Čína darovala německému Trevíru nadživotní sochu Karla Marxe. Vlivný, ale kontroverzní myslitel a revolucionář se v tomto západoněmeckém městě před 200 lety narodil. V květnu tam jeho jubileum připomenou tři výstavy. Na jejich otevření má promluvit předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker.
Kupředu levá. Čína poslala do Marxova rodiště jeho sochu v nadživotní velikosti
Bronzový odlitek se symbolicky nakročenou levou nohou vytvořil přední čínský sochař a ředitel Čínského národního muzea Wu Wej-šan. Slavnostní odhalení sochy, která je vysoká 4,4 metru a váží 2,3 tuny, je naplánováno na 5. května, tedy na den Marxových narozenin.
Přijede i šéf Evropské komise
Na otevření výstav v Trevíru promluví 4. května v Konstantinově bazilice šéf Evropské komise Juncker. V lednu to oznámil organizátor akcí Rainer Auts, aniž výběr řečníka vysvětlil. Juncker předsedal lucemburské středopravicové Křesťanskosociální lidové straně a působil také ve vedení Mezinárodního měnového fondu, který levice kritizuje.
Největší z chystaných výstav v Rýnském zemském muzeu ponese název Karl Marx 1818–1883. Život. Dílo. Doba. Potrvá do 21. října a na 1000 metrech čtverečních představí Marxův intelektuální a politický vývoj. Zaměří se i na kontext vzniku jeho děl, k nimž patří Komunistický manifest a třísvazkový Kapitál.
Socha Karla Marxe dorazila do Trevíru
Karl Heinrich Marx se v Trevíru narodil 5. května 1818 a strávil v něm prvních 17 let života. Jeho jubileum je příležitostí pro posílení významu města i celé spolkové země Porýní-Falc, prohlásil dříve zemský ministr kultury Konrad Wolf. Již nyní přijíždí každoročně do Trevíru kolem 150 tisíc čínských turistů, napsala DPA.
V Číně vládne komunistická strana, v zemi ale podle mnoha odborníků nastolila tvrdý, takzvaný dickensovský kapitalismus. Ten panoval v Evropě v 19. století a Marx jej pranýřoval.
Marx patřil k intelektuálům, na které se odvolávaly socialistické a komunistické režimy. Po něm pojmenovaný myšlenkový směr – marxismus – zásadně ovlivnil filozofii, sociologii a ekonomii.
Odpůrci Marxovi vyčítají důraz na třídní boj, výzvy k revoluci, nárokování si vědeckosti, útok na náboženství či výpady vůči Židům. Ani v Trevíru není všeobecně přijímán. Podle agentury DPA panují obavy, že jeho sochu někdo poškodí.