Rabat – Tisíce Maročanů demonstrovaly v neděli v hlavním městě Rabatu a v Casablance za větší rozsah ústavních reforem. V Casablance se podle agentury Reuters sešlo osm tisíc lidí, v metropoli to byly asi dva tisíce. Demonstraci iniciovalo Hnutí 20. února vedené mladými lidmi, kteří považují reformy navržené králem Muhammadem VI. za nedostatečné a požadují zavedení parlamentní monarchie západního typu.
V centru Rabatu byla nasazena pořádková policie, aby zabránila střetu sympatizantů opozičního hnutí a příznivců v referendu schválené ústavní reformy. Několik lidí bylo zraněno při zásahu bezpečnostních sil, když si chtěli prorazit cestu k parlamentu. V Casablance se proti hnutí postavilo několik stovek zastánců schválené reformy. Protesty se konaly i v dalších marockých městech.
Hnutí 20. února, které se inspirovalo protesty v Tunisku a Egyptě, jež vedly ke svržení hlav států, pořádá pravidelné demonstrace a požaduje mimo jiné, aby byli postaveni před soud činitelé, kteří jsou podle nich zapleteni do úplatkářství. „Řekněme ne vládci, který plýtvá veřejnými prostředky,“ stálo na plakátech. „Kamkoli jdete, najdete korupci, zabili jste nás korupcí,“ provolávali protestující v Rabatu.
Protistrana hnutí přinutila dvakrát změnit trasu a házela po nich vajíčka. Hnutí, které je nazváno podle data konání prvního protestu, nemá vůdce a jedná se o volnou síť, v níž se podařilo sdružit islamisty i sekulární levici. Většina Maročanů ale podporuje krále a hnutí se nepodařilo získat tak širokou podporu, jako se tomu stalo v Egyptě a Tunisku.
Král Muhammad VI. by měl podle reformy schválené v nedávném referendu předat část svých pravomocí zvoleným činitelům. Avšak stále zůstane v centru veškerého strategického rozhodování. Tento krok je v ostatních arabských monarchiích spatřován jako test, jestli reforma může zastavit vlnu takzvaného arabského jara, jež vedlo například ke svržení hlav států v Egyptě a Tunisku. Podle agentury MAP vyšlo do ulic až 70 000 lidí, aby vyjádřili podporu ústavní reformě schválené v referendu 1. července. Podle vlády ji tehdy schválilo téměř 100 % hlasujících. Oponenti tvrdí, že údaje o hlasování nejsou reálné, a připomínají, že více než polovina oprávněných voličů se referenda neúčastnila.
