Karzaj nechce jednat s USA ani s Talibanem

Kábul - Afghánský prezident Hámid Karzaj oznámil, že pozastavil vyjednávání se Spojenými státy o bezpečnostní dohodě na protest proti oznámeným rozhovorům mezi Američany a hnutím Taliban. Řekl také, že jeho vláda nebude jednat ani s Talibanem, pokud se do dialogu zapojí ještě další strana a pokud potrvá násilí. Americký prezident Barack Obama uvedl, že neshody při snahách o zahájení mírového procesu v Afghánistánu očekával. Jednání mezi USA a Talibanem měla začít ve čtvrtek, USA to ale později zpochybnily. Podle médií by se mělo začít jednat během několika dní.

Afghánský prezident v úterý uvedl, že vyšle do Kataru svou delegaci k mírovým rozhovorům s Talibanem. Ovšem Spojené státy a Taliban následně oznámily, že zahájí rozhovory o možnosti ukončení téměř 12 let trvající války v Afghánistánu jako první, než k nim přiberou afghánskou vládu. Americký tým vyjednávačů také již dnes dorazil do Kataru. To Karzaje rozhořčilo.

„Afghánská mírová rada se nezúčastní mírových jednání s Talibanem, dokud nebude mírový proces zcela v rukou Afghánců,“ uvedl Karzaj ve svém dnešním prohlášení. Mírový proces rovněž podle afghánského prezidenta nemůže začít uprostřed „bojů a krveprolévání“.

Krátce před tím Karzaj také sdělil, že Afghánistán pozastavuje rozhovory s USA ohledně toho, zda v zemi zůstanou američtí vojáci po oficiálním termínu odsunu zahraničních vojáků do konce roku 2014. K tomuto kroku se podle prohlášení, které zveřejnil Karzajův úřad, prezident uchýlil „kvůli rozporům mezi činy a prohlášeními, jež Spojené státy americké činí vzhledem k mírovému procesu“.

Karzaj se později se svým znepokojením telefonicky svěřil americkému ministru zahraničí Johnu Kerrrymu. Spojené státy daly Afghánistánu písemné ujištění, že nová kancelář Talibanu v Kataru ještě neznamená politické uznání této islamistické skupiny.

Afghánský prezident už dříve uvedl, že si přeje bilaterální rozhovory s Talibanem. Ovšem Spojené státy a Taliban oznámily, že zahájí rozhovory jako první, než k nim přiberou afghánskou vládu. Hnutí Taliban v úterý uvedlo, že uspořádá rozhovory se Spojenými státy, jejichž cílem má být nalezení politického řešení, jak ukončit téměř 12 let trvající válku v Afghánistánu.

Hámid Karzaj
Zdroj: ČT24

Krátce po tomto oznámení ale Taliban v úterý podnikl raketový útok na leteckou základnu v Bagrámu, při němž byli zabiti čtyři američtí vojáci. Letecká základna Bagrám představuje jedno z největších amerických vojenských zařízení v Afghánistánu. Od začátku listopadu by se do její ostrahy měli zapojit i čeští vojáci. Nyní má Severoatlantická aliance a její spojenci v Afghánistánu asi 97 000 vojáků, z toho 68 000 Američanů. V Afghánistánu je teď i 188 Čechů.

Mluvčí Talibanu v Kataru Muhammad Naím potvrdil, že na schůzce afghánských povstalců s americkými představiteli nebudou zástupci afghánské vlády. USA požadují, aby se Taliban během rozhovorů distancoval od teroristické organizace al-Káida. Na to dnes Naím namítl, že „neexistuje jasná definice toho, co je terorismus“, a Taliban tudíž „nedokáže říct, co je přijatelné a co není“.

Obama: Potíže mě nepřekvapují

Obama dnes prohlásil, že ho neshody při počátečních snahách o zahájení dialogu mezi znepřátelenými afghánskými stranami nepřekvapují, protože Taliban a afghánská vláda si po letech bojů nedůvěřují. Věří prý ale, že se rozhovory nakonec uskuteční.

Už dříve uvedl, že mírové rozhovory s Talibanem nebudou ani rychlé, ani snadné. Skutečnost, že Taliban otevřel v Dauhá své politické zastoupení a je ochotný jednat, nicméně označil za „významný první krok k usmíření“ mezi islámskými ozbrojenci a afghánskou vládou.

Američtí oficiální činitelé uvedli, že Spojené státy a Taliban uskuteční bilaterální jednání v nadcházejících dnech. Očekává se, že o několik dní později na rozhovory s Talibanem naváže i afghánská strana.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

O domov přišla dvakrát. Teď Širín bydlí díky dárcům z Česka

Nezisková organizace Člověk v tísni zůstává aktivní v Sýrii – i přes velké seškrtání peněz poskytovaných z USA. Pomáhají tak prostředky poskytnuté OSN a EU. Člověk v tísni proto mohl podat pomocnou ruku také Širín al-Radžab v humanitárním komplexu al-Amal ve městě Harem na severu země, ve kterém našli útočiště uprchlíci před válkou. Širín přitom přišla o domov hned dvakrát.
před 1 hhodinou

Izrael chce další osady na Západním břehu. Maří tak variantu dvoustátního řešení

Izrael schválil dalších devatenáct židovských osad na Západním břehu. Za poslední tři roky jich legalizoval už 69. Vláda v Jeruzalémě jejich výstavbu dlouhodobě podporuje i přes mezinárodní kritiku a nijak se netají, že tím chce zmařit možnost dvoustátního řešení. Dovnitř izraelské populace pak ještě zaznívají argumenty bezpečnostní a náboženské, říká ředitelka Herzlova centra izraelských studií Irena Kalhousová.
před 2 hhodinami

Pád letounu mexického námořnictva v Texasu nepřežilo pět lidí

Nejméně pět lidí zahynulo po pádu malého letadla mexického námořnictva v americkém státě Texas. Letoun se zřítil v pondělí tamního času, přepravoval jednoročního pacienta spolu se sedmi dalšími lidmi. Informovala o tom agentura AP s odvoláním na lokální činitele.
před 4 hhodinami

Policie v Srbsku obklíčila slovenské demonstranty při návštěvě Pellegriniho

Srbská policie při pondělní návštěvě slovenského prezidenta Petera Pellegriniho v srbském městě Báčsky Petrovec obklíčila v parku demonstranty z řad slovenské menšiny. Ti protestovali proti srbskému prezidentovi Aleksandru Vučičovi, který slovenského protějška při návštěvě doprovázel. Informoval o tom slovenský deník Pravda. Slovenská menšina tvoří v Báčském Petrovci až 60,5 procenta z přibližně šesti tisíc obyvatel.
před 5 hhodinami

Trump hájí snahy o Grónsko americkou „národní bezpečností“

Americký prezident Donald Trump v pondělí prohlásil, že Spojené státy potřebují Grónsko nikoliv kvůli nerostnému bohatství, ale z důvodů národní bezpečnosti. Jeho prohlášení citovala agentura Reuters. O snahách získat Grónsko hovořil šéf Bílého domu letos opakovaně. Grónsko však náleží Dánsku, má status poloautonomního území.
před 7 hhodinami

Ve složkách o Epsteinovi chybí fotky s Trumpem, vadí demokratům

Američtí demokraté viní ministerstvo spravedlnosti, že ze zveřejněných složek o odsouzeném sexuálním delikventovi Jeffreym Epsteinovi odstranilo několik dokumentů. Týká se to i fotografií prezidenta Donalda Trumpa. Resort musel do pátku zveřejnit spisy týkající se zemřelého finančníka. Úřad nicméně zatím zpřístupnil jen jejich zlomek, některé přitom zcela začerněné. Zbytek chce publikovat v následujících týdnech. Podle ministerstva jde totiž o stovky tisíc dokumentů, které je třeba anonymizovat, pokud by zobrazovaly oběti nebo by ohrozily vyšetřování.
před 10 hhodinami

Rusko odmítlo vánoční příměří, chystá rozsáhlé útoky, varoval Zelenskyj

Rusko odmítlo americký návrh na vánoční příměří a zjevně se připravuje podniknout proti Ukrajině o svátcích rozsáhlé útoky, varoval v pondělí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Za klíčové podle tamních médií označil posílení protivzdušné obrany země. Ta se plnohodnotné ruské invazi brání už bezmála čtyři roky.
před 11 hhodinami

U Žiliny otevřeli nový úsek dálnice D1 s nejdelším tunelem na Slovensku

Na Slovensku byl otevřen nový klíčový úsek dálnice D1 u Žiliny, jehož součástí je také nejdelší dálniční tunel v zemi. Nová dálnice na severu Slovenska, kterou se podařilo dokončit až s výrazným zpožděním oproti původním plánům, pomůže hlavně tranzitní dopravě. Řidičům z Česka zrychlí jízdu mimo jiné do Vysokých a Nízkých Tater. Slavnostního přestřižení pásky při otevření tunelu se zúčastnili také slovenský premiér Robert Fico (Smer) či ministr dopravy Jozef Ráž.
před 19 hhodinami
Načítání...