Chicago – Vědcům se po devadesátiletém úsilí podařilo dokončit slovník jazyků používaných ve staré Mezopotámii. Slovník asyrštiny a babylonštiny, shrnovaných pod pojem akkadština, vznikl v orientálním ústavu Chicagské univerzity. Tyto jazyky už se přitom 2000 let nepoužívají. Kompletní slovník přijde na 1995 dolarů, ale je také k dispozici zdarma v onlinové verzi.
Podle Irvina Finkela z blízkovýchodního oddělení Britského muzea jde o hrdinský výkon. Sám se jako mladík v 70. letech práce na slovníku po tři roky účastnil. Projekt byl zahájen v roce 1921 a podílelo se na něm skoro 90 odborníků z celého světa. Díky jejich vzájemným konzultacím a záznamům vznikly téměř dva miliony hesel. Slovník má 21 svazků, přičemž jedinému písmenu je věnován celý díl. Na konci jsou pak podrobné odkazy na zdroje použitých informací.
Mezopotámie se řadí ke třem nebo čtyřem místům, kde se objevilo písmo. Klínopis, který jako první použili Sumerové, je nejstarším písmem na světě a stal se inspirací pro známější hieroglyfy. Jeho hranaté znaky přejali obyvatelé Mezopotámie. Byly vtlačovány do hliněných tabulek, které se pak vypálily na slunci nebo v pecích. Texty tak byly dobře uchovány, avšak znaky se nepsaly snadno. Proto lidé kolem roku 600 před naším letopočtem začali dávat přednost aramejštině, jejíž zápis byl snadnější.
Hlavním zdrojem byly texty na hliněných a kamenných tabulkách nalezených na území někdejší Mezopotámie, tedy na území mezi řekami Tigris a Eufrat, kde se dnes nachází Irák. Starověká Mezopotámie sahala také částečně na území nynější Sýrie a Turecka. Texty poskytly velmi bohatý materiál, protože jde o dokumenty zahrnující vědecká, zdravotní i právnická témata, o milostné dopisy, epickou literaturu i vzkazy určené bohům.
„Je to neskutečná věc. Můžeme si přečíst ta starodávná slova básníků, filozofů, kouzelníků a astronomů, jako by pro nás psali anglicky. Když se roku 1850 začalo s vykopávkami v Iráku, našlo se pod zemí i na zdech paláců mnoho nápisů, avšak nikdo tehdy nebyl schopen přečíst jediné slovo, protože šlo o mrtvý jazyk,“ řekl Finkel britské BBC.
Mnozí slovník považují za velký a impozantní památník. Ti, kdo na něm pracovali nejvíc, také upozorňují na jeho slabiny. Vědci totiž dosud neznají význam všech slov, ale výzkum pokračuje a stejně tak i zdokonalování slovníku.
