Krize v Libyi, přístavu uprchlíků, se prohlubuje. Poslanci odmítli podpořit vládu

Mezinárodně uznaný libyjský parlament v Tobrúku v pondělí ve sporném hlasování odmítl vládu národní jednoty. Kabinet sídlící v Tripolisu přitom podporuje OSN. Jde o ránu pro mezinárodní snahy o stabilizaci Libye a možnou komplikaci pro úsilí o zastavení migrační vlny z Afriky, upozornila agentura AP.

Výsledek hlasování oznámil mluvčí parlamentu, podle kterého se zasedání zúčastnilo 101 poslanců. Z tohoto počtu bylo 61 proti a pouze jeden pro vládu v Tripolisu. Zbylých 39 poslanců se prý hlasování zdrželo.

Parlament má celkem 198 členů, a počet zákonodárců přítomných na hlasování tak zahrnoval něco málo přes polovinu všech poslanců. I to, kolik jich musí být pro platné rozhodnutí přítomno, je předmětem sporu.

obrázek
Zdroj: ČT24

Chybělo také mnoho provládních zákonodárců, kteří si podle AP stěžují, že o hlasování nebyli předem informováni. „Tohle je podvod,“ řekl jeden z nich s tím, že parlament v pondělím programu neoznámil hlasování o vládě v Tripolisu. Podle Reuters proto provládní poslanci označují hlasování za protiústavní.  

Nyní podle AP není jasné, co se má stát. Někteří poslanci tvrdí, že hlasování automaticky rozpustilo vládu v Tripolisu. Podle jiných je třeba vládu jen přebudovat, aby v ní bylo více členů z východu Libye. 

Libye je rozdělená od roku 2011

Parlament v Tobrúku se sešel po osmi měsících. V lednu odmítl dřívější seznam ministrů navržených vůdci vlády v Tripolisu. Vláda usilovala o podporu parlamentu měsíce, neboť se snaží rozšířit svůj vliv i mimo hlavní město, upozornila agentura Reuters.

Libyjská vláda národní jednoty je v Tripolisu u moci od března. Dohodu o ní pomáhala vyjednat OSN. Západ spoléhá na to, že vláda pomůže zastavit příliv afrických migrantů do Evropy. Kabinet ale ztrácí podporu, protože nedokáže zajistit v Tripolisu služby, dostatek hotovosti a trvalé dodávky elektřiny.

Policista v Tripolisu dohlíží na nelegální migranty
Zdroj: Goran Tomasevic/Reuters

Hlavní politické frakce východní části země podporují síly vedené generálem Chalífou Haftarem. Ten vede vojenské tažení proti islamistům a dalším protivníkům v Benghází a na východě. Tyto politické frakce tvrdí, že vláda národní jednoty je závislá na ozbrojených skupinách, které se opírají o islamisty.  

Po svržení režimu dlouholetého diktátora Muammara Kaddáfího v roce 2011 vznikla v zemi postupně dvě mocenská centra. Hlavní město Tripolis a podstatný díl západní části země ovládla islamistická vláda a parlament, zatímco východ Libye byl pod kontrolou mezinárodně uznávané vlády podporované parlamentem se sídlem v Tobrúku. Kromě toho však v zemi působí různé islamistické skupiny, z nichž některé se hlásí k takzvanému Islámskému státu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Nejvyšší soud USA umožnil Trumpovi dále nevyplácet potravinovou pomoc

Nejvyšší soud Spojených států prodloužil pozastavení platnosti soudního příkazu, který nařizoval administrativě prezidenta Donalda Trumpa vyplatit potravinovou pomoc 42 milionům Američanů. O rozhodnutí, které padlo v úterý tamního času, informovaly tiskové agentury.
před 3 hhodinami

Vnitro požádá o vynětí z unijní migrační solidarity

Ministerstvo vnitra požádá Evropskou komisi o úplné osvobození od solidárních příspěvků. Úřad tak reaguje na zprávu unijní exekutivy o migraci a azylu. Podle Komise spadá Česko kvůli vysokému počtu uprchlíků z Ukrajiny do kategorie zemí, které zažívají významnou migrační situaci, proto si může požádat o vynětí z mechanismu solidarity.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Rusům v Pokrovsku pomáhá i hustá mlha

Ukrajinská armáda v úterý uvedla, že v obléhaném východoukrajinském městě Pokrovsk je asi tři sta ruských vojáků, informuje agentura Reuters. Toto strategicky důležité město v Doněcké oblasti se ruská armáda snaží dobýt více než rok. Už koncem října ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj připustil, že se bojuje přímo ve městě.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ukrajinu pobouřila miliardová energetická korupce

Ukrajinské úřady obvinily sedm lidí v souvislosti s korupcí v energetickém sektoru, uvedl Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU). Skupina podle vyšetřovatelů na úplatcích získala sto milionů dolarů (asi dvě miliardy korun). Případ týkající se vysoce postavených činitelů v energetice podle agentury Reuters pobouřil obyvatele země, kteří kvůli ruským útokům musejí snášet každodenní odstávky dodávek elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Hrdinství válečných veteránů uctili lidé v Česku i v zahraničí

Na pražském Vítkově, v Brně i dalších městech si lidé připomněli Den válečných veteránů. Zástupci armády, politici i veřejnost vzdali hold těm, kteří sloužili ve válečných konfliktech. Veterány uctili i v zahraničí, zejména v západní Evropě a zámoří.
před 10 hhodinami

V havarovaném tureckém letounu bylo dvacet vojáků

Nákladní letoun turecké armády v úterý havaroval poblíž hranice mezi Ázerbájdžánem a Gruzií, oznámilo podle agentur turecké ministerstvo obrany. Letadlo typu C-130 vzlétlo z Ázerbájdžánu a bylo na cestě zpět do Turecka. Resort obrany podle agentury Reuters uvedl, že na palubě bylo dvacet tureckých vojáků včetně posádky. Úřady však prozatím neinformovaly o počtu případných obětí.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Slovensko po srážce vlaků a výzvě premiéra vyměnilo vedení železničního dopravce

Slovenské ministerstvo dopravy po nedělní srážce vlaků vyměnilo vedení národního vlakového dopravce Železničná spoločnosť Slovensko (ZSSK). K odvolání představitelů firmy po již druhé srážce vlaků tohoto dopravce během několika týdnů vyzval v pondělí premiér Robert Fico (Smer). Odstraňování havarovaných souprav podle správce železniční infrastruktury ŽSR skončilo v úterý, omezení pro vlakovou dopravu na tomto hlavním koridoru ale potrvá až do ukončení oprav tratě.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Turecká prokuratura žádá pro opozičníka Imamoglua přes dva tisíce let vězení

Přes dva tisíce let vězení hrozí přednímu tureckému opozičnímu politikovi Ekremu Imamogluovi, který byl zatčen v březnu, kdy vykonával funkci istanbulského starosty. Podle obžaloby vytvořil s dalšími čtyřmi stovkami lidí korupční síť, která v průběhu deseti let připravila stát o 160 miliard tureckých lir (přibližně 79 miliard korun). Prokuratura navrhuje obžalovat i největší opoziční stranu CHP, jejímž je Imamoglu členem, což by mohlo vést až k jejímu zrušení, píší agentury. CHP tvrzení prokuratury proti Imamogluovi a dalším svým politikům odmítla.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...