Čínské úřady do značné míry cenzurují zprávy o kauze Panama Papers, která usvědčuje stovky světových osobností ze skrývání majetku v daňových rájích. Jsou mezi nimi totiž i příbuzní minulých a současných čínských vůdců, včetně švagra nynějšího prezidenta Si Ťin-pchinga. Čínské ministerstvo zahraničí zprávy označilo za nepodložené. Média rovněž obvinila novináře, kteří informace zveřejnili, ze zaujatosti. Podle nich jsou jejich terčem odpůrci Západu.
Kauza, která hýbe světem – pro Čínu jako kdyby téměř neexistovala. Úřady cíleně potírají nejen oficiální zdroje, ale podle všeho i příspěvky na sociálních sítích. Od pondělního rána takto zmizely stovky postů ze sítí Sina Weibo nebo Wechat – podle zjištění BBC bylo prokazatelně vymazáno téměř 500 diskuzí.
Webové stránky Freeweibo.com, které aktivně vyhledávají cenzorní zásahy na této mikroblogovací síti, uvádějí výraz „Panama“ jako druhý nejčastěji blokovaný. Před ním byly pouze příspěvky o kontroverzním nezávislém filmu Deset let, který ukazuje dystopickou verzi Hong Kongu v budoucnosti. (Podle autorů prý vítězný snímek z hongkongského festivalu naznačuje „obavy mnoha obyvatel Hong Kongu“.)
Řada internetových novinových článků o Panamských dokumentech a příspěvků na toto téma na sociálních sítích se v úterý nedala v Číně otevřít. Blokáda nicméně nebyla úplná, k přečtení byly například zprávy zmiňující fotbalistu Lionela Messiho a další osobnosti v dokumentech, které se nevztahovaly k Číně, uvedla agentura AP.
Důvod tak citlivého přístupu? Případ odklánění majetku do daňových rájů se totiž týká blízkých příbuzných nejméně osmi bývalých či současných čínských lídrů. Mezi nimi třeba členů rodiny prezidenta Si Ťin-pchinga, nebo vlivných členů ústředního výboru Komunistické strany Číny – Čanga Kao-li a Lioua Jün-šan. V Panamských dokumentech je uvedena mimo jiných také dcera bývalého premiéra Li Pchenga.
Napojení na čínského prezidenta se konkrétně týká jeho švagra Tenga Ťia-kuej. Ten měl podle dokumentů v roce 2009 vlastnit dvě offshoreové firmy. K čemu byly využívány, ale není jasné – v roce 2012, kdy byl Si Ťin-pching jmenován generálním tajemníkem čínské komunistické strany, byly obě firmy spící.
Podle čínských médií jsou hlavními terči kauzy oponenti Západu, především ruský prezident Vladimir Putin. „Pokaždé, když došlo k takovémuto úniku dokumentů, převzala kontrolu nad interpretací západní média. Především vliv Washingtonu je patrný. Informace, které jsou pro USA negativní, jsou minimalizovány, pozornost je naopak věnována ne-západním vůdcům, jako je Putin,“ napsal Lidový deník, který vydává čínská vládní komunistická strana.
Zakládání offshoreových firem není pro čínské občany trestné. Stranická nařízení ale diktují politickým lídrům, aby svých funkcí nezneužívali k obohacování. Podobně ani jejich příbuzní nemají zneužívat svých rodinných vztahů.
Právě nynější prezident Si proslul tažením proti korupci ve vysokých postech komunistické strany. Do korupční pasti se dosud chytilo zhruba 300 tisíc straníků.
Řada elitních čínských rodin úspěšně podniká a jejich jmění je dobře zmapováno. Uniklé dokumenty ze společnosti Mossack Fonseca nicméně odkrývají, jaký podíl z tohoto majetku je převáděn do zámoří v rámci firem s neprůhlednou strukturou.
