Katastrofu v Černobylu přiznal Gorbačov až tři týdny poté

Kyjev - Ukrajina každoročně vzpomíná na oběti jaderné havárie v Černobylu, kde 26. dubna 1986 nečekaně explodoval jeden z reaktorů jaderné elektrárny. Okolí města, které leží na pomezí Ukrajiny, Běloruska a Ruska, stále zůstává zamořeno radioaktivitou uvolněnou při explozi. Neštěstí má na svědomí defekt reaktoru s pořadovým číslem čtyři. Po výbuchu byla zamořena Ukrajina a značná část Evropy, hlavně pak Bělorusko a Rusko, tehdy republiky Sovětského svazu. Přesto Moskvě trvalo tři týdny, než Michail Gorbačov veřejně přiznal jadernou katastrofu.

Za výbuchem reaktoru číslo čtyři stál v roce 1986 riskantní pokus, při kterém se zařízení přehřálo. Radioaktivní mrak pak postupoval ze Sovětského svazu přes východní Evropu nad Skandinávii – více než polovina radioaktivního spadu ale skončila v Bělorusku. Kvůli tragédii se muselo přestěhovat na 200 tisíc lidí.

„Potkala nás tragédie, nehoda na jaderné elektrárně Černobyl. Způsobilo to bolest mnoha sovětským lidem a vyvolalo paniku v zahraničí.“ Michail Gorbačov

Nahrávám video

Přes 25 tisíc lidí, kteří se v různých fázích bezprostředně podíleli na odstraňování následků neštěstí, zemřelo na nemoci způsobené ozářením. OSN v září 2005 odhadla počet úmrtí na rakovinu způsobených Černobylem na čtyři tisíce, ale číslo zpochybnila řada nevládních organizací.

Na Ukrajině má 2,3 milionu lidí přiznáno postavení „trpících následky katastrofy“. Od havárie bylo podle ministerstva zdravotnictví operováno přes čtyři tisíce pacientů, kteří byli v době katastrofy děti a dospívající. Nejčastěji šlo o rakovinu štítné žlázy, což je patrně nejzjevnější následek ozáření.

Elektrárna, jejíž jeden blok produkoval elektřinu ještě dlouho po havárii, byla definitivně uzavřena v prosinci 2000. Poškozený reaktor byl hned po výbuchu rychle zakryt železobetonovým sarkofágem, který však rychle chátrá a konstrukci hrozí zhroucení, navíc už nezachytává radioaktivní záření ze zbytků reaktoru, které nadále více než padesátkrát překračuje přípustné normy.

Jak se to všechno přihodilo? Explozi na čtvrtém bloku elektrárny, který měl být odstaven, předcházel běžný test nouzového fungování turbíny. Technici chtěli změřit, jestli bude elektrický generátor (poháněný turbínou) po rychlém uzavření přívodu páry do turbíny schopen při svém setrvačném doběhu ještě asi 40 vteřin, než se spustí nouzové generátory, napájet čerpadla havarijního chlazení. Test se měl uskutečnit 25. dubna 1986, začal ale 26. dubna v 01:23 hodin. Osudové chyby se operátoři dopustili tím, že zablokovali havarijní signál, který by při uzavření přívodu páry na turbínu automaticky odstavil reaktor.

Reaktor dál běžel, podstatně se však snížil průtok chladící vody, rostla její teplota i tlak. Výkon reaktoru začal prudce růst. To nevydržely palivové články a praskly, jejich úlomky spadly do chladící vody, která se přeměnila v páru. Výbuch páry zvedl tisícitunové víko reaktoru a asi minutu po zahájení testu nastala první exploze. Z reaktoru začala unikat radioaktivita a dovnitř začal vnikat vzduch a začal hořet grafit. Kov palivových trubek začal reagovat s vodou a vzniklý vodík způsobil druhou explozi. Menší úniky pokračovaly až do té doby, než byl postaven betonový sarkofág. Ukrajina nyní uvažuje o novém sargofágu, protože v tom starém se objevují trhliny.

A kolik lidí trpělo - Podle zprávy Černobylského fóra z roku 2000 se celkový počet lidí, kteří mohli nebo mohou v budoucnosti zemřít v důsledku ozáření, odhaduje na 4000. Syndrom (nemoc) akutního ozáření (ARS) byl potvrzen u 134 pracovníků elektrárny a hasičů. Z toho 31 lidí zemřelo během několika měsíců po nehodě (28 na následky ozáření), dalších 19 lidí z této skupiny zemřelo na následky ozáření v průběhu dalších let. Devět dětí zemřelo na rakovinu štítné žlázy a odhadem 3 940 lidí zemřelo nebo může zemřít na rakovinu způsobenou ozářením. Přímo při explozi zahynuli dva pracovníci elektrárny. Ukrajinské úřady dříve uváděly, že v souvislosti s výbuchem zemřelo 125 000 lidí.

Městečko Pripjať s 50 000 obyvateli, které se nacházelo tři kilometry od elektrárny, bylo celé evakuováno během 36 hodin po katastrofě. Během následujících týdnů bylo z oblasti 30 kilometrů kolem elektrárny evakuováno dalších 70 000 lidí. Celkově bylo kvůli katastrofě evakuováno 350 000 osob.

A kde všude dýchali radioaktivní spad - Kontaminováno bylo více než 200 000 km2 v Evropě, z toho asi 150 000 km2 v Bělorusku, které zasáhlo 70 procent radioaktivního spadu, který unikl z elektrárny, v Rusku a na Ukrajině. V těchto třech státech bylo celkem 784 320 hektarů zemědělské půdy vyjmuto z užívání a byla zastavena těžba dřeva na 694 200 hektarech lesů. Vítr zavál radioaktivní spad i do dalších zemí Evropy, včetně Československa.

Okolí elektrárny je dodnes zakázanou zónou. Na 200 tisíc obyvatel široké okolní oblasti tehdy odjelo autobusy: nic si nebrali v domnění, že se vrátí. Město Pripjať, nadstandardní domov pracovníků elektrárny, je dva kilometry od epicentra. Je neobyvatelné a zůstalo městem duchů. Experti odhadují, že záření klesne na bezpečnou hranici až za několik tisíc let. Ukrajina požádala Evropskou banku pro obnovu a rozvoj o další stamiliony dolarů na zajištění bezpečnosti trosek elektrárny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump, Si a Putin u jednoho stolu. V Šen-čenu jednali o světových problémech a stabilitě

Americký prezident Donald Trump jednal v čínském Šen-čenu s ruským vládcem Vladimirem Putinem a čínskou hlavou státu Si Ťin-pchingem. Schůzka trvala podle čínských státních médií zhruba 90 minut. Si před zahájením rozhovorů vyzval k diplomatickému řešení konfliktů a vytvoření světa bez jaderných zbraní. Trump pak uvedl, že tři lídři jsou v jedinečné pozici, aby jednali o řadě světových problémů. Putin prohlásil, že společným úsilím je možné dosáhnout globální stability. Státníci měli diskutovat i o Ukrajině a Íránu.
03:15AktualizovánoPrávě teď‌‌

Na Krymském mostě byla po dalším útoku přerušena i železniční doprava

Na Krymském mostě byl po dalším ukrajinském útoku přerušen provoz vlaků, oznámilo ministerstvo dopravy v Moskvě. Kyjev aktuální úder potvrdil. Zatím není jasné, jak velké jsou škody. Ukrajina na most, který přes Kerčský průliv spojuje ruskou pevninu s okupovaným Krymem, zaútočila již v pondělí a v úterý. Tyto údery zničily silniční část hlavního pole mostu a částečně poškodily železnici.
04:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Evropskou komisi zasáhl rozsáhlý kybernetický útok

Evropskou komisi zasáhl rozsáhlý kybernetický útok, který mohl ohrozit osobní údaje jejích zaměstnanců. Hackeři podle serveru Politico využili nástroj umělé inteligence k odhalování zranitelnosti v počítačových systémech. Útok narušil fungování některých interních služeb Komise a jeho plným rozsahem se úřady stále zabývají. Útok byl podle bruselského serveru natolik závažný, že se jím ve středu během svého pravidelného jednání zabývali i eurokomisaři.
před 1 hhodinou

Analýza odhalila šest opakujících se narativů protiukrajinských dezinformací v Polsku

V polském on-line prostoru se v první polovině roku 2026 objevilo více než půl milionu protiukrajinských příspěvků. Vyplývá to z analýzy factcheckingové organizace Demagog a Institutu pro monitorování médií (IMM). Autoři identifikovali šest opakujících se dezinformačních narativů, které mimo jiné zpochybňují ruské válečné zločiny na Ukrajině nebo vykreslují ukrajinské uprchlíky jako hrozbu pro Poláky.
před 3 hhodinami

VideoČína si z Ruska dělá kolonii, říká Farský. Nechce vstoupit do konfliktu na Ukrajině, míní Bžoch

„Nečekal bych, že se bude jednat o Ukrajině bez Ukrajiny,“ prohlásil europoslanec Jaroslav Bžoch (ANO) o trojstranném jednání prezidenta USA Donalda Trumpa s vládci Ruska a Číny – Vladimirem Putinem a Si Ťin-pchingem. Poslední, co by Si dle Bžocha chtěl, je ztrácet diplomatickou sílu v tom, že by vstupoval do konfliktu na Ukrajině. Europoslanec Jan Farský (STAN) má obavy z toho, že by se lídři na něčem dohodnout mohli. Podotknul, že Evropa je pravým opakem toho, co oni ztělesňují. Rusku Čína pomáhá, zároveň podle Farského dělá Peking z Moskvy svou „ekonomickou kolonii“. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 3 hhodinami

Ukrajinské údery na ruské rafinerie výrazně snížily objem zpracování ropy, píše Reuters

Ukrajinské dronové údery na ruské rafinerie snížily od konce října objem zpracování ropy o 45 procent. Napsala to agentura Reuters, která se odvolává na odhady dvou zdrojů z průmyslu. Ty dále uvedly, že ukrajinské útoky narušily, případně zcela zastavily provoz v 15 z 35 velkých ruských rafinerií. Ruské ministerstvo energetiky na žádost o komentář podle Reuters nereagovalo. Kyjev, který se od února 2022 brání ruské invazi, nyní útok na ruskou energetickou infrastrukturu zintenzivnil.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Anthropic uskutečnil největší primární veřejnou nabídku akcií v historii

Primární veřejná nabídka (IPO) akcií americké společnosti Anthropic vynesla 81,3 miliardy dolarů (zhruba 1,8 bilionu korun). Stala se tak největší v historii. Předchozí rekord držela firma SpaceX miliardáře Elona Muska, jejíž červnový vstup na burzu vynesl 75 miliard dolarů, píší agentury DPA a Reuters.
02:27Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Konec dočasnosti? EU vybízí členské země, aby Ukrajincům ulehčily usazení

V Evropě aktuálně pobývá něco přes pět milionů válečných uprchlíků z Ukrajiny. Většina z nich žije už několik let v režimu dočasné ochrany. Vedení EU naléhá na členské státy, aby usnadnily přechod k jiným, dlouhodobějším typům pobytu, které by lépe odpovídaly situaci uprchlíků a zároveň by jim poskytly stabilnější právní postavení. Několik zemí včetně Česka nové způsoby přechodu skutečně umožnilo, ale k celoevropské alternativě k dočasné ochraně je zatím daleko, píše analytik Programu migrace Člověka v tísni Jakub Andrle.
před 4 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.