Maďarsko 2010: Žíravé tsunami si vzalo 10 životů

Ajka (Maďarsko) - Dlouhá léta byla hliníkárna v západomaďarské Ajce pro své okolí především zdrojem pracovních příležitostí. Situace se změnila 4. října 2010, kdy z protržené odpadní nádrže unikl nebezpečný kal, který připravil o život 10 osob a zamořil plochu o rozloze asi 40 kilometrů čtverečních. Šlo tak o jednu z nejhorších průmyslových havárií v dějinách Maďarska.

Do uměle vytvořených lagun v okolí továrny byl už v dobách komunismu ukládán tekutý odpad vznikající při zpracování bauxitu. Šlo o kal tvořený řadou sloučenin včetně oxidů železa, jež mu dodávaly charakteristickou oranžovorudou barvu. Ačkoliv odpad obsahoval určité množství nebezpečných těžkých kovů, hlavní riziko pro životní prostředí představovala jeho vysoká zásaditost. Hodnotou pH se rudá břečka vyrovnala louhu a při styku s kůží působila popáleniny.

Ekologická katastrofa v Maďarsku
Zdroj: Zsolt Szigetvary/ISIFA

Žíravé tsunami si vzalo 10 životů

Podle některých svědectví se už několik dní před havárií objevil v hrázi průsak, který svědčil o hrozícím nebezpečí. Hliněný val odolával tlaku uskladněného materiálu až do 4. října 2010, kdy se protrhl. Na 800 000 kubíků žíravého bahna vyteklo po svahu do okolí, a při tom pohlcovalo vše, co mu stálo v cestě. Očití svědkové později hovořili o rudém tsunami, které během několika okamžiků zaplavilo blízkou obec Kolontár až do výšky dvou metrů. Nábytek a dokonce některá auta vlna odnesla i dva kilometry daleko. Zaplaveny byly stovky domů a hektary polí.

Protržená hráz odkalovací nádrže v maďarské Ajce
Zdroj: Sandor H. Szabo/ISIFA

Několik lidí se v přívalu bahna utopilo, jiní po několika dnech podlehli následkům zranění. Celkem si katastrofa vyžádala 10 lidských životů a 150 lidem způsobila zranění, převážně popáleniny kůže.

Žíravá kaše zamořila oblast o rozloze asi 40 kilometrů čtverečních. Vedle Kolontáru utrpělo největší škody nedaleké městečko Devecser a v menší míře i několik dalších obcí v okolí. Jejich obyvatelé museli být neprodleně evakuováni a do svých domovů se mohli vrátit až po několika dnech, kdy byl dokončen bezpečnostní val zajišťující ochranu před důsledky případného úniku zbytku chemikálií z poškozené laguny.

Rozsah katastrofy přiměl vládu premiéra Viktora Orbána k vyhlášení stavu nouze ve třech postižených župách a k povolání armády s těžkou technikou a vrtulníky. Obyvatelům zdevastovaných obcí vláda slíbila zaplatit veškeré škody. Velkorysá nabídka ale později vyvolala nespokojenost mezi postiženými, kterým se nelíbil příliš pomalý postup při vyplácení kompenzací.

Protržená hráz odkalovací nádrže v maďarské Ajce
Zdroj: Gyoergy Varga/ISIFA

Při hledání viníka zřejmě nejvážnější průmyslové nehody v Maďarsku se pozornost obrátila zejména na provozovatele továrny, jehož přístup k zabezpečení hrází byl podle některých svědectví přinejmenším laxní. Podle Světového fondu na ochranu přírody nádrž u hliníkárny netěsnila již několik měsíců před katastrofou. Bulvární list Blikk dokonce napsal, že vedení společnosti MAL mělo už delší dobu k dispozici informace o hrozícím nebezpečí, ale nechávalo si je pro sebe. Podle tisku dostali zaměstnanci závodu příkaz, aby o stavu hrází nemluvili.

Maďarské úřady uložily hliníkárenské společnosti MAL za způsobené ekologické škody pokutu 135,1 miliardy forintů (přes 11,5 miliardy korun). Kdyby ji měla zaplatit, zkrachuje. „Maďarská vláda nedovolí, aby podnik zkrachoval, protože jde o práci pro šest tisíc lidí a o 12 procent evropského trhu s hliníkem,“ říká Zoltán Illés, státní tajemník Ministerstva životního prostředí odpovědný za likvidaci havárie.

Stát nad firmou krátce po nehodě převzal kontrolu, aby dohlédl na bezpečnost dalšího provozu a odstraňování škod. Letos v lednu upozornila ekologická organizace Greenpeace, že továrna nadále znečišťuje životní prostředí. Podle analýz ochránců životního prostředí překračuje obsah arzenu a hliníku v nedaleké říčce Torna mnohonásobně přípustné limity.

Již dnes je jasné, že nešlo o žádnou přírodní katastrofu, ale o selhání konkrétních lidí. Maďarské úřady obvinily dosud více než deset osob, soudní procesy ale dosud zahájen nebyly. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V ruském zajetí zemřelo přes 200 vojáků, hlásí Ukrajina. Přeživší mluví i o mučení

O víkendu proběhla zatím největší výměna válečných zajatců mezi Ruskem a Ukrajinou. Navracející se vojáci však hovoří o děsivých podmínkách věznění, mučení i týrání. Válčící strany si vyměňují také těla padlých a při jejich ohledání lékaři nacházejí stopy brutálního zacházení. Kyjev potvrdil, že v ruském zajetí prokazatelně zemřelo 206 příslušníků ukrajinské armády. Seznam mrtvých se ale podle odhadů úřadů bohužel ještě výrazně rozroste. Korektní zacházení s válečnými zajatci přitom jasně upravuje mezinárodní humanitární právo. Jeho vymáhání je ale v Rusku za současné situace prakticky neproveditelné. Z toho důvodu Ukrajina i mezinárodní organizace vše důkladně mapují.
před 39 mminutami

Ruský útok zranil v Charkovské oblasti osm lidí

Po ruském dronovém útoku v Charkovské oblasti v noci na středu utrpělo zranění osm lidí včetně čtyřletého dítěte, informoval na sociální síti Telegram šéf oblastní správy Oleh Syněhubov. Moskva tvrdí, že na ruské území v noci mířilo přes sto ukrajinských dronů, informace ale nelze nezávisle ověřit.
06:21Aktualizovánopřed 48 mminutami

V Řecku obvinili členy pobřežní stráže za ztroskotání lodě s běženci

Řečtí vyšetřovatelé obvinili sedmnáct členů pobřežní stráže v souvislosti s předloňským ztroskotáním lodě s běženci. Při největším takovém neštěstí ve Středozemním moři za poslední dekádu utonulo u ostrova Pylos až 650 lidí. Řecké úřady dosud jakoukoli vinu za potopení přeplněného plavidla odmítaly. Obviněné nyní čekají v příštích týdnech výslechy. Teprve pak soud rozhodne, jestli s nimi zahájí standardní řízení. Zatím není jasné ani to, jaký trest by jim mohl hrozit.
před 1 hhodinou

Jedna z nejnebezpečnějších hranic světa je „načrtnutá krví“

Indicko-pákistánská hranice v Kašmíru zůstává i po uzavření křehkého klidu zbraní jednou z nejmilitarizovanějších oblastí světa. Takzvaná Linie kontroly byla s menšími změnami určena už po první válce mezi asijskými mocnostmi koncem 40. let a není mezinárodně uznaná – vznikla tam, kde se zastavily armády. Pákistán navíc v dubnu pozastavil klíčovou dohodu ze Šimly, což vyvolává u expertů obavy z dalšího vyhrocení konfliktu a regionální nestability.
před 2 hhodinami

Když někdo podvádí s evropskými dotacemi, musí být potrestán, říká Zdechovský

Delegace vedená europoslancem Tomášem Zdechovským (KDU-ČSL) na Slovensku posuzuje využívání evropských fondů včetně podezření na možné zneužívání dotací. Podle něj podklady ukazují na konkrétní organizovanou skupinu, která se snažila evropské dotace rozkrádat. Řekl to v úterních Událostech, komentářích moderovaných Danielem Takáčem. Delegace se podle něj snaží s tamními politiky vést otevřený dialog a zdůrazňuje nutnost přísnějších kontrol. Na kritiku ze strany slovenského ministra vnitra Matúše Šutaje Eštoka (Hlas) reagoval Zdechovský slovy, že „někomu možná ujedou nervy“.
před 8 hhodinami

Polsko krátce před volbou prezidenta řeší údajné prohřešky obou kandidátů

Krátce před klíčovým druhým kolem prezidentských voleb v Polsku čelí kandidát konzervativní strany Právo a Spravedlnost Karol Nawrocki vážné kauze. Média přinesla výpovědi svědků, podle nichž měl v 90. letech jako člen ostrahy v luxusním Grand Hotelu v Sopotách zprostředkovávat kontakt hostů s prostitutkami. Nawrocki nařčení odmítl a avizoval, že podá žalobu. Problémy má i kampaň liberála Rafala Trzaskowského, jehož příznivci měli skrytě financovat internetové reklamy očerňující jeho konkurenty. Trzaskowski odmítá, že by o tom věděl. Voliči o nové hlavě státu rozhodnou v neděli, průzkumy předpovídají mimořádně těsný výsledek.
před 10 hhodinami

Svět od druhé světové války nikdy nebyl tak nebezpečný, prohlásil Karel III.

Svět nebyl od konce druhé světové války nikdy tak nebezpečný a nestabilní jako dnes, prohlásil v úterý britský král Karel III. v Ottawě, když jako první britský monarcha po téměř 70 letech zahajoval zasedání kanadského parlamentu. Slavnostní příležitost je podle agentury AP vnímána jako vyjádření podpory severoamerické zemi, která čelí tlaku ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa.
před 11 hhodinami

Téměř 180 tisíc Palestinců vysídlila izraelská ofenziva za deset dní

Obnovená izraelská ofenziva v Pásmu Gazy během deseti dní, od 15. do 25. května, nuceně vysídlila téměř 180 tisíc Palestinců, píše Reuters s odvoláním na Mezinárodní organizaci pro migraci (IOM). Od 18. března, kdy izraelská armáda po několikatýdenním příměří obnovila svou ofenzivu v Pásmu, bylo nuceně vysídleno téměř 616 tisíc lidí ze zhruba dvou milionů obyvatel Gazy. Mnozí byli vysídleni několikrát, v některých případech až desetkrát, stojí v prohlášení.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...