Osud historické dohody o názvu makedonského státu „Severní Makedonie“ zůstává nejistý. Ratifikační proces blokuje opozice v Řecku i Bývalé jugoslávské republice Makedonie (FYROM). Dohodu mají podepsat premiéři obou zemí v neděli, odpůrci ujednání ale mluví o zradě; řečtí neonacisté dokonce vyzvali k vojenskému převratu a makedonský prezident odmítl dohodu odsouhlasit.
Kritika historické dohody o Makedonii. Řečtí neonacisté vyzvali k puči, kompromis odmítá i makedonský prezident
Spor o název vnitrozemského balkánského státu trvá už desítky let a oficiálně se na mezinárodní scéně prozatím používá označení Bývalá jugoslávská republika Makedonie (někdy také zkráceně FYROM).
Název Makedonie Řekové považují za své dědictví a sousední zemi podezírají ze skrytého územního nároku na severořecké provincie s makedonským označením ve svých názvech; jde totiž o odkaz na historické pojmenování celého zdejšího území.
Řecká opozice chce hlasovat o nedůvěře vládě
Odpůrci kompromisní dohody pravidelně demonstrují v Aténách. Na řeckého premiéra Alexise Tsiprase mezitím tlačí koaliční partneři i opozice, která chce v sobotu hlasovat o nedůvěře vládě. Očekává se ale, že kabinet tuto zkoušku ustojí.
„Dohoda Tsipras-Zaev je špatná. Akceptování makedonského jazyka a makedonské etnické příslušnosti pro nás znamená nepřijatelný ústupek,“ podotkl šéf hlavní řecké opoziční strany Kyriakos Mitsotakis.
Neonacisté ze Zlatého úsvitu dokonce vyzvali k vojenskému puči. Stalo se tak vůbec poprvé od konce vojenské junty. Dohodnutý kompromis v názvu – Republika Severní Makedonie – se nelíbí ani nacionalistům ve Skopji.
Makedonský prezident Ďorge Ivanov rovnou odmítl dohodu podepsat. Premiéru Zoranu Zaevovi, který ji vyjednal, věnoval jen dvě minuty. „Má pozice je definitivní. Nepodlehnu žádnému nátlaku, vydírání nebo výhrůžkám,“ upozornila hlava státu.
Klíčové bude referendum
Právo veta má ovšem prezident jen jedno a referendum plánované na podzim blokovat nemůže. K podpoře návrhu ale Zaev potřebuje některé z opozičních poslanců, kteří premiérovi vyčítají, že zaprodal zemi NATO a Evropské unii.
Právě přístup Republiky Makedonie do těchto institucí slibuje podpořit Řecko, které ho kvůli sporu o název dlouhé roky blokuje. „Myslím, že to (Makedonii) otevře dveře (do EU),“ uvedla šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová. Vstupenku do unijních řad chtějí Atény Skopji vystavit už na červnovém unijním summitu – pokud ovšem stihne dohodu ratifikovat.
V Makedonii se mají přepisovat učebnice
Celou dekádu živil makedonskou hrdost bývalý nacionalistický premiér Nikola Gruevski, který navzdory kritice z Atén přejmenovával po slavném vojevůdci Alexandru Makedonském silnice, letiště i celá náměstí.
V Makedonii by proto usmíření znamenalo revizi národních dějin. Při státních svátcích se děti s oblibou oblékají do dobových kostýmů. Pro některé z jejich rodičů dokonce Makedonci nejsou Slované, ale pocházejí v přímé linii od Filipa a Alexandra. Sociální demokraté premiéra Zaeva slíbili úplnou revizi učebnic. „Nemůžeme dětem vštěpovat nenávist, navíc k sousedům,“ říká Petar Atanasov, který má ve straně na starosti školství.
Změnu postoje však především musejí akceptovat učitelé, zejména ti nejmladší. „Bude to věčnost, než se škody napraví,“ říká sedmaosmdesátiletá profesorka dějepisu v důchodu Marija Vesková. Její osmadvacetiletá kolegyně Natasa je však pobouřená: „Nechápu, proč bychom se měli stydět za to, co jsme. Alexandr byl Makedonec. A my to nesmíme říkat, protože to pobuřuje Řeky?“