Kdybych mohla, vrátila bych čas, řekla Merkelová po debaklu CDU v Berlíně

Německá kancléřka Angela Merkelová uznala, že nese část viny na historické prohře její Křesťanskodemokratické unie (CDU) v Berlíně. „Kdybych věděla, jakou změnu v migrační politice Němci chtějí, byla bych připravená o ní přemýšlet,“ sdělila kancléřka s tím, že by nejraději vrátila čas do doby před uprchlickou krizí a lépe připravila zemi na příval běženců.

CDU utrpěla v Berlíně historickou porážku, když skončila druhá za sociálními demokraty se ziskem 17,6 procenta hlasů. Bavorský ministr financí ze sesterské CSU Markus Söder mluví o „druhém budíčku ve dvou týdnech“. CDU podle něj musí změnit svou přistěhovaleckou politiku.

Merkelová připomněla, že utečenců přichází do země méně než loni. Její vláda podle kancléřky dělá, co je v jejích silách, aby zabránila nekontrolovatelnému přílivu uprchlíků, jako tomu bylo loni v létě. Zároveň je ale proti maximální hranici pro příjem běženců.

„V minulosti jsme nebyli mistry světa v integraci,“ poznamenala kancléřka s tím, že Německo se bude snažit nově příchozí migranty lépe začlenit do společnosti. Merkelová také uvedla, že je stále motivovaná, ale odmítla sdělit, zda se o post kancléřky bude ucházet i v příštím roce.

Migrační politika nebyla v Berlíně hlavním tématem voleb

Předvolební kampaň ve 3,5milionovém Berlíně ale ovládly hlavně místní problémy, ať už šlo o nezaměstnanost, špatnou kvalitu veřejných služeb, nedostatek bytů, nedostavěné nové letiště nebo právě potíže se zvládáním přílivu imigrantů.

CDU ztrácí v Berlíně už posledních asi patnáct let. Není to otázka migrace a posledního roku, ale neobliba této strany ve městě je dlouhodobá.
Bára Procházková
novinářka

Vládní uprchlická politika ale mezi lidmi prim nehrála, odhalil průzkum. „Případ Berlína je specifický v tom, že se nedá jako před čtrnácti dny v Meklenbursku říci, že za ztráty tradičních stran může migrační politika kancléřky. Voliči potrestali vládnoucí SPD a CDU za špatné řešení celé řady problémů,“ konstatoval zpravodaj ČT Václav Černohorský s tím, že Berlíňané tolik na protiislámská hesla neslyší. „Je to otevřené kosmopolitní město, najdete tu lidi snad ze všech států světa,“ podotkl zpravodaj.

CDU za její mírný přístup k běžencům opakovaně kritizuje její sesterská strana CSU.. „Dlouhodobá a masivní ztráta důvěry mezi tradičními voliči ohrožuje konzervativní blok,“ řekl Söder bulvárnímu deník Bild po zveřejnění prvních berlínských výsledků, kde CDU dosáhla vůbec nejhoršího výsledku v historii.

„Voliči uštědřili velké koalici významnou lekci. Obě strany - jak CDU, tak i SPD - jednoznačně prohrály ve srovnání s volbami v roce 2011. Pro nás je tento výsledek naprosto nevyhovující,“ konstatoval lídr CDU v Berlíně Frank Henkel. CDU pohořela už začátkem tohoto měsíce v Meklenbursku-Předním Pomořansku.

Zvítězili sociální demokraté s 21,6 procenta hlasů, kteří ale rovněž ztratili sedm procent voličů. Do koalice by nově mohli jít do koalice místo CDU se Zelenými a Levicí. V samotném vedení města se nejspíš nic nezmění.

Starosta Berlína Michael Müller
Zdroj: Reuters/Fabrizio Bensch

„Dosáhli jsme našeho cíle, jsme stále nejsilnější politická moc ve městě a máme vládní mandát. Jsme před našimi politickými konkurenty o pět, šest, sedm procent. To je dostatečný výsledek na to, abych dál působil jako starosta,“ podotkl starosta Berlína Michael Müller (SPD).

AfD sílí i v Berlíně

Zatímco popularita Merkelové kvůli její otevřené pro-imigrantské politice klesá, obliba nacionalistické a populistické Alternativy pro Německo (AfD) stále roste. V Berlíně se poprvé dostala do místního parlamentu se ziskem 14 procent. AfD je tak už nyní zastoupena v deseti z šestnácti státních parlamentů.

„AfD není moc konstruktivní, nechce s nikým uzavírat koalice – a nikdo s ní. To znamená, že v zemských volbách sice hlasy má, ale co se týče spolkových voleb, které nás čekají za rok, tak tam se očekává, že by mohla získat dvanáct, maximálně třináct procent. Rozhodně nehrozí, že by byla součástí německé vlády,“ poznamenala novinářka Bára Procházková.

V Berlíně bodovala i Svobodná demokratická strana (FDP) se 6,7 procenta hlasů, která se tak po přestávce vrací na radnici. Odcházejí z ní naopak Piráti, kteří jako fenomén minulých berlínských voleb tentokrát dostali jen 1,7 procenta hlasů.

obrázek
Zdroj: ČT24

Německý tisk varuje před prohloubením sporu o uprchlíky a vzestupem pravicového populismu

Berlínské volby už hodnotí německé listy. Nejčtenější bulvární deník Bild charakterizoval sociální demokracii a jejího berlínského volebního lídra Müllera jako nejslabšího volebního vítěze všech dob. „Michael Müller může zůstat primátorem. Ještě nikdo nikdy v Německo
nezvládl zůstat u moci s tak mizerným výsledkem,“ uvedl list.

Podobně to vidí i bonnský deník General-Anzeiger, podle něhož nikdy „volební vítěz“ nepřešel cílovou linii jen se sotva 20 procenty. Za hlavní důvod list považuje to, že v německé metropoli uspěla AfD, která se tak definitivně etablovala jako politická strana napravo od CDU. Taková dosud v Německu nikdy dlouhodobě úspěšná nebyla.

„Nejdůležitější poselství: Demokratické Německo se bude muset postavit pravicovému populismu,“ píší noviny Frankfurter Rundschau o výsledku AfD. Podle listu je nejvyšší čas, aby demokraté slova šéfky německé vlády „zvládneme to“ naplnili obsahem.

O tom, že se výsledek nedělních voleb podepíše i na spolkové politice, nepochybuje list Mittelbayerische Zeitung, podle něhož zesílí spor o migrační politiku mezi CDU a její sesterskou CSU, která požaduje přísnější přístup k uprchlíkům.

„Katastrofální výsledek CDU v Berlíně znovu zažehne debatu uvnitř konzervativní unie,“ je přesvědčen také deník Stuttgarter Zeitung. Nejbližší týdny do sjezdů CDU a CSU budou podle něj pro kancléřku Merkelovou rozhodující. Pokud se totiž strany nedohodnou na společném postupu, není vyloučená otevřená revolta proti kancléřce, její dobrovolný odchod nebo samostatná kandidatura obou konzervativních stran v parlamentních volbách.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy EU schválily prodloužení protiruských sankcí

Členské státy Evropské unie schválily prodloužení sankcí uvalených na ruské a běloruské občany a firmy kvůli narušování územní celistvosti Ukrajiny, potvrdily diplomatické zdroje. Prodloužení o dalších šest měsíců do poslední chvíle blokovaly Slovensko a Maďarsko, dvě jména byla nakonec ze sankčního seznamu odebrána. Bez nynějšího potvrzení by sankce v neděli večer přestaly platit.
15:28Aktualizovánopřed 3 mminutami

Při izraelském úderu zahynulo nejméně dvanáct zdravotníků, uvádí Libanon

Při izraelském úderu na zdravotnické středisko v jiholibanonském městě Burdž Kalavíja zahynulo v noci na sobotu nejméně dvanáct zdravotníků, uvedlo podle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Letectvo židovského státu v odvetě za útoky teroristického hnutí Hizballáh každý den útočí na cíle na území Libanonu. Francouzský prezident Emmanuel Macron vyzval k přímým jednáním o příměří. Podle izraelského deníku Ha’arec by je představitelé Izraele a Libanonu měli v příštích dnech zahájit.
12:55Aktualizovánopřed 12 mminutami

Teherán v odvetě za útok USA na ostrov Charg udeřil v Emirátech

Íránské drony zasáhly ropnou infrastrukturu u města Fudžajra ve Spojených arabských emirátech. Z areálu podle agentury Reuters stoupá hustý černý dým. K útoku došlo poté, co Teherán vyzval obyvatele Fudžajry a dalších dvou ropných přístavů v zemi, aby jejich okolí opustili. Americký prezident Donald Trump v sobotu oznámil, že americká armáda zcela zničila vojenské cíle na íránském ostrově Charg, který slouží jako exportní terminál pro devadesát procent íránského vývozu ropy.
05:08Aktualizovánopřed 25 mminutami

Zemřel vlivný filozof a sociolog Habermas

Německý filozof a sociolog Jürgen Habermas zemřel ve věku 96 let v jihoněmeckém městě Starnberg. Agenturám DPA a AFP to sdělilo jeho nakladatelství Suhrkamp Verlag s odvoláním na jeho rodinu. Habermas byl považován za jednoho z nejvlivnějších myslitelů současnosti, často se vyjadřoval k veřejným otázkám.
před 1 hhodinou

Vzdušný útok zasáhl ambasádu USA v Iráku, píší média

V Bagdádu byl v sobotu časně ráno zasažen areál americké ambasády, nad kterým pak byl pozorován oblak černého dýmu, uvedla agentura AFP. Informace se ale rozcházejí ohledně typu úderu. Podle prvního iráckého bezpečnostního zdroje zasáhl jednu z budov dron, podle dalšího zdroje dopadla na přistávací plochu pro helikoptéru raketa. Velvyslanectví se k incidentu bezprostředně nevyjádřilo.
09:45Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Při ruském útoku na Kyjevskou oblast zemřeli nejméně čtyři lidé

Čtyři lidé zemřeli a nejméně patnáct dalších utrpělo zranění při rozsáhlém ruském nočním vzdušném útoku na Kyjevskou oblast, informoval na telegramu šéf vojenské správy této oblasti Mykola Kalašnyk, který tak zvýšil původní bilanci. Ukrajinci pak podle ruských úřadů zasáhli rafinerii v Krasnodarském kraji na jihu Ruska.
06:54Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Na stres z válek pomůže mediální dieta, radí psycholožka

Změny klimatu, dopady nástupu umělé inteligence, rusko-ukrajinská válka a teď i konflikt s Íránem. Lidé v současném světě čelí enormní vlně negativních zpráv. Psycholožka Alena Slezáčková radí nasadit mediální dietu, tedy vybalancovat míru informací a nenechat se jimi zahltit. Naopak varuje před permanentním scrollováním na mobilu. Před malými dětmi by se situace neměla bagatelizovat, míní rovněž psycholožka.
před 6 hhodinami

Exploze poničila židovskou školu v Amsterdamu

Exploze v Amsterdamu v noci poškodila židovskou školu, podle primátorky města Femke Halsemaové šlo o cílený útok na židovskou komunitu. Nizozemská veřejnoprávní stanice NOS uvedla, že výbuch zasáhl vnější zeď školy ve čtvrti Buitenveldert a způsobil pouze menší škody. Žádné oběti nejsou hlášeny.
08:20Aktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...