Tisíce Poláků ve Varšavě protestovaly proti vládě premiérky Beaty Szydlové. Demonstranti se sešli u budovy ústavního soudu. Podle kritiků kabinet ohrožuje postavení země v rámci Evropy i právní stát. Kritika ale zazněla také na adresu kontroverzního zákona, jenž zpřísňuje pravidla pro potraty.
Kontroverzní změny z pera polské vlády opět vyhnaly do ulic tisíce lidí
Organizátor akce, kterým je Výbor na obranu demokracie, nedává najevo nesouhlas s desetiměsíční konzervativní vládou strany Právo a spravedlnost (PiS) poprvé. „Národní sounáležitost je rozvrácená. Jsme rozděleni na lepší a horší, na ty, kteří mají plná práva, a ty, jejichž názory jsou zatím tolerovány. Rozdělují nás v Polsku a chtějí nás oddělit od Evropy,“ prohlásil zakladatel a lídr Výboru na obranu demokracie Mateusz Kijowski.
Protestní pochod začal u budovy ústavního soudu. Právě ten se jako jednu z nejdůležitějších institucí v zemi současná vláda snaží podle Bruselu získat pod kontrolu prosazením kontroverzních novel, čímž porušuje unijní pravidla.
„Nechceme Polsko vytvářené podle Putina, Erdogana a Orbána. Chceme Polsko nezávislé, demokratické a spravedlivé. Polsko, které je domovem všech jeho obyvatel. Polsko, které je součástí Evropské unie – z toho nikdy neustoupíme,“ zdůraznil šéfredaktor deníku Gazeta Wyborcza a bývalý disident Adam Michnik.
GALERIE
polsko
Demonstranti také kritizovali kontroverzní zákon, který zpřísňuje pravidla pro potraty a který už polský parlament podpořil v prvním čtení. Na mušku si vzali i plánovanou školskou reformu.
V polském kabinetu se mezitím chystají změny. Premiérka není spokojená s prací některých ministrů. O jaké konkrétní posty má jít, ale nikdo z úřadu nechtěl komentovat. „Někdy jsou změny na vládních postech potřebné, pokud má kabinet být efektivní a provádět reformy, které polským občanům slíbil,“ sdělil pouze mluvčí polské vlády Rafal Bochenek.
- Nová konzervativní vláda strany Právo a spravedlnost (PiS) (vzešla z voleb v říjnu 2015) okamžitě vyměnila šéfy čtyř tajných služeb, bezpečnostních orgánů a státních úřadů a dosadila do vedení státu několik lidí s problematickou minulostí. Skončil také šéf čerstvě vytvořeného polsko-slovenského kontrašpionážního centra NATO ve Varšavě.
- Kabinet prosadil změny ve fungování ústavního soudu. Místo pětičlenného soudního senátu by většinu sporů muselo napříště rozhodovat nejméně 13 členů ústavního soudu, a to nikoli prostou většinou jako dosud, ale dvoutřetinovou. Jinak pře zůstane nerozhodnuta. To podle kritiků povede k faktické paralýze této instituce.
- Kvůli kontroverzní novele o médiích skončily mandáty členů vedení a dozorčích rad veřejnoprávní Polské televize a Polského rozhlasu.
- Sejm také schválil nový zákon, který rozšiřuje možnosti policejního dohledu a získávání informací ze sledování elektronické komunikace. Podle opozice mohou nové policejní pravomoci ohrozit právo občanů na soukromí.
- Dolní komora polského parlamentu schválila i novelu zákona, která slučuje funkci ministra spravedlnosti a generálního prokurátora.
- Neúspěchem skončil návrh zákona, který by prakticky zakázal potraty. Současný zákon, který v silně katolickém Polsku platí, umožňuje umělé přerušení těhotenství jen ve třech případech: když je ohrožen život nebo zdraví matky, jestliže prenatální vyšetření odhalí nevratné poškození plodu, anebo když je otěhotnění důsledkem znásilnění nebo incestu. Návrh počítal jen s jedinou výjimkou, a to v případě ohrožení života matky. Poslanci změnu odmítli.
- Ke konci roku 2016 vyšli Poláci do ulic kvůli tomu, že vláda chtěla omezit práci novinářů v parlamentu a následně „nezákonně“ schválila státní rozpočet na příští rok. Opozice kvůli tomu několik týdnů blokovala jednací sál v Sejmu. PiS pak návrh na omezení žurnalistů v Sejmu stáhla, rozpočet je ale platný.
- Polská policie nyní vyšetřuje účastníky nedávných demonstrací před parlamentem. Ministr vnitra mluvil dokonce o desetiletých trestech. Vládní poslanci chtějí i postihy pro opoziční kolegy.
- Začátkem roku 2017 mluvčí polské vlády sdělil, že kabinet neví, zda podpoří znovuzvolení Donalda Tuska do čela Evropské rady. Euroskeptická strana PiS Tuska dlouhodobě otevřeně kritizuje. Tusk stál do roku 2014 v čele středopravé proevropské strany Občanská platforma, která je nyní v opozici.
- Polská televize TVN 24 přitom upozorňuje, že Polsko nemůže Tuskovo zvolení zablokovat, protože Evropská rada volí svého stálého předsedu kvalifikovanou většinou.