Katar v lednu opustí ropný kartel OPEC. S blokádou to nesouvisí, tvrdí ministr

Nahrávám video
Katar opustí organizaci OPEC
Zdroj: ČT24

Katar k lednu 2019 vystoupí z Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC). Záměrem Kataru je posílit své mezinárodní postavení a zaměřit se v rámci dlouhodobé strategie na plynárenský průmysl, sdělil ministr energetiky. Podle něj nejde o reakci na blokádu Kataru ze strany Saúdské Arábie a dalších arabských zemí. Podle některých analytiků odchod Kataru neovlivní cenu ropy na světových trzích.

„Katar se rozhodl stáhnout členství v (organizaci) OPEC s platností k lednu 2019. Toto rozhodnutí bylo oznámeno OPECu dnes ráno,“ uvedl katarský ministr Mohammed al-Sada s tím, že Katar se ještě tento týden zúčastní setkání zástupců organizace ve Vídni.

Katar byl členem 57 let, proto nešlo o snadné rozhodnutí, prohlásil dále ministr s tím, že dopad Kataru na rozhodnutí OPECu byl malý. Dauhá se podle něj bude dál řídit závazky, stejně jako všichni ropní producenti, kteří nejsou členy. 

„Věnovat úsilí, čas a zdroje organizaci, v níž jsme malým hráčem a kde nemáme možnost se prosadit, to prakticky nemá smysl. Pro nás je lepší soustředit se na náš větší růstový potenciál,“ míní ministr.

Jeden ze zdrojů z organizace OPEC řekl Reuters, že jde hlavně o symbolické rozhodnutí. „Nejsou velkým producentem, ale hráli důležitou roli v historii (OPECu),“ upozornil zdroj. Katar produkuje 600 tisíc barelů ropy denně – pro srovnání u Saúdské Arábie, která je největším světovým vývozcem, to je 11 milionů barelů.

„(Katarská) produkce nebyla ani dvě procenta celkové produkce organizace. Nebude už vázán kvótami, ale jeho produkce byla dlouhodobě stabilní, takže ropa by na světových trzích chybět neměla,“ myslí si analytik X-Trade Brokers Jiří Tyleček.

Země se nyní bude soustředit na rozvoj svého plynárenského průmyslu. Produkci zkapalněného zemního plynu (LNG), kterého vyváží nejvíc na světě, plánuje zvýšit ze 77 milionů na 110 milionů tun ročně. Ministr zdůraznil, že rozhodnutí odejít z OPECu nemá souvislost s politickým a hospodářským bojkotem Kataru, za nímž stojí nepsaný vůdce organizace OPEC – Saúdská Arábie.

Blokáda Kataru trvá už rok a půl

Spojené arabské emiráty, Saúdská Arábie, Bahrajn a Egypt 5. června 2017 oznámily, že s Katarem přerušují diplomatické styky, a vyhlásily proti němu dopravní a obchodní blokádu. Jako důvod uvedly, že Katar podporuje teroristické organizace a udržuje úzké vztahy s Íránem, který je hlavním geopolitickým rivalem Saúdské Arábie. Katar obvinění odmítá a tvrdí, že okolní státy proti němu plánují vojenskou intervenci.

Saúdský list Makkah v červnu napsal, že Saúdská Arábie chce na své hranici s Katarem vybudovat průplav a z poloostrova tak vytvoří ostrov. Na hranici má údajně vzniknout také turistické letovisko, saúdská vojenská základna a úložiště jaderného odpadu. Emirát bohatý na ropu by byl kvůli kanálu odříznut od mezinárodního obchodu, upozornil britský list Independent.

Už nyní je emirát závislý na dovozu potravin. Kvůli blokádě musel začít více spoléhat na Turecko nebo Írán. V oblasti obrany nedávno uzavřel dohody s USA, Francií, Itálií a Británií a zrušil vízovou povinnost pro desítky států včetně Česka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Frederiksenová sází na grónskou kartu, Dánové ale řeší prasata

Dánové v úterních předčasných volbách rozhodnou o novém složení parlamentu. Premiérka Mette Frederiksenová se po sporu s USA o Grónsko snaží prezentovat jako zkušená krizová manažerka a doufá, že její sociální demokraté posílí. Frederiksenové hraje do karet mezinárodní prestiž, řada Dánů ji ale kritizuje kvůli přísné imigrační politice a přehlížení domácích problémů. Kampani nakonec místo Grónska dominovala ekologie a ochrana prasat.
před 8 mminutami

Před padesáti lety nastoupila argentinská junta. Nechala „zmizet“ tisíce lidí

Argentinu během její historie ovládlo několik vojenských režimů. Jeden z těch nejhrůznějších začal 24. března 1976 svržením prezidentky Isabely Perónové při převratu generála Jorgeho Rafaela Videly. Následovalo sedm let vlády vojenských junt, které za spolupráce s diktaturami tehdejší Latinské Ameriky pronásledovaly své odpůrce. Jen v Argentině „zmizelo“ za toto období až 30 tisíc osob.
před 1 hhodinou

Írán opět vyslal rakety na Izrael, ten útočil na předměstí Bejrútu

Írán v noci pokračoval v ostřelování Izraele v odvetě za pokračující americko-izraelské údery z předchozích dnů. Izraelská armáda hlásí, že íránské rakety mířily do několika oblastí. Ve městě Haifa zasáhla kazetová munice obytný dům. O mrtvých či raněných nejsou zprávy, napsal web The Times of Israel. Izrael naproti tomu podnikl sedm vzdušných útoků na jižní předměstí Bejrútu, uvedla agentura AFP.
před 1 hhodinou

Ukrajina hlásí tři mrtvé po ruských útocích, sirény zněly po celé zemi

Nejméně tři lidé zemřeli při nočních ruských vzdušných útocích na Ukrajinu, informovaly úřady. Sirény varující před útoky zněly takřka v celé zemi a prezident Volodymyr Zelenskyj nabádal obyvatele k ostražitosti před možným masivním ruským úderem, píše agentura AFP.
před 1 hhodinou

Pád armádního letounu v Kolumbii nepřežilo nejméně 66 lidí

Nejméně 66 lidí zemřelo při pondělní nehodě vojenského letadla na jihu Kolumbie. Dalších 57 lidí neštěstí přežilo se zraněními a byli převezeni do nemocnice. Informují o tom světové tiskové agentury a kolumbijská média s odvoláním na úřady. Příčina neštěstí se vyšetřuje.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

EU a Austrálie podepsaly obchodní dohodu, odstraní většinu cel

Evropská unie a Austrálie v úterý po letech vyjednávání podepsaly obchodní dohodu, která podle Evropské komise odstraní téměř všechna cla na vývoz evropského zboží. Předsedkyně komise Ursula von der Leyenová a australský premiér Anthony Albanese v Canbeře oznámili rovněž uzavření úmluvy o bezpečnostní a obranné spolupráci, informovala exekutiva EU.
před 4 hhodinami

Irácké proíránské milice zaútočily na vojenskou základnu v Sýrii

Nejméně sedm raket v pondělí večer vypálila z Iráku jedna z proíránských šíitských milic na syrskou vojenskou základnu, kde ještě nedávno působily americké jednotky, píše agentura AFP. Útok iráckých milic na základnu v Sýrii se v rámci nynějšího regionálního konfliktu podle agentury Reuters uskutečnil poprvé.
před 6 hhodinami

Trump nařídil o pět dnů podmínečně odložit útoky na íránské elektrárny

Prezident USA Donald Trump nařídil po dobu pěti dnů podmínečně odložit jakékoliv útoky na íránské elektrárny a energetickou infrastrukturu. Uvedl, že Spojené státy vedly v posledních dvou dnech velmi dobré a produktivní rozhovory s Íránem o úplném ukončení války na Blízkém východě. Teherán taková jednání podle agentur popřel. Zpravodaj serveru Axios informoval o separátních jednáních diplomatů Turecka, Egypta a Pákistánu s americkým vyjednavačem Stevem Witkoffem a íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...