Osmadevadesátiletý Leonard Jindra odešel z Československa do Ameriky před válkou. Tehdy ještě netušil, že se jednoho dne bude účastnit nejkrvavějších bojů na jedné z normandských pláží. V Isigny-sur-Mer, které tři dny po začátku invaze osvobodila právě Jindrova 29. pěší divize, s ním natáčel zpravodaj ČT Martin Řezníček.
Kvůli kýle ho do armády nejdřív nevzali, nakonec Leonard Jindra bojoval po boku Američanů na Omaze
2 minuty
Události: Kvůli kýle jej do armády nejdřív nevzali, nakonec vzdoroval Němcům v Normandii
Leonard – vlastním jménem Ladislav – Jindra se do Ameriky přestěhoval před válkou jako šestnáctiletý. Do armády ho přimělo vstoupit vypálení Lidic. Nejprve ho odmítli kvůli kýle, tak si sehnal brigádu, vydělal peníze na operaci a pak ho přijali.
Že nadešel Den D, poznal podle toho, že si toho červnového dne jako voják mohl k jídlu vybrat, co chtěl. Tušil, že to může být poslední snídaně. Na pláži Omaha potom zažil peklo, které má dodnes před očima. Jindrovi kamarádi, s nimiž na lodi vtipkoval, během pár minut padli.
Od války navštívil Normandii už několikrát. Na pláži i tak stále cítí střelný prach a vidí krev.
Ladislav Jindra na dobové fotografii
V Isigny-sur-Mer má dnes divize, ve které bojoval, pamětní desku. Jindru ocenil před lety také český ministr obrany záslužným křížem 3. stupně. „Rád jsem to udělal – bojovat proti nacistům, osvobodit Československou republiku,“ uvedl Jindra.
Na rodnou zemi sice nezanevřel, úřadům ale nedokáže odpustit, že jeho ženě nedaly české občanství, ač o to několikrát žádal. „Já když jsem bojoval pro svobodu, tak jsem byl československý občan, po válce mi Amerika dala občanství bez jakékoli žádosti,“ vzpomíná s trochou hořkosti.
Jen na Omaze, kde se během vylodění Spojenců odehrály nejkrvavější boje, padly tři tisíce amerických vojáků. Jejich památku spolu s tisíci dalších připomíná hřbitov s památníkem v Colleville-sur-Mer, kde se tradičně odehrávají hlavní ceremonie.
