sejm podle svého usnesení navíc vzdal úctu „všem občanům republiky, bestiálně zavražděným ukrajinskými nacionalisty“, a stanovil, že 11. červenec bude památným dnem obětí této genocidy.
