Riga - Lotyšští voliči dnes drtivou většinou více než 78 procent hlasů odmítli v referendu přijetí ruštiny jako druhého oficiálního jazyka v zemi. S odvoláním na zatím částečné výsledky hlasování o tom informovala lotyšská ústřední volební komise. Po sečtení dvou třetin odevzdaných hlasů bylo 78,25 procenta voličů proti a 21,5 procenta pro. „Dvacet let poté, co jsme se osamostatnili, musím jít a hlasovat pro svůj jazyk. Všichni musí ukázat, že v Lotyšsku je jen jeden jazyk, a to je lotyština,“ říká volička Dzintra Kangere.
Lotyši odmítli ruštinu jako druhý oficiální jazyk
Celostátní volební účast dosáhla 69,23 procenta, v metropoli Rize byla 77 procent. V regionu Letgale s převážně ruskojazyčnými obyvateli u hranic s Ruskem a Běloruskem se referenda zúčastnilo 60 procent lidí.
„Je to otázka národní identity, což vysvětluje, proč většina lidí nepovažovala referendum za pouhou politickou hru a masívně se ho zúčastnila,“ komentoval situaci místní politický analytik z Lotyšské univerzity Ivars Ijabs.
„Myslím, že tato iniciativa měla sloužit k rozdělení společnosti. V Lotyšsku ale nemohla uspět,“ myslí si lotyšský premiér Valdis Dombrovskis. „Hlasovala jsem pro, ale nemám nic proti Lotyšům. Je to jen protest proti lotyšské politice,“ reaguje volička Nastasja Guzheva.
Referendum iniciovala loňská petiční akce ruskojazyčné menšiny, když se během listopadu podařilo shromáždit téměř 190 tisíc podpisů. Ruskojazyčná menšina tvoří asi třetinu z 2,1 milionu obyvatel pobaltské země.
Silná komunita lidí hovořících rusky je pozůstatkem sovětského období, kdy se pobaltské státy - a především Lotyšsko - staly cílem silné vlny ruských přistěhovalců. Někteří její příslušníci mají za to, že jsou oběťmi diskriminace, a domnívají se, že kdyby byl ruštině přiznán status státního jazyka, mohl by se tento stav změnit.
Referendum rozpory zřejmě prohloubí
Lotyšsko nabylo samostatnosti po rozpadu SSSR v roce 1991. Ruští imigranti žijící v zemi museli požádat o lotyšské státní občanství a absolvovat jazykový test, aby se nestali osobami bez státní příslušnosti. Pro tisíce z nich byl test velmi obtížný. Platné občanství nemá zhruba 16 procent Lotyšů, kteří se přistěhovali před rozpadem SSSR. Jazyková otázka a postavení sovětských přistěhovalců je v Lotyšsku dodnes citlivou politickou otázkou. Referendum rozpory ve společnosti zřejmě ještě prohloubí.
Lotyšští voliči odmítli přijetí ruštiny jako oficiálního jazyka (zdroj: ČT24)