Moskva - Žijeme v nejmrazivější části světa, hlásí hrdě obyvatelé východosibiřského Jakutska. Se zimou a sněhem počítají a počasí v místě, kde zima končí až v květnu, je překvapí jen málokdy. Zasněžený víkend v Česku a komplikace, které přinesl, tak jsou ve srovnání s pořádnou ruskou zimou úsměvné.
„Když jsem chodil do školy, bylo tady každý rok mínus 60 stupňů. Každý rok takto mrzlo nejméně 10 dní po sobě,“ vzpomíná dřevorubec Alexej Jegorov z Ojmjakonu. Tato zapadlá vesnice uprostřed Sibiře má přesto své místo v učebnicích zeměpisu. Pětistovka místních obyvatel je velmi pyšná na svůj rekord – mínus 67,7 stupňů naměřených v roce 1933. To jim zajistilo pověst vůbec nejmrazivějšího obydleného místa na světě. Něco ji ale přece jen kalí: letitý spor o rekord s konkurentem vzdáleným tisíc kilometrů na sever. „Způsobil to překlep v dokumentu, který říká, že v roce 1885 naměřili ve Věrchojansku teplotu mínus 67,8 stupňů Celsia,“ říká etnografka Tamara Valsiljevová.
Ojmjakon si primát zatím udržel a stal se oblíbeným cílem dobrodruhů. Zima tu trvá dlouhých osm měsíců. Průměrná teplota v únoru je mínus 44 stupňů. Proto se tu hodně lidí živí prodejem dřeva na otop a chovem odolných jakutských koní. „Jakutští koně jsou nejunikátnější zvířata na světě,“ říká s obdivem správce koňské farmy Nikolaj Vinokurov.
Právě k zemědělcům po celém Rusku přitom byla letošní zima vůbec nejtvrdší. Prosinec, který byl nejmrazivější za posledních 70 let, spálil nejméně pětinu zasetého ozimého obilí. Drsné mrazy zatím poničily velkou část z milionu kilometrů ruských silnic a v metropoli napadlo skoro dva a půl metru sněhu - nejvíc za poslední století.
Chladné počasí si už v Rusku letos vyžádalo 252 obětí, víc než dva a půl tisíce lidí skončilo s omrzlinami v nemocnici, tisíce lidí musely hledat úkryt a teplé jídlo u místních charit. Největší mrazy ale podle meteorologů - alespoň v Moskvě – končí. Teploty by tu už nemusely klesnout pod mínus 15 stupňů.
