Katastrofu v Černobylu přiznal Gorbačov až tři týdny poté

Kyjev - Ukrajina každoročně vzpomíná na oběti jaderné havárie v Černobylu, kde 26. dubna 1986 nečekaně explodoval jeden z reaktorů jaderné elektrárny. Okolí města, které leží na pomezí Ukrajiny, Běloruska a Ruska, stále zůstává zamořeno radioaktivitou uvolněnou při explozi. Neštěstí má na svědomí defekt reaktoru s pořadovým číslem čtyři. Po výbuchu byla zamořena Ukrajina a značná část Evropy, hlavně pak Bělorusko a Rusko, tehdy republiky Sovětského svazu. Přesto Moskvě trvalo tři týdny, než Michail Gorbačov veřejně přiznal jadernou katastrofu.

Za výbuchem reaktoru číslo čtyři stál v roce 1986 riskantní pokus, při kterém se zařízení přehřálo. Radioaktivní mrak pak postupoval ze Sovětského svazu přes východní Evropu nad Skandinávii – více než polovina radioaktivního spadu ale skončila v Bělorusku. Kvůli tragédii se muselo přestěhovat na 200 tisíc lidí.

„Potkala nás tragédie, nehoda na jaderné elektrárně Černobyl. Způsobilo to bolest mnoha sovětským lidem a vyvolalo paniku v zahraničí.“ Michail Gorbačov

2 minuty
Ukrajina si připomněla černobylské oběti
Zdroj: ČT24

Přes 25 tisíc lidí, kteří se v různých fázích bezprostředně podíleli na odstraňování následků neštěstí, zemřelo na nemoci způsobené ozářením. OSN v září 2005 odhadla počet úmrtí na rakovinu způsobených Černobylem na čtyři tisíce, ale číslo zpochybnila řada nevládních organizací.

Na Ukrajině má 2,3 milionu lidí přiznáno postavení „trpících následky katastrofy“. Od havárie bylo podle ministerstva zdravotnictví operováno přes čtyři tisíce pacientů, kteří byli v době katastrofy děti a dospívající. Nejčastěji šlo o rakovinu štítné žlázy, což je patrně nejzjevnější následek ozáření.

Elektrárna, jejíž jeden blok produkoval elektřinu ještě dlouho po havárii, byla definitivně uzavřena v prosinci 2000. Poškozený reaktor byl hned po výbuchu rychle zakryt železobetonovým sarkofágem, který však rychle chátrá a konstrukci hrozí zhroucení, navíc už nezachytává radioaktivní záření ze zbytků reaktoru, které nadále více než padesátkrát překračuje přípustné normy.

Jak se to všechno přihodilo? Explozi na čtvrtém bloku elektrárny, který měl být odstaven, předcházel běžný test nouzového fungování turbíny. Technici chtěli změřit, jestli bude elektrický generátor (poháněný turbínou) po rychlém uzavření přívodu páry do turbíny schopen při svém setrvačném doběhu ještě asi 40 vteřin, než se spustí nouzové generátory, napájet čerpadla havarijního chlazení. Test se měl uskutečnit 25. dubna 1986, začal ale 26. dubna v 01:23 hodin. Osudové chyby se operátoři dopustili tím, že zablokovali havarijní signál, který by při uzavření přívodu páry na turbínu automaticky odstavil reaktor.

Reaktor dál běžel, podstatně se však snížil průtok chladící vody, rostla její teplota i tlak. Výkon reaktoru začal prudce růst. To nevydržely palivové články a praskly, jejich úlomky spadly do chladící vody, která se přeměnila v páru. Výbuch páry zvedl tisícitunové víko reaktoru a asi minutu po zahájení testu nastala první exploze. Z reaktoru začala unikat radioaktivita a dovnitř začal vnikat vzduch a začal hořet grafit. Kov palivových trubek začal reagovat s vodou a vzniklý vodík způsobil druhou explozi. Menší úniky pokračovaly až do té doby, než byl postaven betonový sarkofág. Ukrajina nyní uvažuje o novém sargofágu, protože v tom starém se objevují trhliny.

A kolik lidí trpělo - Podle zprávy Černobylského fóra z roku 2000 se celkový počet lidí, kteří mohli nebo mohou v budoucnosti zemřít v důsledku ozáření, odhaduje na 4000. Syndrom (nemoc) akutního ozáření (ARS) byl potvrzen u 134 pracovníků elektrárny a hasičů. Z toho 31 lidí zemřelo během několika měsíců po nehodě (28 na následky ozáření), dalších 19 lidí z této skupiny zemřelo na následky ozáření v průběhu dalších let. Devět dětí zemřelo na rakovinu štítné žlázy a odhadem 3 940 lidí zemřelo nebo může zemřít na rakovinu způsobenou ozářením. Přímo při explozi zahynuli dva pracovníci elektrárny. Ukrajinské úřady dříve uváděly, že v souvislosti s výbuchem zemřelo 125 000 lidí.

Městečko Pripjať s 50 000 obyvateli, které se nacházelo tři kilometry od elektrárny, bylo celé evakuováno během 36 hodin po katastrofě. Během následujících týdnů bylo z oblasti 30 kilometrů kolem elektrárny evakuováno dalších 70 000 lidí. Celkově bylo kvůli katastrofě evakuováno 350 000 osob.

A kde všude dýchali radioaktivní spad - Kontaminováno bylo více než 200 000 km2 v Evropě, z toho asi 150 000 km2 v Bělorusku, které zasáhlo 70 procent radioaktivního spadu, který unikl z elektrárny, v Rusku a na Ukrajině. V těchto třech státech bylo celkem 784 320 hektarů zemědělské půdy vyjmuto z užívání a byla zastavena těžba dřeva na 694 200 hektarech lesů. Vítr zavál radioaktivní spad i do dalších zemí Evropy, včetně Československa.

Okolí elektrárny je dodnes zakázanou zónou. Na 200 tisíc obyvatel široké okolní oblasti tehdy odjelo autobusy: nic si nebrali v domnění, že se vrátí. Město Pripjať, nadstandardní domov pracovníků elektrárny, je dva kilometry od epicentra. Je neobyvatelné a zůstalo městem duchů. Experti odhadují, že záření klesne na bezpečnou hranici až za několik tisíc let. Ukrajina požádala Evropskou banku pro obnovu a rozvoj o další stamiliony dolarů na zajištění bezpečnosti trosek elektrárny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Režim na českých hranicích bude odpovídat mezinárodnímu právu, řekl Rakušan

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) v pátek jednal se svým německým protějškem Alexanderem Dobrindtem o kontrolách na hranicích, které Berlín zpřísnil na začátku května po nástupu nové vlády. Rakušan po schůzce prohlásil, že mezinárodní bezpečnostní situace není jednoduchá, a tak německé kroky chápe. V zájmu Česka však podle něj je, aby byl zachován schengenský prostor. Obě země podle něj budou postupy na hranicích ladit. Po 7. červnu se setkají a opatření na další týdny či měsíce vyhodnotí.
14:54Aktualizovánopřed 33 mminutami

WP popsal, jak Írán pomohl Rusku zasypat Ukrajinu drony

Rusko mělo dříve problémy s vývojem vlastních dronů s dlouhým doletem. Platilo to ale jen do doby, než mu Írán prodal příslušnou technologii. Partnerství na výrobě dronů íránské konstrukce na ruské půdě výrazně posílilo dronový průmysl Moskvy, uvádí zpráva, na kterou upozornil The Washington Post (WP). Výsledkem je, že na Ukrajinu v poslední době útočí stovky ruských bezpilotních strojů denně.
před 37 mminutami

Dva druhy invazních termitů se zkřížily. Výsledkem je „superškůdce“

Dva druhy už tak nebezpečných invazních termitů se na Floridě dokázaly zkřížit. Výsledný hybrid má vlastnosti, které i jemu umožnují šíření – a to na místě, které má ideální podmínky pro to, aby se druh dostal i do jiných částí světa.
před 1 hhodinou

Úředník slovenského resortu kultury odnesl z muzea Donatellovu bustu

Ze Spišského muzea ve slovenské Levoči zmizela busta mladé ženy od renesančního umělce Donatella, informoval slovenský server Aktuality.sk. Podle něj ji z depozitáře za doprovodu policie v kuklách ve čtvrtek odnesl generální tajemník služebního úřadu ministerstva kultury a nejbližší spolupracovník ministryně Martiny Šimkovičové Lukáš Machala na dosud neznámé místo. Dílo, jehož pravost se potvrdila teprve začátkem letošního roku, mělo být zpřístupněno veřejnosti na podzim.
před 3 hhodinami

Soud zprostil slovenského exministra obžaloby za výroky k ruské agresi

Někdejší slovenský ministr spravedlnosti a bývalý šéf nejvyššího soudu Štefan Harabin nespáchal trestný čin svým příspěvkem na sociální síti ohledně plnohodnotné ruské agrese na Ukrajině, rozhodl slovenský soud. Rozsudek zatím není pravomocný, žalobce ohlásil odvolání k nejvyššímu soudu.
před 3 hhodinami

Ukrajina navyšuje výrobu zbraní

Výrobní kapacita ukrajinského obranného průmyslu se loni zvýšila šestinásobně. Ruskem napadená země tak podle odhadů analytiků zhotovila zbraně za více než deset miliard dolarů (přes 220 miliard korun). V příštích letech tuto částku hodlá ztrojnásobit. Německo tento týden oznámilo, že bude Kyjevu financovat výrobu zbraní dlouhého doletu.
před 4 hhodinami

Evropská kosmická agentura slaví půlstoletí. Světu dala nejen Webbův teleskop

Už pět desítek let má Evropská unie vlastní vesmírnou agenturu. Ta si za tu dobu připsala řadu úspěchů – například vypuštění dalekohledu Jamese Webba v hodnotě miliard dolarů před čtyřmi roky nebo vyslání sondy, která jako první obíhala kolem komety.
před 5 hhodinami

Poláci vyberou prezidenta, čeká se těsný výsledek

Rozhodující druhé kolo polských prezidentských voleb, které se uskuteční tuto neděli, bude překvapivě napínavé. V prvním kole sice podle očekávání vyhrál Rafal Trzaskowski z vládní Občanské koalice (KO), ale jeho náskok před kandidátem opozičního Práva a spravedlnosti (PiS) Karolem Nawrockým byl těsný. Podobně vyrovnané zůstávají i průzkumy před druhým kolem hlasování.
před 5 hhodinami
Načítání...