Kubánská krize - nakonec dohoda, zmírnění napětí, nicméně kritika ze všech stran

Praha - Nikdy předtím ani poté nestál svět tak blízko jadernému konfliktu. Nejhorší mezinárodní krizi od konce druhé světové války odstartoval fakt, že USA zjistily, že Sovětský svaz umístil na Kubě rakety schopné zasáhnout USA. Tehdejší americký prezident John Kennedy 22. října 1962 vyhlásil „karanténu“ ostrova, aby se zabránilo dodávkám sovětských zbraní. Krize byla zažehnána až poté, co sovětský vůdce Nikita Chruščov 28. října 1962 souhlasil s odstraněním raket výměnou za příslib USA neintervenovat vojensky proti Castrově režimu.

Kuba si po nástupu Fidela Castra k moci našla nového spojence v SSSR, který si rázem uvědomil význam strategického umístění Kuby v těsné blízkosti USA. Přeměna Kuby v sovětský satelit znamenala závažný přesun mocenské rovnováhy a Chruščov ho chtěl posílit rozmístěním jaderných raket na ostrově.  

Ruské zbraně putovaly na Kubu, až si toho všimly USA

Před polednem o karibské krizi (zdroj: ČT24)

Událostem označovaným jako karibská nebo kubánská krize předcházely stupňující se dodávky ruských zbraní na Kubu, tedy do vzdálenosti necelých 150 kilometrů od amerických břehů. USA se v červenci 1962 dozvěděly o nalodění 66 raket s jadernými hlavicemi s doletem 1 800 až 3 500 kilometrů, 24 protiletadlových raket a 22 000 sovětských vojáků a expertů na sovětské lodě, které mířily na Kubu. Koncem srpna výzvědný americký letoun oznámil existenci nové vojenské základny a sovětských techniků. Situace se vyhrotila v polovině října, kdy další snímkování odhalilo rozmístění raket v odpalovacích rampách. 

Při projednávání odvetných opatření se americká vláda rozdělila. Část byla pro okamžitou likvidaci základen leteckým bombardováním bez předchozího varování. Kennedy byl pro umírněnější řešení a 22. října v televizním projevu vyhlásil karanténu s čekací lhůtou dva dny.

Nepropustná námořní blokáda Kuby

Kolem ostrova se uzavřel prstenec kontrolovaný válečnými plavidly a letectvem USA. SSSR a Kuba reagovaly žádostmi o svolání RB OSN. Sovětské ponorky a nákladní lodě, podezřelé z přepravy zbraní, se přibližovaly k americkým plavidlům blokujícím Kubu. Napětí kulminovalo a podle posledních odtajněných dokumentů byla tehdy válka blíž, než se myslelo. 

Do řešení situace se vložila OSN i papež Jan XXIII. Napětí se zmírnilo poté, co Chruščov přijal zprostředkovací návrh generálního tajemníka OSN U Thanta a nařídil sovětským lodím směřujícím na Kubu, aby změnily kurs dříve, než dorazí k linii americké blokády. Tím pominulo nebezpečí přímé konfrontace plavidel obou velmocí. USA však nadále trvaly na demontáži sovětských raketových základen.

Několik depeší a nakonec dohoda - oba byli pod palbou kritiky

Chruščov a Kennedy si vyměnili několik depeší. Chruščov nakonec souhlasil s odstraněním sovětských bombardérů a řízených střel z Kuby výměnou za příslib USA, že nepodniknou na ostrov invazi. Druhý listopadový den Kennedy oznámil, že sovětské raketové základny na Kubě byly demontovány. Námořní blokáda byla ukončena 20. listopadu.  

Po skončení krize USA přistoupily na řadu symbolických kroků ke zmírnění napětí. Jedním z nich bylo zřízení přímého telefonního spojení - horké linky - mezi prezidentem USA a vůdcem SSSR. Kennedy byl za řešení situace zpočátku chválen. Později jeho kritici dospěli k názoru, že mohl dosáhnout mnohem více než stažení raket. Silné vojenské postavení USA v tehdejší době umožňovalo zajistit si neutralitu Kuby po vzoru Finska. Místo toho se Kennedy smířil s komunistickým režimem na Kubě a jeho spojenectvím se SSSR. Chruščov byl kritizován a jeho postup byl použit jako jeden z důvodů k odvolání z funkce v roce 1964.

  • Fidel Castro autor: ČT24, zdroj: Wikipedia
  • Bývalý americký prezident John F. Kennedy a Robert McNamara zdroj: wikipedia.org

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Fiala: Vztahy mezi Českem a USA se budou úspěšně rozvíjet i s Trumpem

Spojené státy jsou pro Česko klíčovým spojencem v bezpečnosti i obchodních vztazích. Krátce po inauguraci nového amerického prezidenta Donalda Trumpa to na síti X uvedl premiér Petr Fiala (ODS). Je přesvědčen, že se vztahy zemí budou nadále úspěšně rozvíjet.
před 13 mminutami

Speciální vysílání: Trump pošle vojáky na hranici s Mexikem

Republikán Donald Trump se v pondělí oficiálně stal 47. prezidentem Spojených států. Inaugurace staronového šéfa Bílého domu se kvůli mrazivému počasí uskutečnila uvnitř rotundy Kapitolu. Trump zde složil prezidentskou přísahu a pak přednesl první projev ve funkci. V něm mezi jiným uvedl, že hodlá vyhlásit krizový stav a vyslat vojáky na hranici s Mexikem. Později Trump zamíří do Bílého domu, chopí se svých pravomocí a podepíše řadu prezidentských dekretů. Přísahu složil také nový viceprezident Spojených států JD Vance.
14:41Aktualizovánopřed 14 mminutami

Někde výhodné, jinde konec na ulici, říká o zdravotním pojištění v USA expert

Nastupující prezident Donald Trump dlouhodobě kritizuje opatření bývalého prezidenta Baracka Obamy, které umožnilo, aby se do systému zdravotního pojištění připojily miliony chudších Američanů. Programů a opatření zabývajících se zdravotním pojištěním v USA je však více. Mezi nejoblíbenější patří podle vedoucího Institutu pro zdravotní ekonomii, politiku a inovace Jakuba Hlávky z Masarykovy univerzity systém Medicare, který využívají především senioři. Ti zároveň podle něj patří mezi Trumpovy důležité voličské základny.
před 1 hhodinou

Útočník ze Southportu se k vraždám přiznal

Mladík, který je obžalovaný z toho, že loni v létě na taneční akci v anglickém Southportu ubodal tři malé dívky, se k činu přiznal. Na začátku soudního procesu se přiznal také k tomu, že zranil deset lidí, vlastnil manuál teroristické organizace al-Káida a jed ricin.
13:12Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump chce mluvit s Putinem, vyšší cla podle médií odkládá

Nastupující americký prezident Donald Trump plánuje velké změny, kterých chce dosáhnout i díky dekretům, a obejít tak Kongres. Na domácí půdě označil za prioritu zabezpečení hranic včetně masových deportací nelegálních imigrantů. S vyššími cly nejspíš musí počítat řada států včetně Číny či Kanady, podle amerických médií ale nakonec rozhodnutí nepadne hned v pondělí. V diplomatické rovině chce Trump usilovat o uklidnění situace na Blízkém východě i na Ukrajině. Sejít se proto hodlá se šéfem Kremlu Vladimirem Putinem.
07:00Aktualizovánopřed 2 hhodinami

„Pomst společnosti“ v Číně přibývá, cenzura omezuje i frustraci

Desítky lidí zemřely loni v Číně při masových útocích, kdy si pachatelé vybírají cíle náhodně a snaží se tak vybít svou frustraci. „Pomstu společnosti“ pohání stagnující ekonomika, krize kolem bydlení i vysoká nezaměstnanost mladých Číňanů. Ti pociťují nespokojenost se systémem a ocitají se v pasti, kdy kvůli cenzuře nemají hněv kde ventilovat. Někteří experti spekulují, že Peking by se mohl pokusit odvrátit pozornost od domácích problémů směrem ven – třeba na Tchaj-wan.
před 3 hhodinami

Česko a Vietnam uzavřely strategické partnerství, chtějí zintenzivnit obchod

Posílení obchodních vztahů, ale také užší spolupráci ve vědě a výzkumu mezi Českem a Vietnamem si slibují premiér Petr Fiala (ODS) a jeho vietnamský protějšek Pham Minh Chinhem od strategického partnerství, na které obě země povýšily své vzájemné vztahy. Politici to oznámili v pondělí po jednání ve Strakově akademii.
před 4 hhodinami

Biden preventivně omilostnil Fauciho či vyšetřovatele útoku na Kapitol

Končící americký prezident Joe Biden udělil preventivní milosti generálu Marku Milleymu, epidemiologovi Anthonymu Faucimu a členům vyšetřovacího výboru Kongresu a svědkům ve věci útoku na Kapitol ze 6. ledna 2021. Předpokládá se, že se je snaží ochránit před potenciální „mstou“ nastupujícího prezidenta Donalda Trumpa.
13:32Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...