Evropské rozhodnutí o kvótách se přesouvá z papírů evropských úředníků do praxe. Z Itálie do Švédska totiž dorazila vůbec první skupina uprchlíků z Eritreje. Jde o 19 lidí, kteří se sice zaregistrovali u italských úřadů, o jejich žádostech o azyl ale rozhodnou úředníci švédští. Plán na rozdělení uprchlíků mezi státy Evropské unie se týká 160 tisíc migrantů dočasně pobývajících právě v Itálii a Řecku.
Čtrnáct mužů a pět žen dorazilo v pátek odpoledne na letiště ve městě Luleaa na severu Švédska. Ještě během pátku by měli podat žádost o azyl na úřadu v asi čtyřicet kilometrů vzdáleném Bodenu, uvedla Švédská imigrační agentura. Dočasné ubytování je pro ně připraveno poblíž středošvédského města Östersund.
„Je to pro Evropu historický den. Jde o skvělý projev evropské solidarity, jak s těmi, kteří potřebují ochranu, tak i mezi členskými státy,“ uvedl eurokomisař pro migraci Dimitris Avramopulos, který kvůli odletu Eritrejců zamířil přímo do Itálie. S ním tam byl také lucemburský ministr zahraničí Jean Asselborn, jehož země nyní EU předsedá. Spolu s italským ministrem vnitra Angelinem Alfanem se s migranty setkali ještě před jejich odletem z Říma.
„Ta skupina osob, to není ani kapka v moři, to je skutečně málo. Jedná se spíš o jakýsi symbol toho, že dublinská dohoda byla tímto způsobem překonána a že se přijímá nový systém, na jehož základě by pak skutečně měly být přerozdělovány větší počty uprchlíků do dalších zemí,“ uvedl redaktor rádia RAI v Itálii Josef Kašpar, který ale dodává, že si Italové v tomto ohledu velké iluze příliš nedělají.
Že jde o skutečně jen zlomek z celkového počtu uprchlíků, potvrzují ostatně i ohlasy v samotném Švédsku, které nejsou před příletem Eritrejců nijak výrazné. „Je to zanedbatelné v souvislosti s tím, kolik lidí se zde pokouší žádat o azyl – za poslední týden to bylo zhruba osm tisíc osob. A letošní rok bude v tomto ohledu zřejmě rekordní,“ informuje přímo ze Švédska spolupracovník ČT Tomáš Sniegoň a dodává, že letos eviduje Švédsko zatím 81 tisíc žádostí o azyl.
Švédsko oznámilo, že by letos v zemi mohlo požádat o azyl až 150 tisíc lidí. Jen za posledních sedm dní přišlo do skandinávského království podle premiéra Stefana Löfvena téměř devět tisíc žadatelů o azyl. Švédsko má na základě dohody o kvótách přijmout během příštích dvou let 5700 uprchlíků.
Kvóty, kvóty a zase jenom kvóty
Proti jednorázovému rozdělení 120 tisíc uprchlíků v září hlasovalo vedle Slovenska, Maďarska a Rumunska i Česko.
Ostatní země osmadvacítky je ale přehlasovaly a Česko tak musí přijmout tři tisíce uprchlíků. Spolu s dobrovolným převzetím 40 tisíc osob, což se dohodlo na už jaře, se tak plán nyní týká 160 tisíc Syřanů, Eritrejců a Iráčanů, kteří mají velkou šanci v Evropské unii azyl skutečně získat.
„Je tady první relokace mezi Itálií a Švédskem. Ale Eritrejci do Švédska skutečně chtějí a já znovu opakuji, že se obávám, že nebude reálné relokovat ty lidi do zemí, kam nechtějí, a že nás čekají velké soudní spory,“ dodává ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD).
Migrační krize byla také tématem čtvrteční schůzky šéfů ministerstev vnitra v Lucembursku. Ti se nakonec dohodli, že země EU vydají do roku 2020 přes 800 milionů eur (více než 21,5 miliardy korun) na svou návratovou politiku, tedy posílání neúspěšných žadatelů o azyl zpět do zemí původu. O plánu Evropské komise na trvalý mechanismus přerozdělování uprchlíků mezi členské země ale navzdory očekávání nerozhodovali.
Tisíce uprchlíků v Makedonii
Mezitím čelí Makedonie nové vlně přílivu migrantů. Jen během čtvrtka do země z Řecka vstoupilo 10 tisíc běženců. Policie tak musela povolat posily, aby se jí podařilo situaci zvládnout. Rekord ze začátku září nicméně překonán nebyl, tehdy to bylo 12 tisíc vstupů za 24 hodin.
Podle českého velvyslanec ve Skopji Miroslava Rameše ale makedonské úřady nápor zatím zvládají. „Makedonie je pro utečence tranzitní zemí, kterou chtějí co nejrychleji překonat, a vláda a nevládní organizace se tomu velmi rychle přizpůsobily. Soustředí se tak na to, aby zajistili nejnutnější péči v dvou přestupních centrech – na přechodech s Řeckem a Srbskem,“ dodává Rameš s tím, že obě místa jsou vzdálená zhruba 250 kilometrů a vlakem je lidé překonají za tři hodiny.
