Lídr jihokorejské opozice I Če-mjong byl napaden, útočník ho bodl do krku

Lídra jihokorejské opozice I Če-mjonga bodl útočník do krku, když byl na návštěvě ve městě Pusan na jihovýchodě země. Politik byl s krvácivým zraněním letecky přepraven do nemocnice v Soulu, kde podstoupil operaci. V současné době je při vědomí na jednotce intenzivní péče, informoval podle agentury Reuters mluvčí I Če-mjongovy strany. Útočníka na místě zadržela policie. I Če-mjong je předsedou Korejské demokratické strany, kterou připravuje na dubnové parlamentní volby, připomněla stanice CNN.

Muž devětapadesátiletého politika demokratické strany bodl do levé části krku krátce před 10:30 místního času (2:30 SEČ), když po prohlídce místa, kde vzniká nové pusanské letiště, odpovídal na otázky novinářů. Na fotografiích bylo vidět, jak I leží se zavřenýma očima na zemi a někdo mu na krk tlačí papírový kapesník.

Podle dřívějších informací stranického mluvčího má politik zřejmě poškozenou krční žílu, první pomoc mu poskytli lékaři v Pusanu.

Místní policie uvedla, že útočníka identifikovala jako muže narozeného v roce 1957. K I Če-mjongovi podle svědků přistoupil se žádostí o autogram a poté na něj zaútočil. Podle agentury Reuters útočník vyšetřovatelům řekl, že si svou zbraň, osmnáct centimetrů dlouhý nůž, koupil na internetu a že měl v úmyslu politika zabít. Motiv útoku zatím není známý.

Útok rychle odsoudil jihokorejský prezident Jun Sok-jol, který právě I Če-mjonga v roce 2022 těsně porazil ve volbách hlavy státu. Jun nařídil rychlé vyšetření případu.

Jeden z favoritů na prezidenta čelí obvinění z korupce

Podle průzkumů veřejného mínění z poslední doby patří I Če-mjong a jeho soupeř z řad konzervativců Han Tong-hun, který dříve působil jako ministr spravedlnosti, k favoritům prezidentských voleb plánovaných na rok 2027. V čele Korejské demokratické strany stojí I od srpna 2022, parlamentní volby by se měly konat v dubnu letošního roku.

Od porážky v minulých prezidentských volbách je I Če-mjong ostrým kritikem politiky současné hlavy státu Jun Sok-jola. Loni držel I Če-mjong 24 dnů hladovku na protest proti postupu vlády, která se podle něj nedokázala postavit rozhodnutí Japonska vypouštět rozředěnou radioaktivní vodu z poškozené jaderné elektrárny Fukušima. Opoziční politik zároveň protestoval i proti řízení jihokorejské ekonomiky po pandemii covidu-19 a proti nesmlouvavému postoji jihokorejské vlády vůči KLDR.

Tiskové agentury připomínají, že I Če-mjong čelí řadě obvinění z korupce. V jednom z případů je obviňován z přijetí úplatků od soukromého investora, který vytěžil značné zisky z bytové výstavby ve městě Songnam, kde byl I Če-mjong do roku 2018 starostou. I veškerá obvinění popírá.

Stoupenci I Če-mjonga, který v minulosti rovněž působil jako guvernér provincie Kjonggi obklopující Soul, označují za odvážného bojovníka proti elitám, který by mohl reformovat politiku establishmentu, vymýtit korupci a řešit rostoucí nerovnost mezi občany. Kritici I Če-mjonga považují za nebezpečného populistu, který vyvolává spory a démonizuje své konzervativní soupeře.

Několik útoků v posledních letech

Politikou Jižní Koreje zmítá výrazná polarizace mezi konzervativními a liberálními stranami, a to zejména v posledních letech, během nichž byla bývalá prezidentka Pak Kun-hje napřed uvězněna za zneužití pravomoci a obvinění z úplatkářství, než byla v roce 2021 omilostněna a propuštěna. V zemi došlo v minulosti k několika útokům na vysoce postavené politiky či diplomaty, napsala na svém webu stanice CNN.

Na předchůdce I Če-mjonga v Demokratické straně, Song Jong-kila, zaútočil muž kladivem do hlavy během prezidentské kampaně I Če-mjonga v březnu 2022. Politik vyvázl s lehkým zraněním.

Exprezidentka Pak Kun-hje byla v roce 2006 napadena v Soulu nožem na shromáždění Velké národní strany, tehdejší hlavní opoziční strany v zemi, jíž byla předsedkyní. Utrpěla deseticentimetrovou řeznou ránu na obličeji, jež jí několik týdnů bránila normálně mluvit.

V roce 2015 byl tehdejší americký velvyslanec v Jižní Koreji Mark Lippert bodnut do obličeje na politické akci, na které měl vystoupit. Velvyslanec utrpěl ránu od pravé lícní kosti až po spodní čelist. Útočník byl později odsouzen k dvanácti letům vězení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Čína nedávno zadržela českého občana

V Číně byl nedávno zadržen český občan, napsal server Seznam Zprávy. Ministerstvo zahraničí ČT informaci potvrdilo, čeští diplomaté v Pekingu jsou podle něj s Čechem v konzulárním kontaktu. I s ohledem na ochranu osobních údajů ale ministerstvo nebude záležitost dále komentovat ani poskytovat podrobnější informace, dodal jeho mluvčí Adam Čörgő. Podle spekulací chce Čína zadrženého vyměnit za svého občana obviněného v Česku.
16:25Aktualizovánopřed 22 mminutami

Po převrácení lodi u Libye zahynulo či se pohřešuje nejméně 50 migrantů

U pobřeží východní Libye se převrátila loď se zhruba šedesáti migranty, nejméně padesát z nich zahynulo nebo se pohřešuje, uvedla ve středu podle agentury AP místní pobřežní stráž. Zemi původu migrantů, mezi nimiž byly i ženy a děti, neuvedla. Neštěstí se stalo v úterý blízko ostrova Bardaa severozápadně od města Tobruk. Deseti lidem se podařilo doplavat na ostrov a zachránit se. Loď směřovala k evropským břehům.
před 1 hhodinou

Íránské ministerstvo tvrdí, že série nových útoků USA zabila nejméně 35 civilistů

Nejnovější série amerických útoků na jih Íránu v posledních dnech zabila nejméně 35 lidí, tvrdilo ve středu pozdě odpoledne íránské ministerstvo zdravotnictví s tím, že zranění utrpělo nejméně 300 lidí. Vláda dříve informovala o třiceti mrtvých civilistech. Ve středu ve 12:00 SELČ zahájila armáda USA novou vlnu útoků. Poslední skončila asi o osm hodin dříve, trvala sedm hodin. Íránské revoluční gardy tou dobou oznámily útoky na Bahrajn, Kuvajt či Jordánsko, píší agentury. Bahrajn a Kuvajt v noci útoky opravdu hlásily. Jordánská armáda sdělila, že zničila tři íránské rakety.
05:35Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Francouzský parlament schválil zákon, který umožní asistované sebevraždy

Francouzský parlament definitivně schválil zákon, který nevyléčitelně nemocným pacientům za přísně stanovených podmínek umožní asistovanou sebevraždu. Smrtící látku si bude moci podat pacient sám, nebo pokud toho nebude fyzicky schopen, bude to moci udělat lékař či zdravotní sestra. Dolní komora parlamentu přehlasovala zamítavé stanovisko komory horní. Podle AFP se pro zákon vyslovilo 291 poslanců, 241 bylo proti a 29 se zdrželo.
20:01Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Volkswagen pokračuje v úsporách, zasáhnout by měly i Škoda Auto

Koncern Volkswagen šetří a chystá změny. Dotknout by se podle německých médií mohly i společnosti Škoda Auto. Skončit by podle deníku Bild mohla třeba Fabia. Naopak některé vozy určené pro indický trh by se mohly prodávat i jinde.
před 2 hhodinami

VideoVědec studoval, jak odlišit jaderné testy KLDR od zemětřesení. Čína ho dva roky vězní

Peking už skoro dva roky vězní amerického vědce Jou-lin Čchena, který analyzoval, jak odlišit severokorejské jaderné testy od zemětřesení. Nedělal utajovanou práci a používal veřejně dostupná data. Státní bezpečnost ho zadržela v listopadu 2024 na letišti v Pekingu, když se po návštěvě příbuzných a přednáškách na univerzitách vracel do Bostonu. Režim ho obvinil ze špionáže a hrozí mu soud. Washington označil jeho zadržení za nespravedlivé a žádá bezodkladné propuštění. Podle Číny „nic takového jako takzvané nespravedlivé zadržování v zemi neexistuje“.
před 2 hhodinami

EU a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů

Evropská unie a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů, oznámila ve středu v Kyjevě předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Má podle ní spojit ukrajinské bojové zkušenosti s evropskou průmyslovou kapacitou. Ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov předtím oznámil, že ukrajinské firmy získají přístup k programům EU a tři sta milionům eur (asi 7,25 miliardy korun). V Kyjevě se kromě toho koná summit zemí jihovýchodní Evropy a Ukrajiny, na který přicestoval mimo jiné srbský prezident Aleksandar Vučič.
14:57Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Ukrajina hlásí po útocích mrtvé, Kyjev drony zasáhl ruské tankery

Ruský útok na Oděsu si vyžádal tři mrtvé, uvedl ve středu šéf oblastní vojenské správy Oleh Kiper. Další tři lidé zahynuli podle úřadů v Sumách po útoku leteckými pumami. Po jednom mrtvém ohlásily ukrajinské úřady z Černihivské, Dněpropetrovské, Mykolajivské a Záporožské oblasti a Chersonu. Ukrajina zároveň zasáhla v Černém moři dvacet ruských lodí, z toho sedmnáct tankerů, uvedl velitel jejích dronových vojsk Robert Brovdi.
08:10Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.