Do řešení migrační krize se poprvé zapojí také NATO. Ministři členských zemí se na schůzce v Bruselu dohodli na vytvoření námořní mise, která bude sledovat příliv uprchlíků v Egejském moři a mařit jejich pašování. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg upřesnil, že námořní síly Aliance již dostaly rozkaz ihned odplout do oblasti mezi Tureckem a Řeckem.
Pokud se uprchlíci dostanou na moři do problémů, hlídky NATO je budou po záchraně vracet zpět do Turecka - alespoň tak popsal plány český ministr obrany Martin Stropnický. Doplnil, že do oblasti se vydají jako předvoj lodě NATO, které v současné době cvičí ve Středozemním moři. V egejské oblasti by měly být do 24 hodin. Další podrobnosti svého nasazení podle Stropnického NATO rozpracuje do dvou týdnů.
Zachráněné osoby budou podle velvyslance ČR při NATO Jiřího Šedivého vraceny zpět do Turecka. „To je jeden z momentů, který pomohl tomu, že byla iniciativa vůbec přijata,“ podotkl velvyslanec. „Turecko je členský stát NATO. Nevidím důvod, proč by nemělo dostát svému aliančnímu závazku,“ okomentoval to politický geograf Michael Romancov.
Ankara s vracením migrantů do Turecka podle Stropnického vyjádřila souhlas. Podle organizace na ochranu lidských práv Amnesty International (AI) by ale byl takový postup nezákonný. „Síly NATO musejí v Egejském moři operovat v souladu s mezinárodním právem,“ uvedla AI. To podle ní znamená pouze záchranné operace.
NATO dosud do řešení migrační krize zasahovat nechtělo. Obrat přišel po schůzce německé kancléřky s tureckým premiérem. Na schůzce ministrů obrany zemí NATO už šlo o třístrannou iniciativu Turecka, Německa a Řecka, podotkl Šedivý. „Je poměrně vzácné, aby se tyto země shodly na spolupráci v této citlivé oblasti,“ podotkl Šedivý.
„Existuje zločinecký syndikát, který zneužívá tyto ubohé lidi. Jedná se organizovanou pašeráckou operaci. Když se na to zaměříme, může to mít ohromný humanitární dopad,“ zdůraznil americký ministr Ashton Carter. Zdůraznil, že pro novou misi byly všechny státy Aliance.
Stoltenberg podle agentury AP sdělil, že vrchní velitel sil NATO v Evropě americký generál Philip Breedlove již nařídil lodím „bezodkladně“ se rozmístit v Egejském moři.
Misi povede námořní skupina 2, která působí pod velením Německa a čítá pět lodí. Jako první se do mise podle webové stránky NATO zapojí tři z těchto plavidel - německá loď Bonn, turecká Barbados a kanadská Fredericton. Tato plavidla by do Egejského moře mohla dorazit v pátek. Mnoho zemí už nabídlo, že do projektu přispěje vlastními loděmi.
Operace by se podle zdrojů blízkých bruselskému sídlu Aliance měly účastnit i řecké a turecké vojenské lodě, které by ale působily jen ve svých národních teritoriálních vodách.
Stropnický již v první den dvoudenního zasedání NATO ve středu prohlásil, že alianční síly by mohly střežit a monitorovat pašerácké stezky u Egejského moře, ale i na turecko-syrské hranici. Česko je podle ministra schopno přispět, ale musí nejprve znát podrobnosti zvažované akce.
Zásadní obrat v uprchlické krizi, hodnotí řecký ministr
Podle řeckého ministra obrany Panose Kammenose „se síly NATO rozvinou v Egejském moři podél tureckého pobřeží a zajistí, aby se všichni přistěhovalci, které zadrží, vrátili rovnou zpátky do Turecka“. „Účelem je zastavit zločinecké gangy a akce těch, kteří obchodují s lidmi,“ podotkl Kammenos.
Podle řeckého ministra by tím měla začít také nová role pro evropskou agenturu pro ochranu vnějších hranic EU Frontex, která, místo aby působila na řeckých ostrovech, měla být aktivní přímo na řecko-tureckém pomezí. Agentura Frontex by se tak měla transformovat v evropskou pohraniční stráž, což ale „vyžaduje politické rozhodnutí“.
Turecký prezident pohrozil „otevřením stavidel“ migraci
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan pohrozil Evropské unii, že by v budoucnu jeho země mohla uprchlíkům zcela otevřít brány do Evropy. Erdogan to prý řekl šéfovi Evropské komise Jeanu-Claudeu Junckerovi a předsedovi Evropské rady Donaldu Tuskovi. Jak turecký vůdce během svého dnešního projevu v Ankaře rovněž uvedl, OSN by měla vyvinout větší úsilí, aby zabránila „etnickým čistkám“ v Sýrii.
Erdogan rovněž kritizoval síly bojující v Sýrii. Íránem podporované jednotky podle něj v zemi páchají „nemilosrdné masakry“.
O Erdoganových výhrůžkách týkajících se zaplavení Evropy uprchlíky informoval již v pondělí řecký server euro2day.gr. Turecký prezident se tak měl vyjádřit již loni v listopadu během schůzky s Tuskem a Junckerem, když po nich žádal lepší dohodu ohledně řešení uprchlické krize na Blízkém východě.
Od začátku roku dorazilo do Řecka po moři téměř 75 tisíc migrantů, uvedla organizace OSN. Celkem 45 procent z nich jsou Syřané. Více než čtyři sta lidí cestu nepřežilo. Uprchlíci nejčastěji míří na řecký ostrov Lesbos, který se nachází poblíž tureckého pobřeží.
