Kanada chce v příštím roce povolit rekreační užívání marihuany

Kanada bude na jaře příštího roku legalizovat „rekreační“ užívání marihuany. Potvrzuje se tak slib premiéra Justina Trudeaua z loňské volební kampaně. Kanada se připojí k několika státům sousedních USA, kde je omezené užívání marihuany od loňska legální.

Kanadské úřady podle Philpottové zajistí, aby se droga nedostala do rukou dětí a překupníků. Používání marihuany k lékařským účelům už kanadské zákony povolují. Předpokládá se, že na legalizaci marihuany vydělají producentské firmy, jejichž akcie po oznámení Philpottové vzrostly. Vláda ale dosud neoznámila své plány na povolené limity a distribuční schéma.

Pokud Trudeau svůj závazek splní, mohla by Kanada ročně získat na daních až pět miliard kanadských dolarů (asi 89 miliard Kč). S odkazem na studii společnosti CIBC World Markets o tom informoval kanadský deník The Globe and Mail.

Zastánci legalizace marihuany
Zdroj: Reuters

Liberální kanadský premiér o přípravě zákonných opatření, která by legalizovala a regulovala užívání marihuany, hovořil už krátce po svém loňském nástupu do úřadu. Pokud se návrhy podaří realizovat, stane se Kanada první zemí ze skupiny vyspělých ekonomik G7, která na celostátní úrovni užívání konopí dekriminalizuje.

Studie CIBC je založena na odhadech počtu uživatelů a na vývoji v oblastech, kde už je marihuana legální – například v amerických státech Colorado a Washington. Nebere ale v potaz drogovou turistiku a upozorňuje rovněž na to, že neumí odhadnout, jak velká část marihuany se i po případné legalizaci bude v Kanadě dál distribuovat nelegálními kanály – tedy mimo licencované obchody, a tím i mimo dohled daňových úřadů.

obrázek
Zdroj: ČT24

Zatím není jasné, v jakém časovém horizontu Kanada zákony legalizující konopí přijme. Už jedna z dřívějších liberálních vlád se v roce 2004 pokusila dekriminalizovat konzumaci konopí, ale nakonec od záměru upustila.

Užívání marihuany pro léčebné účely umožňuje 23 států USA společně s oblastí hlavního města Washingtonu. Rekreační užívání umožňují čtyři americké státy a metropole Washington. Americký federální zákon nicméně marihuanu nadále označuje jako nelegální narkotikum.

  • Na mezinárodní úrovni byl obchod s marihuanou a hašišem poprvé omezen revizí Mezinárodní konvence o opiu z roku 1925 (platná od roku 1928). Zpřísnění přinesla Jednotná konvence o omamných látkách z roku 1961 (účinná od roku 1975).
  • V roce 1976 Nizozemsko legalizovalo držení malého množství marihuany, čímž umožnilo zrod slavných coffee shopů – kaváren, v nichž se dají legálně koupit v malém množství lehké drogy. Do Nizozemska to přilákalo mimo jiné řadu turistů. Prodej samotným provozovatelům coffee shopů a pěstování konopí ve velkém jsou ale v zemi nelegální.
  • V roce 2013 schválila Uruguay jako první země světa pěstování, užívání i prodej marihuany. V červenci 2017 se Uruguay také stala první zemí světa, která legalizovala prodej marihuany za jiným než léčebným účelem a umožnila lidem kupovat si až deset gramů týdně na osobu pro volnou konzumaci.
  • V únoru 2015 legalizovala držení a pěstování malého množství marihuany také Jamajka. Na Jamajce se marihuana, která je zde známa pod názvem gandža, odedávna široce používá ke spirituálním účelům a v léčitelství.
  • Ve Spojených státech je na federální úrovni marihuana ilegální. Užívání marihuany i pro rekreační účely bylo povoleno v Coloradu, Oregonu, Washingtonu, Maine, Nevadě, Massachusetts, na Aljašce, v Kalifornii a Vermontu.
  • Ve Španělsku je držení a užívání marihuany na veřejnosti zakázané, ale zákony nepostihují pěstování a užívání drogy pro nekomerční účely, pokud se odehrává v soukromí. Rostliny však nesmí být vidět z veřejně přístupných míst. V zemi také v současnosti funguje asi 500 klubů, které drogu pěstují a nabízejí ji svým členům k užívání.
  • První zemí ze skupiny G7, která povoluje úplnou spotřebu a výrobu konopí, se stává Kanada. Senát v zemi schválil legalizaci používání marihuany pro rekreační účely. Stalo se tak den poté, co podobně hlasovala i dolní komora parlamentu. Zákonodárci tím otevřeli cestu ke svobodné spotřebě a výrobě marihuany.
  • V řadě evropských zemí včetně Česka, Německa, Itálie či Francie byla marihuana legalizována pro lékařské účely. V některých zemích je marihuana ilegální, ale tolerovaná, například v Albánii, Barmě, na Kostarice či v Dánsku. Za drogu údajně není marihuana považována v Severní Koreji, kde se beztrestně kouří.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Peruánský parlament sesadil prezidenta Jerího

Peruánský parlament v úterý sesadil prezidenta Josého Jerího, který nyní čelí vyšetřování kvůli nepřiznaným schůzkám se dvěma čínskými podnikateli. Informují o tom tiskové agentury. Peru mění hlavu státu dva měsíce před parlamentními a prezidentskými volbami. S novou volbou prezidenta pak začne Kongres ve středu místního času.
před 1 hhodinou

Kvůli násilné smrti aktivisty v Lyonu nechala prokuratura zadržet devět lidí

Prokuratura v Lyonu nechala kvůli napadení a smrti třiadvacetiletého krajně pravicového aktivisty Quentina Deranquea zadržet devět lidí, napsala agentura AFP. Mezi zadrženými je i Jacques-Elie Favrot, který je asistentem poslance krajně levicové strany Nepodrobená Francie (LFI) Raphaëla Arnaulta. Favrot ale již dříve odmítl, že by nesl nějaký podíl viny na smrti muže.
před 2 hhodinami

USA a Írán v Ženevě dosáhly shody na hlavních principech, řekl Arakčí

Spojené státy a Írán dosáhly na jednání v Ženevě shody na hlavních principech, řekl íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Neznamená to, že dohoda bude hotova brzy, ale otevřela se k ní cesta, míní. Delegace už opustily město. Diplomaté obou států nepřímo vyjednávali hlavně o íránském jaderném programu. Prezident USA Donald Trump dříve varoval před následky odmítání dohody, z druhé strany se ozývá apel na realistické požadavky. Obě země ukazují i vojenskou sílu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ukrajinskou výpravu při nástupu na Hrách vedla Ruska. Protest proti válce, říká

Za hlasitého aplausu uvedla na zahájení olympijských her ukrajinskou výpravu architektka Anastasia Kučerovová. Narodila se přitom v Rusku. Nyní žije v Miláně a pochodem s transparentem s názvem napadené země symbolicky vyjádřila nesouhlas s téměř čtyři roky trvající válkou, kterou vede její vlast. Tím se stala vzhledem k nucené absenci ruských sportovců pod neutrální vlajkou patrně jedinou Ruskou, která se letošního ceremoniálu mohla účastnit.
před 3 hhodinami

V Ženevě skončila první část dalšího jednání o konci ruské války na Ukrajině

V Ženevě se v úterý uskutečnilo nové kolo jednání Američanů, Ukrajinců a Rusů s cílem ukončit rusko-ukrajinskou válku. Hovory týkající se politických otázek skončily dříve, ty o vojenských otázkách až později večer, uvedl šéf ukrajinské delegace Rustem Umerov. Diskuze se dle něj zaměřila na praktické otázky a mechanismy možných řešení. Experti konstatují, že ruská pozice se nemění a je pro Kyjev nadále nepřípustná. Strany by měly jednat i ve středu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Expanzivní snahy Ruska by s koncem Putina nezmizely, varuje Pavel

Rusko vede různými způsoby trvalou válku s celým demokratickým světem, což se nezmění ani s případným mírem na Ukrajině, řekl prezident Petr Pavel v úterý v diskusi s Pražany při své oficiální dvoudenní návštěvě hlavního města. Ruská expanzivní strategie se podle něj nezmění ani v případě, že v čele státu bude někdo jiný než Vladimir Putin.
před 5 hhodinami

Maďarsko a Slovensko prosí Chorvatsko o ruskou ropu. Pomoc nabízí Česko

Budapešť požádala Chorvatsko, aby umožnilo přepravu ruské ropy přes ropovod Adria do Maďarska a na Slovensko. Klíčová trasa pro dodávky suroviny přes Ukrajinu totiž zůstává zablokovaná. Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó chorvatské vládě žádost zaslal společně se slovenskou ministryní hospodářství Denisou Sakovou. Chorvatská strana je připravena ve věci vyhovět. Český ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) nabídl Slovensku možnost dodávek ropy prostřednictvím ropovodu Družba.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Američané opustili dvě klíčové základny v Sýrii

Americké síly během jediného týdne opustily dvě strategické základny v Sýrii, jež využívaly k boji proti Islámskému státu (IS). Vztahy mezi Washingtonem a novým režimem v Damašku tak dál posilují. Podle zdrojů listu The Wall Street Journal USA uvažují o úplném stažení vojáků ze Sýrie. Jednou z příčin je přitom složitá spolupráce s tamní armádou tvořenou i bývalými džihádisty.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...