Praha - Nikdy předtím ani poté nestál svět tak blízko jadernému konfliktu. Nejhorší mezinárodní krizi od konce druhé světové války odstartoval fakt, že USA zjistily, že Sovětský svaz umístil na Kubě rakety schopné zasáhnout USA. Tehdejší americký prezident John Kennedy 22. října 1962 vyhlásil „karanténu“ ostrova, aby se zabránilo dodávkám sovětských zbraní. Krize byla zažehnána až poté, co sovětský vůdce Nikita Chruščov 28. října 1962 souhlasil s odstraněním raket výměnou za příslib USA neintervenovat vojensky proti Castrově režimu.
Kuba si po nástupu Fidela Castra k moci našla nového spojence v SSSR, který si rázem uvědomil význam strategického umístění Kuby v těsné blízkosti USA. Přeměna Kuby v sovětský satelit znamenala závažný přesun mocenské rovnováhy a Chruščov ho chtěl posílit rozmístěním jaderných raket na ostrově.
Ruské zbraně putovaly na Kubu, až si toho všimly USA
Událostem označovaným jako karibská nebo kubánská krize předcházely stupňující se dodávky ruských zbraní na Kubu, tedy do vzdálenosti necelých 150 kilometrů od amerických břehů. USA se v červenci 1962 dozvěděly o nalodění 66 raket s jadernými hlavicemi s doletem 1 800 až 3 500 kilometrů, 24 protiletadlových raket a 22 000 sovětských vojáků a expertů na sovětské lodě, které mířily na Kubu. Koncem srpna výzvědný americký letoun oznámil existenci nové vojenské základny a sovětských techniků. Situace se vyhrotila v polovině října, kdy další snímkování odhalilo rozmístění raket v odpalovacích rampách.
Při projednávání odvetných opatření se americká vláda rozdělila. Část byla pro okamžitou likvidaci základen leteckým bombardováním bez předchozího varování. Kennedy byl pro umírněnější řešení a 22. října v televizním projevu vyhlásil karanténu s čekací lhůtou dva dny.
Nepropustná námořní blokáda Kuby
Kolem ostrova se uzavřel prstenec kontrolovaný válečnými plavidly a letectvem USA. SSSR a Kuba reagovaly žádostmi o svolání RB OSN. Sovětské ponorky a nákladní lodě, podezřelé z přepravy zbraní, se přibližovaly k americkým plavidlům blokujícím Kubu. Napětí kulminovalo a podle posledních odtajněných dokumentů byla tehdy válka blíž, než se myslelo.
Do řešení situace se vložila OSN i papež Jan XXIII. Napětí se zmírnilo poté, co Chruščov přijal zprostředkovací návrh generálního tajemníka OSN U Thanta a nařídil sovětským lodím směřujícím na Kubu, aby změnily kurs dříve, než dorazí k linii americké blokády. Tím pominulo nebezpečí přímé konfrontace plavidel obou velmocí. USA však nadále trvaly na demontáži sovětských raketových základen.
Několik depeší a nakonec dohoda - oba byli pod palbou kritiky
Chruščov a Kennedy si vyměnili několik depeší. Chruščov nakonec souhlasil s odstraněním sovětských bombardérů a řízených střel z Kuby výměnou za příslib USA, že nepodniknou na ostrov invazi. Druhý listopadový den Kennedy oznámil, že sovětské raketové základny na Kubě byly demontovány. Námořní blokáda byla ukončena 20. listopadu.
Po skončení krize USA přistoupily na řadu symbolických kroků ke zmírnění napětí. Jedním z nich bylo zřízení přímého telefonního spojení - horké linky - mezi prezidentem USA a vůdcem SSSR. Kennedy byl za řešení situace zpočátku chválen. Později jeho kritici dospěli k názoru, že mohl dosáhnout mnohem více než stažení raket. Silné vojenské postavení USA v tehdejší době umožňovalo zajistit si neutralitu Kuby po vzoru Finska. Místo toho se Kennedy smířil s komunistickým režimem na Kubě a jeho spojenectvím se SSSR. Chruščov byl kritizován a jeho postup byl použit jako jeden z důvodů k odvolání z funkce v roce 1964.
