Kyjev - S největší pravděpodobností šlo o tragický omyl povstalců, kteří původně chtěli zasáhnout ukrajinské armádní letadlo AN-26, které zásobuje ukrajinskou armádu na jihovýchodě Ukrajiny. Omylem ale zaměřili civilní let, řekl ve Speciálu ČT24 zpravodaj ČRo Martin Dorazín. S jeho verzí souhlasí i politický geograf Michail Romancov, který tvrdí, že v minulých dnech se objevily informace, že separatistům byly dodány sofistikovanější zbraňové systémy. Odpověď na to, co za tragédií stojí, by kromě analýzy záznamů z černých skříněk mohlo přinést také podrobnější ohledání trosek letadla, mezi nimiž se mohly zachovat zbytky rakety.
Hlavní fakta:
- V oblasti bojů na východní Ukrajině se včera po zásahu raketou země-vzduch zřítil malajsijský Boeing 777, zemřelo 280 cestujících a 15 členů posádky.
- Z incidentu se vzájemně obviňují ukrajinská vláda a proruští separatisté.
- Podle Obamy letadlo sestřelila raketa odpálená z oblasti kontrolované separatisty, které podporuje Moskva.
- Merkelová a Putin vyzvali Kyjev a separatisty, aby přistoupili na příměří.
- Rada bezpečnosti OSN žádá nezávislé mezinárodní vyšetřování.
- Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO) zakázala lety nad Ukrajinou.
„Sám ministr obrany samozvané Doněcké republiky Igor Strelkov umístil na sociální sítě oslavnou informaci, že sestřelili ukrajinské letadlo. Ale posléze přišla informace, že se zřítilo malajsijské civilní letadlo. Strelkov ihned informaci ze sociálních sítí stáhnul,“ řekl ve Speciálu ČT24 Dorazín.
Podle leteckého analytika Martina Kollera existuje sedm možností pádu letadla: Nehoda či technická porucha (což není příliš pravděpodobné), zničení letounu protivzdušnou obranou Ukrajiny, zničení letounu ukrajinským letectvem, zničení letounu ukrajinskými dezertéry, kteří přešli na stranu separatistů, separatisté, kteří raketový systém ukořistili, ruská armáda nebo teroristický útok. „Nejpravděpodobnějšími pachateli útoku jsou ukrajinská armáda, separatisté či ukrajinští dezertéři na straně separatistů,“ dodává. „Letadlo mohlo být sestřeleno omylem i záměrně - s následným cílem hodit to na druhou stranu.“
Na sestřelení civilního letadla nemá zájem ani ukrajinská ani ruská strana a ani proruští separatisté, tvrdí Romancov. Nicméně připouští, že se povstalci mohli dostat k systému, který jim technicky umožní zasáhnout takto vzdálený cíl. „Na ruských webech šly informace, že údajně letělo tohle letadlo a za ním se schovávala ukrajinská stíhačka. Zda je tohle možné, to nejsem schopen říct,“ uvedl Romancov.
Podle Kollera by ale školený voják měl vědět, že armádní letadla létají v odlišném letovém koridoru než civilní. U mezinárodních dopravních letů jde o pásmo mezi devíti až dvanácti kilometry nad zemí, u vojenských pak o výrazně nižší. „Kdyby se dostaly vzájemně do svých prostorů, tak by to bylo okamžitě hlášeno a zachyceno. To letadlo, které spadlo, muselo být pod kontrolou ukrajinského řízení leteckého prostoru a v té době už se patrně připravovalo na převzetí ruské řízení letového provozu,“ dodává.
Lze zjistit, zda letadlo zasáhla raketa? Z černých skříněk ano
Pokud se zachovala větší plocha trupu nebo křídel, lze podle leteckého specialisty Martina Velka zjistit, zda bylo malajsijské letadlo zasaženo raketou. Na větších troskách lze totiž rozpoznat stopy po zásahu. „Hlavice fungují na podobném principu jako brokový náboj, to znamená, že spousta malých projektilů letadlo proráží a tím jej devastuje. Na troskách by tak měly být vidět stopy po úderu střel,“ řekl Velek ve Speciálu ČT24.
Z černých skříněk lze zjistit kromě zvuku výbuchu i poslední komunikaci posádky. Mělo by se ukázat, zda a jak fungovaly motory či elektrické systémy stroje a podle Velka by mělo být možné rozpoznat zásah raketou. „Ten úder roje fragmentů má devastující účinek, to by se tam mělo objevit,“ domnívá se Velek.
Z černých skříněk tak lze sice poznat, zda letadlo zasáhla raketa, nezjistíme ale, kdo tu raketu vypustil, tvrdí šéfredaktor časopisu ATN Michal Zdobinský. „Typ rakety by se měl zjistit z bližší analýzy trosek,“ řekl Zdobinský, podle něhož existuje šance, že se podaří dohledat nějaké úlomky nebo stopy výbušnin, které raketa měla obsahovat. Na nalezených dílech jsou podle Kollera výrobní čísla. „Podle nich je jasně dohledatelné, kde byly rakety vyrobeny,“ tvrdí.
Letadlo se nerozpadlo ve vzduchu
„Letadlo muselo padat z výšky v nerozloženém stavu, protože po dopadu se udělal hřibovitý mrak spáleného paliva. To znamená, že muselo mít plné nádrže, tudíž byly celistvé. Kdyby to letadlo bylo roztrháno ve výšce, tak to palivo vyteče,“ konstatoval ve Speciálu ČT24 Velek, který vysvětlil, že záběry napovídají tomu, že palivo hořelo až po dopadu, letadlo tak bylo sice poškozené, ale v celistvé podobě.
