Kiska musel zatnout zuby. Šéfkou vnitra jmenoval Sakovou, která měla vazby na Ficovu vládu

8 minut
Šéfredaktor Denníku N: Nemáme důkaz, že by měla Saková nějaký vlastní názor
Zdroj: ČT24

Slovenský prezident Andrej Kiska jmenoval Denisu Sakovou novou ministryní vnitra. Dosavadní náměstkyně resortu byla blízkou spolupracovnicí exministra vnitra Roberta Kaliňáka (Smer-SD). Ten rezignoval po protestech veřejnosti, které začaly po vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky. Kiska nominaci Sakové kritizoval. Tento krok označil za promrhanou šanci, jak obnovit důvěru občanů ve vládu.

Sakovou čekaly před Prezidentským palácem transparenty. Iniciativy Za Slušné Slovensko a Nie je nám to jedno tam uspořádaly shromáždění, kterým chtějí vyslovit nesouhlas s její nominací.

Saková byla ve volbách v roce 2016 zvolena poslankyní za vládní stranu Smer-SD. Do čela ministerstva ji navrhl současný premiér Peter Pellegrini (Smer-SD). „Pracovala jsem v resortu deset let, v době, kdy pan Kaliňák byl ministrem. Mám dost zkušeností, abych vedla resort. Žádám, abyste mě hodnotili podle mých kroků,“ zdůraznila už dříve Saková.

Jednou z možností je, že strana Smer-SD už nemá nikoho, koho by mohla poslat do vlády, míní šéfredaktor Denníku N Matúš Kostolný. „Saková jako jedna z nejbližších spolupracovníků Roberta Kaliňáka je to poslední, co by normálního člověka napadlo jako náhrada za Kaliňáka,“ upozornil novinář.

Druhou možností je, že šlo celou dobu o plán. „Toto je důkaz, že strana Smer, zvlášť Robert Fico a Robert Kaliňák, nemůže dovolit, aby vnitro nebylo pod jejich absolutní kontrolou. Tím pádem byli schopni i takovéhoto gesta, které je pro veřejnost špatný vtip,“ konstatoval Kostolný.

Kiska se musel řídit ústavou

Slovenský prezident podle ústavy musí vyhovět návrhu premiéra na jmenování člena vlády. Nominaci Sakové kritizovala kromě Kisky také opozice a organizátoři nedávných velkých demonstrací proti předchozí vládě či proti setrvání Tibora Gašpara v čele policie.

Gašpara odmítl odvolat z funkce Tomáš Drucker, který kvůli tomu rezignoval na post ministra vnitra. Drucker předtím nahradil právě Kaliňáka, nyní tento post získala Saková.  Tu teď čeká klíčové rozhodnutí – kdo nahradí šéfa policie.

„Pokusím se obnovit důvěru společnosti v policejní sbor. Mám několik tipů (na šéfa policie), jejichž jména nebudu zatím uvádět,“ řekla Saková novinářům. Dodala, že nový policejní prezident povede policii dočasně, a to do schválení nových pravidel jmenování šéfa policejního sboru, které je nyní v pravomoci ministra vnitra.

Premiér Pellegrini na tiskové konferenci po jmenování Sakové slíbil, že bude osobně dohlížet a konzultovat s ministryní výběr dočasného šéfa policie.

4 minuty
Politolog Baboš: Saková zodpovídala za některé sporné projekty a pochybné tendry
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 28 mminutami

Pro Rusy je těžší získat azyl v USA, deportace zesílily

Po rozpoutání plnohodnotné invaze na Ukrajinu ze strany Moskvy v roce 2022 a utužení režimu v Rusku žádali tamní občané o azyl ve Spojených státech dvakrát více než v zemích Evropské unie, píše ruský nezávislý server Věrstka. Washington ale v poslední době zpřísnil podmínky pro schvalování žádostí, a propustnost amerických hranic se tak v roce 2025 výrazně snížila. Server popsal, jak USA při deportaci Rusů ze země postupuje.
před 48 mminutami

Trump nabídl Putinovi členství v Radě míru

Americký prezident Donald Trump v noci na úterý uvedl, že přizval ruského vládce Vladimira Putina do Rady míru, která má za cíl pomoci ukončit světové konflikty, napsala Reuters. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov o tom, že Putin obdržel pozvánku, informoval již v pondělí. Zda se Rusko, které na Putinův rozkaz vede už takřka čtyři roky válku proti sousední Ukrajině, k Trumpově radě připojí, Peskov nesdělil.
před 1 hhodinou

Rok od návratu Trumpa do Bílého domu přinesl cla i intervenci v Latinské Americe

Přinášíme stručný souhrn prvního roku amerického prezidenta Donalda Trumpa v Bílém domě během jeho druhého funkčního období. Uplynulé měsíce přinesly mimo jiné uvalení cel na obchodní partnery USA, tlak na ukončení rusko-ukrajinské války nebo vojenskou intervenci ve Venezuele. Rozhodnutí a kroků ale šéf Bílého domu učinil výrazně víc.
před 1 hhodinou

Ze syrské věznice podle kurdské stanice uprchlo zhruba 1500 členů IS

Ze syrské věznice Šaddádí uprchlo zhruba 1500 členů teroristické organizace Islámský stát (IS). V pondělí večer to s odkazem na mluvčího Kurdy vedené koalice Syrských demokratických sil (SDF) uvedla kurdská televizní stanice Rudaw. Napsala o tom agentura Reuters.
před 3 hhodinami

Prokurdské síly ohlásily dohodu s Damaškem, brzy nato se opět střetly

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Stalo se tak poté, co ji v neděli ohlásil prozatímní syrský prezident Ahmad Šará. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Navzdory ujednání ale v pondělí započala nová vlna konfliktu a SDF ztratily kontrolu nad věznicí s tisíci členy teroristického Islámského státu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Papež na jednání s Pavlem ve Vatikánu přijal pozvání do Prahy

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. Hovořili spolu mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal Pavel, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu. Lva XIV. pozval na návštěvu Česka, což podle něj hlava katolické církve přijala. Věří, že se návštěva uskuteční brzy.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na čtyřicet

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl podle místních médií na čtyřicet. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé. Na trase mezi Madridem a jihošpanělskou provincií zrušily úřady více než dvě stě železničních spojů.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...