Lékaři bez hranic k útoku v Kunduzu: Kábul se v podstatě přiznal k válečnému zločinu

Lékaři bez hranic (MSF) jsou podle svých slov „znechuceni“ prohlášením afghánské vlády, kterým chce ospravedlnit nálet na nemocnici v Kunduzu, při němž zemřelo 22 lidí, včetně pracovníků MSF. Kábul tvrdí, že měl informace o tom, že se v nemocnici skrývá Taliban, což lékaři odmítli. Organizace to považuje za přiznání k válečnému zločinu. Incident nyní vyšetřují Spojené státy.

Nová verze USA: Afghánci se dostali do přímé palby, požádali nás o pomoc

Velitel zahraničních sil v Afghánistánu John Campbell nově řekl, že afghánská armáda požádala americké kolegy o pomoc, protože se prý dostala v Kunduzu do přímé palby. Campbell tak změnil původní tvrzení Spojených států, podle nějž Američané útočili v obraně svých vojáků před palbou.

Campbell prohlásil, že při útoku bylo „nešťastnou náhodou zasaženo několik civilistů“. To, že útok směřoval na zařízení MSF, ale nepotvrdil. Detaily odmítl poskytnout s tím, že se stále vyšetřuje. Podle Campbella se bude na vyšetřování podílet NATO a Afghánistán.

Nemocnice MSF v Kunduzu po bombardování
Zdroj: MSF

Lékaři bez hranic ujišťují, že informovali všechny válčící strany o přesné GPS lokaci nemocnice, a mluví o vážném porušení mezinárodního humanitárního práva. Traumacentrum fungovalo na místě čtyři roky a bylo největší v oblasti.

Svědci vyprávějí o hrůzách, které při náletu zažili. „Celá situace byla hrozně těžká. Sledovali jsme, jak naši kolegové umírají. Třeba náš farmaceut – ještě večer jsme spolu mluvili a plánovali zásoby a teď jsem viděl, jak zemřel tady, v naší kanceláři,“ prohlásil zdravotní bratr Lajos Zoltan Jecs.

Nemocnice pro mě byla několik měsíců prací i domovem. Ano, je to jen budova. Je to ale také mnohem víc. Je to zdravotní péče pro Kunduz. A teď je pryč.
Lajos Zoltan Jecs
Lékaři bez hranic

Afghánská a americká letadla podle oficiálního prohlášení budovu bombardovala záměrně –vojáci věřili, že se v domech skrývali členové Talibanu a útočí odtud na afghánské vojáky a civilisty. Při náletu zahynulo 12 pracovníků MSF a deset pacientů. Všichni byli Afghánci.

„Toto prohlášení svědčí o tom, že afghánské a americké síly se společně rozhodly srovnat se zemí plně funkční nemocnici – s více než 180 zaměstnanci a pacienty uvnitř – kvůli tvrzením o přítomnosti bojovníků Talibanu,“ uvádí MFS. „To se rovná přiznání k válečnému zločinu. Je to zcela v protikladu k původním snahám americké vlády útok banalizovat jako ,vedlejší ztráty‘,“ dodala organizace.

Nahrávám video

„Musím zopakovat, že tvrzení afghánské vlády je absurdní a nepravdivé. Víme, že do nemocnice celou noc nevstoupil nikdo jiný než pacienti, ošetřovatelé a zdravotnický personál. Víme od našich lidí, že před náletem se v nemocnici rozhodně nebojovalo,“ konstatoval ředitel Lékařů bez hranic v ČR Pavel Gruber.

Gruber: Každý musí odložit zbraně už před nemocnicí

Lékaři jsou přesvědčeni, že nemocnici bombardovaly síly NATO vedené Američany. USA už incident vyšetřují, MSF ale žádá nezávislé mezinárodní vyšetřování. „Pokud to má interně vyšetřovat jedna z bojujících stran, tak se obáváme, že se pravdu nedozvíme. My nemůžeme říct, jestli to byl cílený útok, ale jsou k tomu indicie – byl veden velmi přesně na hlavní budovu, kde jsou operační sály, jednotka intenzivní péče. Navíc pokračoval ještě 30 minut poté, co jsme informovali úřady, že útočí na nemocnici,“ poznamenal Gruber.

Organizace sice pracovníky prověřuje, Gruber na druhou stranu uznává, že „lidem není vidět do hlavy, jaké je jejich politické přesvědčení“. „V Kunduzu platí ale stejná pravidla jako v jiných našich nemocnicích, to znamená, že se dovnitř nesmí nosit zbraně. I kdyby se tam teoreticky někdo takový (stoupenec Talibanu) nacházel, tak by byl neozbrojený. Takže srovnat se zemí nemocnici, kde bylo 180 lidí, je tak stejně neospravedlnitelné,“ dodal Gruber.

Boje o Kunduz pokračují, většina lékařů z oblasti odešla

Po náletu Lékaři bez hranic stáhli většinu svých zaměstnanců z oblasti, někteří ale zůstali a ošetřují zraněné na jiných klinikách. Podle MSF byla zničená nemocnice klíčovým zařízením pro tisíce pacientů v Kunduzu i v dalších částech severního Afghánistánu.

Afghánské vládní síly, podporované zahraničními vojsky, mezitím stále bojují o strategický Kunduz na severu země. Afghánská armáda většinu města, kde žije 300 tisíc lidí, v průběhu týdne získala zpět, bojovníci Talibanu se ale pořád ukrývají v některých budovách a pokračují v palbě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 36 mminutami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 39 mminutami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 14 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 17 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 23 hhodinami
Načítání...