Kiska se nebude ucházet o další prezidentský mandát. V politice chce ale zůstat

Nahrávám video
Celé vyjádření Andreje Kisky
Zdroj: ČT24

Slovenský prezident Andrej Kiska příští rok nebude usilovat o znovuzvolení hlavou státu.  Své rozhodnutí zdůvodnil tím, že se chce více věnovat rodině. Uvedl ale, že se hodlá i nadále v politice angažovat. Na Kiskovo rozhodnutí o případné kandidatuře čekaly parlamentní politické strany, které své prezidentské kandidáty dosud nepředstavily. Kiska je dlouhodobě nejdůvěryhodnější slovenský politik, prezidentem je od roku 2014.

„Na mé rozhodnutí mělo vliv několik okolností. Nikdy jsem se netajil tím, že rodinný život je pro mě důležitý. V uplynulém roce jsme v rodině zažili šťastné i tragické události. Připomněly mi, že čas strávený s rodinou je nenahraditelný. Pokud má mít život smysl, nemůžeme ji odsouvat,“ řekl prezident. Loni se prezidentskému páru narodil syn a Kiskově choti náhle zemřel bratr.

Kiska se podle svých slov během mandátu dostal na hranu. V této souvislosti zmínil vraždu novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky Martiny Kušnírové. „Jsem přesvědčen, že vždy je důležité postavit se za demokratické, evropské, spravedlivé Slovensko,“ uvedl Kiska.

Chci spojit ty, kteří jsou nejen ochotní, ale také schopní vládnout zodpovědně a slušně.
Andrej Kiska

Zároveň připustil, že některá jeho rozhodnutí zanechala i negativní emoce a že součástí toho je i podezíravost a předsudky jisté části veřejnosti. „Podle mě je správně, pokud si lidé vyberou prezidenta, který neponese tíhu zápasů, které jsem já vedl,“ dodal Kiska.

I po odchodu z prezidentského úřadu se ale chce angažovat v politice. „Pro začátek nové, lepší éry nestačí pouze změna vlády. Slovensko potřebuje i změnu vládnutí. Cítím osobní odpovědnost za to, abych takové změně pomohl. Politický zápas, který jsem začal v roce 2014, nepovažuji za skončený,“ řekl také Kiska.

Nahrávám video
Kiska nebude obhajovat prezidentský mandát
Zdroj: ČT24

„Budu přemýšlet, jak nejlépe využít autoritu a důvěru velké části veřejnosti, abych i po ukončení svého působení v úřadu prezidenta pomohl k začátku nové éry na Slovensku,“ dodal prezident s tím, že podrobnosti sdělí po listopadových komunálních volbách.

Oznámení Kisky není překvapením, již dříve média i někteří politici spekulovali, že nynější prezident se v další přímé volbě hlavy státu o přízeň voličů ucházet nebude.

Krátce po Kiskově vyjádření svou kandidaturu na úřad prezidenta oznámil vědec a zakládající člen nyní nejsilnější opoziční strany Svoboda a solidarita Robert Mistrík, který se v roce 2012 z politiky stáhl. Již dříve uvedl také politický analytik a pedagog Eduard Chmelár, že zvažuje kandidaturu. Podle médií by se o funkci mohl ucházet i soudce slovenského nejvyššího soudu a exministr spravedlnosti Štefan Harabin.

Kiska ve volbách porazil Fica, ten už také kandidovat nebude

Milionář a filantrop Andrej Kiska byl zvolen prezidentem překvapivě 29. března 2014, úřadu se ujal jako čtvrtý prezident v historii samostatné Slovenské republiky 15. června téhož roku.

Do prezidentských voleb šel jako nezávislý kandidát a svou předvolební kampaň si financoval sám. Během kampaně se vymezoval vůči tradičním politikům. Čelil i kritice za nedostatek politických zkušeností a premiér a protikandidát Robert Fico ho ve vyhrocené kampani označil s ohledem na jeho podnikatelské aktivity za lichváře a za osobu blízkou scientologům, což Kiska odmítl.

Navzdory kritice skončil v prvním kole voleb těsně za favorizovaným Ficem a v druhém kole pak Kiska zvítězil s výrazným náskokem. Svůj hlas mu dalo 59,38 procenta voličů.

Předseda nejsilnější vládní strany Smer-sociální demokracie Fico již opakovaně řekl, že o post hlavy státu se v roce 2019 ucházet nebude.

Kiskův mandát provázely spory s Ficem

Po počátečním „příměří“ mezi prezidentem a premiérem se proevropský Kiska dostal s Ficem několikrát do otevřeného sporu. Kiska je na rozdíl od Fica kritikem Ruska kvůli válce na Ukrajině, podporuje protiruské sankce a kritizoval vládu, že nevyhostila ruské diplomaty v reakci na otravu bývalého ruského agenta Sergeje Skripala a jeho dcery v Británii.

V migrační krizi se vyslovil pro pomoc uprchlíkům. Slovensko pod vedením Fica odmítlo přerozdělování uprchlíků na základě povinných kvót mezi členské země EU a toto rozhodnutí napadlo u unijního soudu.

Za zlo, které chce ze Slovenska udělat xenofobní nacionalistický stát, Kiska označil krajně pravicovou stranu Kotleba-Lidová strana Naše Slovensko (LSNS), v jejímž čele stojí bývalý předseda Banskobystrického kraje Marian Kotleba.

Otevřený spor mezi Kiskou a Ficem propukl také loni na jaře kvůli využívání vládní letky ke Kiskově přepravě za rodinou do Popradu. Kiska tehdy řekl, že o využívání vládních letounů ho z důvodu jejich nízké vytíženosti požádal sám ministr vnitra, který zase tvrdil, že tím mínil pouze pracovní cesty.

K napětí mezi Kiskou a Ficem také přispívalo, že prezident opakovaně upozorňoval na neřešení problémů ve slovenském zdravotnictví či školství, či na chabý boj proti korupci i klientelismu.

Naposledy se oba muži střetli po vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho přítelkyně. Kiska vyzval k rekonstrukci vlády a Fico to označil za volání po převratu. Fico, který nakonec podal demisi, také kritizoval Kisku za jeho loňské setkání s finančníkem a filantropem Georgem Sorosem.

Kiska po demisi Fica odmítl první variantu vlády, kterou mu nabídl Peter Pellegrini, a odsouhlasil mu až druhý návrh. To předtím žádný prezident neudělal. Slovenský prezident má sice v souladu s ústavou volné ruce při výběru premiéra, podle tradice se ale premiérem stává osoba, která se může opřít o většinu v parlamentu.

  • Slovenský prezident má podle ústavy spíše omezené pravomoci, může ale například blokovat nominace vlády a parlamentu na obsazení vedoucích představitelů některých úřadů. Kiska toho dosud využil zejména v oblasti soudnictví, jehož stav kritizoval v předvolební kampani. Až u soudu například skončilo Kiskovo odmítání jmenovat některé ústavní soudce.

Daňová kauza Kiskovy firmy

Loni se objevila daňová kauza firmy KTAG, která souvisí s financováním Kiskovy kampaně. Do médií unikly dokumenty ohledně vyšetřování firmy, jejímž je Kiska spolumajitelem. 

Daňový úřad neuznal firmě náklady vynaložené na propagaci Kisky a společnosti doměřil DPH a později také daň z příjmů. Zároveň podal na společnost trestní oznámení pro podezření z krácení daní. V říjnu potom prokuratura nařídila policii obnovit vyšetřování kauzy.

Narodil se 2. února 1963 v Popradu. Po absolvování elektrotechnické fakulty Slovenské technické univerzity v Bratislavě pracoval jako projektant.

Počátkem 90. let odjel na rok a půl pracovat do USA, kde mimo jiné prodával v obchodu na benzinové pumpě. Po návratu na Slovensko začal podnikat.

Nejprve se zabýval dovozem šperků a obchodováním s nimi. V roce 1996 spolu se svým bratrem a bratrancem založil společnost Tatracredit, která provozovala katalogový obchod Triangel, nabízející zboží na splátky, a později také úvěrovou společnost Quatro.

V roce 2005 své podíly ve zmíněných firmách prodal slovenské Všeobecné úverové bance. Na prodeji vydělal v přepočtu přes deset milionů eur. Přibližně desetinu této sumy následně věnoval na rozjezd nadace Dobrý anděl (Dobrý anjel), která na Slovensku i v ČR poskytuje pomoc rodinám, jež se dostaly do finančních problémů v důsledku závažné nemoci svého dítěte.

Podnikání se zcela nevzdal. V době svého zvolení hlavou státu v březnu 2014 figuroval na Slovensku podle svých slov ve dvou firmách, které se zabývají správou majetku. V Česku byl podle tehdejších informací akcionářem ve třech společnostech.

V roce 2011 získal slovenské ocenění Křišťálové křídlo v oblasti filantropie, v roce 2006 mu slovenský časopis Trend udělil cenu Manažer roku.

Kiska je celoživotním nestraníkem. Ve svých devatenácti letech se ucházel o vstup do komunistické strany, nebyl ale přijat.

Zdroj: ČTK

Slovenský prezident Andrej Kiska
Zdroj: ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Za kritiku Kremlu do léčebny. Rusko tvrdě potírá odpůrce i z vlastních řad

Ruské úřady se snaží potlačit dva nečekané kritické hlasy. Proti režimu se postavil vlivný a dříve prokremelský právník Ilja Remeslo. Sepsal manifest, proč nepodporuje šéfa Kremlu Vladimira Putina. A o několik dní později skončil v psychiatrické léčebně. Na odpor proti úřadům se staví i farmáři. Tvrdí, že jim místní správa bezdůvodně bere dobytek pod záminkou údajného šíření nemocí.
před 2 hhodinami

Ruský útok na Záporoží si vyžádal dvě oběti, Černihiv skončil bez proudu

Ruský sobotní útok na Záporoží si vyžádal dvě oběti, zranění utrpělo šest lidí včetně dvou dívek, uvedla Ukrajinska pravda. V důsledku útoků agresora na energetickou infrastrukturu zůstala bez proudu ukrajinská Černihivská oblast. Moskva v noci na sobotu zaútočila na Ukrajinu 154 drony. Rusko tvrdí, že Kyjev v noci vyslal na jeho území 283 bezpilotních letounů, což je jeden z nejvyšších počtů od začátku rusko-ukrajinské války, píše AFP.
09:39Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Teherán informoval o útoku na jaderné zařízení, Izrael se k němu nehlásí

Izrael a Spojené státy v sobotu ráno provedly útok na zařízení na obohacování uranu v íránském Natanzu, napsala s odvoláním na íránskou agenturu Tasnim agentura Reuters. Jeruzalém však později odmítl, že by byl do úderu zapojen. K úniku radioaktivity nedošlo a obyvatelé v okolí zařízení nebyli ohroženi, uvedla íránská agentura. Informaci o nešíření radiace potvrdila také Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE). Izrael také podle AFP varoval, že intenzita útoků v Íránu se v příštích dnech výrazně zvýší.
12:34Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
05:52Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Izraelské letectvo znovu udeřilo na cíle v Libanonu

Izraelské letectvo v noci na sobotu zahájilo další vlnu úderů na Libanon. Krátce předtím vydalo výzvu k okamžité evakuaci sedmi čtvrtí bejrútského předměstí Dahíja, informovala agentura AFP. Při vzdušném úderu na dům ve vesnici Ghandúríja na jihu země zahynul jeden člověk a další dva lidé byli zraněni.
04:01Aktualizovánopřed 8 hhodinami

USA zvažují utlumení vojenských operací na Blízkém východě, tvrdí Trump

Spojené státy se ve válce proti Íránu blíží dosažení svých cílů, zvažují utlumení svých vojenských operací na Blízkém východě. Na své sociální síti Truth Social to v pátek napsal americký prezident Donald Trump. Hormuzský průliv mají podle šéfa Bílého domu střežit ty země, které ho používají, což dle něj Spojené státy nejsou. USA s tím dle něj přesto vypomohou, pokud je o to tyto země požádají.
00:06Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Musk hanil Twitter, aby ho mohl koupit za nižší cenu, rozhodl soud

Miliardář Elon Musk podvedl investory společnosti Twitter, přičemž sociální síť hanil, aby ji mohl koupit za nižší cenu, než byla jeho původní nabídka 44 miliard dolarů (931 miliard korun), rozhodl v pátek federální soud. Informuje o tom agentura Bloomberg. Muskovi právníci se chtějí odvolat.
před 10 hhodinami

Slovinské volby mohou vrátit k moci Janšu, vláda viní izraelskou firmu z vměšování

Slovinsko čekají v neděli parlamentní volby. Podle průzkumů to vypadá na těsný souboj mezi Hnutím Svoboda (GS) premiéra Roberta Goloba a opoziční Slovinskou demokratickou stranou (SDS) Janeze Janši. Do kampaně zasáhl skandál kolem izraelské soukromé zpravodajské firmy Black Cube, která se podle vlády do voleb vměšuje a která je podle médií napojená na Janšovu SDS.
před 12 hhodinami
Načítání...