Krach turecko-unijní dohody? Řecko zaplaví 180 tisíc migrantů, varují Atény

Pokud ztroskotá migrační dohoda mezi Evropskou unií a Tureckem, bude Řecko čelit 180 tisícům nových běženců, varovala tamní vláda. Ankara chce, aby Unie zavedla pro Turky bezvízový styk nejpozději do konce roku, Brusel o tom ale nechce ani slyšet.

Řecké úřady v zemi evidují kolem 54 tisíc běženců, ve skutečnosti jich tam ale může pobývat až o šest tisíc víc, uvedl ministr pro migraci Jannis Muzalas. Kolem 11 tisíc lidí zůstává v registračních střediscích na řeckých ostrovech.

Řada uprchlíků v zemi uvízla po uzavření západní balkánské trasy koncem února. Podle turecko-unijní dohody jsou nelegální migranti připlouvající do Řecka vraceni zpět. Za to si unijní země mají vybírat oprávněné a prověřené skutečné uprchlíky přímo z Turecka.

Ankara ale v poslední době opakovaně vyhrožuje, že přestane dohodu respektovat, pokud Brusel nezruší vízovou povinnost pro turecké občany cestující do EU. Unie to zatím odmítá.

Ankara totiž měla splnit desítky podmínek včetně změny protiteroristických zákonů, k čemuž nedošlo. Místo toho se v zemi odehrál nezdařený vojenský převrat, po němž turecký prezident pronásleduje opozici.

Běženci v uprchlickém táboře Moria na řeckém ostrově Lesbos
Zdroj: Alkis Konstantinidis/Reuters

Do Řecka opět připlouvají stovky běženců denně

Atény plánují, že do Vánoc by mohly mít zajištěny veškeré ubytovací kapacity pro všechny migranty, kteří se v Řecku nacházejí, nárůst počtu nově příchozích by jim ale způsobil problémy. Úřady přitom už v posledních dnech zaznamenaly varovné signály zvýšeného přílivu osob na 300 denně.

Muzalas také informoval, že přes 7700 přistěhovalců již prošlo procedurou splňující podmínky pro přestěhování do jiných zemí EU na základě kvót dohodnutých loni. Česko, Slovensko a Maďarsko s tímto systémem ale nesouhlasí. Řada dalších zemí Unie sice kvóty odsouhlasila, v praxi ale nijak nepostoupila v tom, aby uprchlíky začala hromadně přijímat.

Do Evropy se loni přes Řecko dostal přes milion běženců a přistěhovalců. Většina jich přes balkánské státy zamířila do Německa.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Macron vyzval k zastavení útoků na energetické objekty na Blízkém východě

Francouzský prezident Emmanuel Macron po telefonátu se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem a katarským emírem Tamímem bin Hamadem Sáním vyzval k zastavení útoků na civilní infrastrukturu na Blízkém východě, zejména na vodárenské a energetické objekty. Šéf Elysejského paláce o tom ve čtvrtek informoval na svém účtu na sociální síti X.
před 49 mminutami

Íránský ministr bezpečnosti je po smrti, Izrael hlásí oběti

Íránský raketový útok v Izraeli zabil dva lidi, napsal s odkazem na záchrannou službu server The Times of Israel (ToI). V Dubaji se večer podle novinářů agentury AFP ozvalo několik explozí, podle úřadů protivzdušná obrana sestřelovala íránské drony a rakety. Teherán cílí na městské oblasti v Perském zálivu kvůli přesunu amerických sil, tvrdí podle al-Džazíry íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Teherán také potvrdil zabití ministra bezpečnosti Esmáíla Chatíba.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ve Švýcarsku spadla kabina lanovky, jeden člověk zemřel

Po pádu lanovkové kabiny v lyžařském areálu Titlis v Engelbergu v centrálním Švýcarsku zahynul jeden člověk, prohlásil šéf místní kriminální policie Senad Sakic. Později policie upřesnila, že obětí je 61letá žena z regionu. V kabině byla sama. Cestující z ostatních kabin lanovky museli podle Sakice záchranáři evakuovat. Podle agentury DPA se neštěstí stalo v nadmořské výšce kolem dvou tisíc metrů, což ztížilo přístup záchranářů a policie.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Slabší íránský režim bude určitě lepší než silnější, říká Macinka

„Nejsem si jistý, zda má Česká republika nějaké kapacity, aby pomohla vojensky,“ komentoval ministr zahraničí a šéf Motoristů Petr Macinka tuzemskou pozici vůči válce na Blízkém východě a íránské blokádě Hormuzského průlivu. Roli Česka vidí v diplomacii. O možnostech zapojení Evropy do konfliktu, budoucnosti Íránu či růstu cen pohonných hmot mluvil v Interview ČT24 s moderátorem Danielem Takáčem.
před 3 hhodinami

Na summit NATO chce jet premiér, prezident ke změně zvyklostí nevidí důvod

Premiér Andrej Babiš (ANO) České televizi sdělil, že na summit NATO, který se koná od 7. do 8. července v turecké Ankaře, chce zamířit společně s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé). Prezident Petr Pavel by tak na summit neletěl. Zástupci opozice Babišův záměr kritizují. Otazníky ohledně účasti na letošním summitu Severoatlantické aliance vyvstaly na přelomu ledna a února po sporu šéfa diplomacie s hlavou státu, kdy Macinka zmínil, že by Česko neměl reprezentovat Pavel.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoÍrán vrací údery Izraeli, chudší arabské periferie řeší nedostatek krytů

První část odvety slíbené Íránem za zabití dvou nejvýš postavených představitelů už na Izrael dopadla. Při útocích koordinovaných s libanonským Hizballáhem zahynul manželský pár seniorů v Tel Avivu. Jinde ztrátám, kromě materiálních, zabránila protivzdušná obrana. Ne všude je ale pravidelně rozmístěná. Obyvatelé chudších arabských periferií si pak stěžují na nedostatek protiraketových krytů. Jejich rozložení je nerovnoměrné. Například pro desetitisícové město Džaldžulja na okraji aglomerace Tel Avivu nabízí speciální aplikace pouhé dva veřejné kryty, z toho jeden v suterénu mešity. Jeden z důvodů je ekonomický.
před 5 hhodinami

Představitelé Pákistánu a Afghánistánu oznámili dočasné příměří

Pákistánský ministr informací Attáulláh Tarár ve středu oznámil, že Pákistán kvůli muslimskému svátku íd al-fitr a s ohledem na prosbu Turecka a Saúdské Arábie pozastaví vojenské údery na cíle v Afghánistánu. Dočasný klid zbraní začne podle Tarára platit od středeční půlnoci a potrvá do půlnoci na 24. března. Příměří potvrdil později také mluvčí vlády afghánského Talibanu Zabiulláh Mudžáhid.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoSpolupráci s výrobcem letounů F-35 uzavřela poslední z jedenácti českých firem

Dohodu o průmyslové spolupráci na pořízení 24 amerických letounů páté generace F-35 pro českou armádu podepsal ve středu s firmou Lockheed Martin poslední z jedenácti českých subjektů, společnost Ray Service. Její vedení to považuje za „skok kupředu", znamená to pro ni investice do nových kapacit. Další firma, PBS Group, se na vylepšení stíhačky podílí už druhým rokem. Na začátku přitom bylo její důsledné prověření výrobcem. O nákupu stíhaček rozhodla před třemi lety minulá vláda, výcvik prvních českých pilotů má začít v roce 2029. Plná bojeschopnost je nyní plánována na rok 2035. Pořízení letounů a úpravy infrastruktury mají vyjít na 150 miliard korun.
před 5 hhodinami
Načítání...