Lékaři bez hranic k útoku v Kunduzu: Kábul se v podstatě přiznal k válečnému zločinu

Lékaři bez hranic (MSF) jsou podle svých slov „znechuceni“ prohlášením afghánské vlády, kterým chce ospravedlnit nálet na nemocnici v Kunduzu, při němž zemřelo 22 lidí, včetně pracovníků MSF. Kábul tvrdí, že měl informace o tom, že se v nemocnici skrývá Taliban, což lékaři odmítli. Organizace to považuje za přiznání k válečnému zločinu. Incident nyní vyšetřují Spojené státy.

Nová verze USA: Afghánci se dostali do přímé palby, požádali nás o pomoc

Velitel zahraničních sil v Afghánistánu John Campbell nově řekl, že afghánská armáda požádala americké kolegy o pomoc, protože se prý dostala v Kunduzu do přímé palby. Campbell tak změnil původní tvrzení Spojených států, podle nějž Američané útočili v obraně svých vojáků před palbou.

Campbell prohlásil, že při útoku bylo „nešťastnou náhodou zasaženo několik civilistů“. To, že útok směřoval na zařízení MSF, ale nepotvrdil. Detaily odmítl poskytnout s tím, že se stále vyšetřuje. Podle Campbella se bude na vyšetřování podílet NATO a Afghánistán.

Nemocnice MSF v Kunduzu po bombardování
Zdroj: MSF

Lékaři bez hranic ujišťují, že informovali všechny válčící strany o přesné GPS lokaci nemocnice, a mluví o vážném porušení mezinárodního humanitárního práva. Traumacentrum fungovalo na místě čtyři roky a bylo největší v oblasti.

Svědci vyprávějí o hrůzách, které při náletu zažili. „Celá situace byla hrozně těžká. Sledovali jsme, jak naši kolegové umírají. Třeba náš farmaceut – ještě večer jsme spolu mluvili a plánovali zásoby a teď jsem viděl, jak zemřel tady, v naší kanceláři,“ prohlásil zdravotní bratr Lajos Zoltan Jecs.

Nemocnice pro mě byla několik měsíců prací i domovem. Ano, je to jen budova. Je to ale také mnohem víc. Je to zdravotní péče pro Kunduz. A teď je pryč.
Lajos Zoltan Jecs
Lékaři bez hranic

Afghánská a americká letadla podle oficiálního prohlášení budovu bombardovala záměrně –vojáci věřili, že se v domech skrývali členové Talibanu a útočí odtud na afghánské vojáky a civilisty. Při náletu zahynulo 12 pracovníků MSF a deset pacientů. Všichni byli Afghánci.

„Toto prohlášení svědčí o tom, že afghánské a americké síly se společně rozhodly srovnat se zemí plně funkční nemocnici – s více než 180 zaměstnanci a pacienty uvnitř – kvůli tvrzením o přítomnosti bojovníků Talibanu,“ uvádí MFS. „To se rovná přiznání k válečnému zločinu. Je to zcela v protikladu k původním snahám americké vlády útok banalizovat jako ,vedlejší ztráty‘,“ dodala organizace.

7 minut
Právník: Hovořit o válečném zločinu je velké zjednodušení
Zdroj: ČT24

„Musím zopakovat, že tvrzení afghánské vlády je absurdní a nepravdivé. Víme, že do nemocnice celou noc nevstoupil nikdo jiný než pacienti, ošetřovatelé a zdravotnický personál. Víme od našich lidí, že před náletem se v nemocnici rozhodně nebojovalo,“ konstatoval ředitel Lékařů bez hranic v ČR Pavel Gruber.

Gruber: Každý musí odložit zbraně už před nemocnicí

Lékaři jsou přesvědčeni, že nemocnici bombardovaly síly NATO vedené Američany. USA už incident vyšetřují, MSF ale žádá nezávislé mezinárodní vyšetřování. „Pokud to má interně vyšetřovat jedna z bojujících stran, tak se obáváme, že se pravdu nedozvíme. My nemůžeme říct, jestli to byl cílený útok, ale jsou k tomu indicie – byl veden velmi přesně na hlavní budovu, kde jsou operační sály, jednotka intenzivní péče. Navíc pokračoval ještě 30 minut poté, co jsme informovali úřady, že útočí na nemocnici,“ poznamenal Gruber.

Organizace sice pracovníky prověřuje, Gruber na druhou stranu uznává, že „lidem není vidět do hlavy, jaké je jejich politické přesvědčení“. „V Kunduzu platí ale stejná pravidla jako v jiných našich nemocnicích, to znamená, že se dovnitř nesmí nosit zbraně. I kdyby se tam teoreticky někdo takový (stoupenec Talibanu) nacházel, tak by byl neozbrojený. Takže srovnat se zemí nemocnici, kde bylo 180 lidí, je tak stejně neospravedlnitelné,“ dodal Gruber.

Boje o Kunduz pokračují, většina lékařů z oblasti odešla

Po náletu Lékaři bez hranic stáhli většinu svých zaměstnanců z oblasti, někteří ale zůstali a ošetřují zraněné na jiných klinikách. Podle MSF byla zničená nemocnice klíčovým zařízením pro tisíce pacientů v Kunduzu i v dalších částech severního Afghánistánu.

Afghánské vládní síly, podporované zahraničními vojsky, mezitím stále bojují o strategický Kunduz na severu země. Afghánská armáda většinu města, kde žije 300 tisíc lidí, v průběhu týdne získala zpět, bojovníci Talibanu se ale pořád ukrývají v některých budovách a pokračují v palbě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zemřela Claudette Colvinová, jejíž čin odstartoval hnutí za lidská práva

Zemřela v 86 letech černoška Claudette Colvinová, jejíž zatčení v polovině padesátých let kvůli odmítnutí uvolnit bělošce místo v autobuse pomohlo odstartovat moderní hnutí za občanská práva. S odvoláním na nadaci nesoucí její jméno o tom v úterý pozdě večer informovala agentura AP.
před 2 mminutami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
03:13Aktualizovánopřed 59 mminutami

Trump útokem na Venezuelu nahrál Rusku, přestože ho ponížil, shodují se experti

Ještě loni v květnu pronášel Nicolás Maduro vzletná slova o vztazích Venezuely a Ruska, když v Kremlu podepisoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem dohodu o vzájemné spolupráci. Poté, co ale venezuelského autokrata sesadily a zajaly Spojené státy, ruský vůdce mlčí. Experti připouštějí, že americký úder ve Venezuele Moskvu ponížil. Zároveň ale podle nich nahrává ruskému vnímání světa a jeho zájmům na Ukrajině a v Evropě.
před 2 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
před 4 hhodinami

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Hlasitému kritikovi Trumpa hrozí, že přijde o výsluhy. Chtějí mě umlčet, míní

Americký senátor Mark Kelly žaluje ministerstvo obrany. Pentagon totiž spustil proceduru, na jejímž konci hrozí hlasitému kritikovi prezidenta Donalda Trumpa degradace a odebrání výsluh. Kelly, bývalý astronaut a vojenský pilot, je přesvědčen, že ho Trumpovi lidé chtějí umlčet.
před 12 hhodinami

Mezi Kodaní a Washingtonem si volíme Dánsko, řekl grónský premiér

Pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko, prohlásil v úterý grónský premiér Jens-Frederik Nielsen. Zopakoval, že ostrov není na prodej, informuje agentura Reuters. Zájem o Grónsko v posledních dnech dává opakovaně najevo americký prezident Donald Trump, nevyloučil přitom k jeho zisku ani použití síly vůči spojenecké zemi Severoatlantické aliance.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...