Lídr jihokorejské opozice I Če-mjong byl napaden, útočník ho bodl do krku

Lídra jihokorejské opozice I Če-mjonga bodl útočník do krku, když byl na návštěvě ve městě Pusan na jihovýchodě země. Politik byl s krvácivým zraněním letecky přepraven do nemocnice v Soulu, kde podstoupil operaci. V současné době je při vědomí na jednotce intenzivní péče, informoval podle agentury Reuters mluvčí I Če-mjongovy strany. Útočníka na místě zadržela policie. I Če-mjong je předsedou Korejské demokratické strany, kterou připravuje na dubnové parlamentní volby, připomněla stanice CNN.

Muž devětapadesátiletého politika demokratické strany bodl do levé části krku krátce před 10:30 místního času (2:30 SEČ), když po prohlídce místa, kde vzniká nové pusanské letiště, odpovídal na otázky novinářů. Na fotografiích bylo vidět, jak I leží se zavřenýma očima na zemi a někdo mu na krk tlačí papírový kapesník.

Podle dřívějších informací stranického mluvčího má politik zřejmě poškozenou krční žílu, první pomoc mu poskytli lékaři v Pusanu.

Místní policie uvedla, že útočníka identifikovala jako muže narozeného v roce 1957. K I Če-mjongovi podle svědků přistoupil se žádostí o autogram a poté na něj zaútočil. Podle agentury Reuters útočník vyšetřovatelům řekl, že si svou zbraň, osmnáct centimetrů dlouhý nůž, koupil na internetu a že měl v úmyslu politika zabít. Motiv útoku zatím není známý.

Útok rychle odsoudil jihokorejský prezident Jun Sok-jol, který právě I Če-mjonga v roce 2022 těsně porazil ve volbách hlavy státu. Jun nařídil rychlé vyšetření případu.

Jeden z favoritů na prezidenta čelí obvinění z korupce

Podle průzkumů veřejného mínění z poslední doby patří I Če-mjong a jeho soupeř z řad konzervativců Han Tong-hun, který dříve působil jako ministr spravedlnosti, k favoritům prezidentských voleb plánovaných na rok 2027. V čele Korejské demokratické strany stojí I od srpna 2022, parlamentní volby by se měly konat v dubnu letošního roku.

Od porážky v minulých prezidentských volbách je I Če-mjong ostrým kritikem politiky současné hlavy státu Jun Sok-jola. Loni držel I Če-mjong 24 dnů hladovku na protest proti postupu vlády, která se podle něj nedokázala postavit rozhodnutí Japonska vypouštět rozředěnou radioaktivní vodu z poškozené jaderné elektrárny Fukušima. Opoziční politik zároveň protestoval i proti řízení jihokorejské ekonomiky po pandemii covidu-19 a proti nesmlouvavému postoji jihokorejské vlády vůči KLDR.

Tiskové agentury připomínají, že I Če-mjong čelí řadě obvinění z korupce. V jednom z případů je obviňován z přijetí úplatků od soukromého investora, který vytěžil značné zisky z bytové výstavby ve městě Songnam, kde byl I Če-mjong do roku 2018 starostou. I veškerá obvinění popírá.

Stoupenci I Če-mjonga, který v minulosti rovněž působil jako guvernér provincie Kjonggi obklopující Soul, označují za odvážného bojovníka proti elitám, který by mohl reformovat politiku establishmentu, vymýtit korupci a řešit rostoucí nerovnost mezi občany. Kritici I Če-mjonga považují za nebezpečného populistu, který vyvolává spory a démonizuje své konzervativní soupeře.

Několik útoků v posledních letech

Politikou Jižní Koreje zmítá výrazná polarizace mezi konzervativními a liberálními stranami, a to zejména v posledních letech, během nichž byla bývalá prezidentka Pak Kun-hje napřed uvězněna za zneužití pravomoci a obvinění z úplatkářství, než byla v roce 2021 omilostněna a propuštěna. V zemi došlo v minulosti k několika útokům na vysoce postavené politiky či diplomaty, napsala na svém webu stanice CNN.

Na předchůdce I Če-mjonga v Demokratické straně, Song Jong-kila, zaútočil muž kladivem do hlavy během prezidentské kampaně I Če-mjonga v březnu 2022. Politik vyvázl s lehkým zraněním.

Exprezidentka Pak Kun-hje byla v roce 2006 napadena v Soulu nožem na shromáždění Velké národní strany, tehdejší hlavní opoziční strany v zemi, jíž byla předsedkyní. Utrpěla deseticentimetrovou řeznou ránu na obličeji, jež jí několik týdnů bránila normálně mluvit.

V roce 2015 byl tehdejší americký velvyslanec v Jižní Koreji Mark Lippert bodnut do obličeje na politické akci, na které měl vystoupit. Velvyslanec utrpěl ránu od pravé lícní kosti až po spodní čelist. Útočník byl později odsouzen k dvanácti letům vězení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
23. 12. 2025Aktualizovánopřed 16 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 17 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
23. 12. 2025

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
23. 12. 2025

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
23. 12. 2025Aktualizováno23. 12. 2025

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
23. 12. 2025
Načítání...