Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker se vyslovil proti redukování Evropské unie na pouhou zónu volného obchodu. Při představení takzvané bílé knihy komise v plénu Evropského parlamentu v Bruselu to ale připustil jako jeden z pěti možných scénářů budoucího vývoje EU do roku 2025.
Juncker se vyslovil proti přeměně EU v zónu volného obchodu, tuto možnost ale nevyloučil
Předseda Evropské komise představil pět možných scénářů budoucího vývoje EU do roku 2025 (zdroj: ČT24)
Předseda Juncker zvolil taktiku, že místo toho, aby jednoznačně nastínil, jak si on a Komise představují další vývoj Evropské unie po brexitu, tak dal přednost tomu, že vyjmenoval pět možných různých scénářů. A ty si, myslím, do značné míry shrnují to, co si lze (ohledně budoucnosti EU) představit.
Juncker bílou knihu označil za základ další debaty, která má začít při příležitosti blížících se oslav 60. výročí Římských smluv, jež položily základ pro vznik EU. „Musíme si objasnit, co můžeme dělat a co ne,“ řekl Juncker, podle kterého neexistuje na unijní úrovni „kolektivní vůle“.
Debaty o budoucnosti Unie zintenzivnily po loňském referendu, v němž Britové rozhodli o odchodu své země z EU. Část členů Unie chce integraci prohloubit, ale jiná část chce naopak tuto tendenci zastavit a přeje si posílit pravomoci jednotlivých států.
Bílá kniha, s níž Juncker mezi europoslance přišel, tuto různost názorů odráží. Jedna alternativa nabízí pokračovat v rámci Evropské unie jako dosud, zatímco druhá se týká jen udržení společného vnitřního trhu.
Další možností je, že k větší integraci se připojí jen ten, kdo ji bude chtít. Jinou případnou cestou je heslo „méně, ale efektivněji“. Počítá se však i s návrhem dělat mnohem víc všichni společně.
Juncker: Unie neumí dělat zázraky
Juncker upozornil, že Unie „by neměla namlouvat lidem, že může něco vykouzlit, dělat zázraky“. Jako příklad uvedl boj proti nezaměstnanosti, který nelze na unijní úrovni úspěšně vést bez součinnosti na „národních úrovních“.
Přední strana dokumentu Evropské komise o budoucnosti EU
K prvnímu scénáři o pokračování v nynější cestě šéf Evropské komise prohlásil, že občané EU nestojí o přílišné regulace. „Lidé nechtějí předpisy pro dětské houpačky a další věci denní potřeby,“ řekl Juncker, podle kterého komise přišla oproti svým předchůdkyním s mnohem menším množstvím návrhů předpisů. Zároveň obvinil média z tvrzení, že komise stále příliš reguluje.
Možnost návratu EU k podobě pouhého jednotného trhu připustil vzhledem ke kritice, které evropské instituce všeobecně čelí. Na rozdíl od ostatních scénářů se ale proti tomuto jednoznačně vymezil. „Jsme striktně proti tomu,“ zdůraznil Juncker.
Vícerychlostní Evropa jako další možnost
Za další možnost označil vznik vícerychlostní Evropy. Upozornil, že by pro malý počet států tento přístup znamenal velký pokrok. Unie by ale byla ještě méně srozumitelná pro občany, varoval.
K další variantě vývoje, při níž by se konalo méně iniciativ, ale s o to větší efektivitou, řekl, že by to přineslo „hmatatelnou přidanou hodnotu“. Jako příklad uvedl spolupráci členských zemí v bezpečnostní politice, v boji proti terorismu či při ochraně spotřebitelů.
Hokovský: Juncker se snaží moderovat diskuzi o budoucnosti EU (zdroj: ČT24)
K otázce hlubší integrace Juncker řekl, že členské státy by se nakonec mohly rozhodnout sdílet více kompetencí i zdrojů. „Takto by skutečně mohly jet plnou parou vpřed, mohly by společně vytvářet společnou budoucnost a zajistit vedoucí úlohu Evropské unie.“
Unie podle něho musí mít například pionýrskou úlohu v ochraně klimatu navzdory tomu, jak se k němu nyní stavějí USA. Důraz kladl i při tomto scénáři na otázku společné obrany a udržitelného rozvoje.
Podle zdrojů z Evropské komise „je to poprvé, co takto otevřeně komise se scénáři o budoucnosti přichází“.