Jordánsko po výměně premiéra dál čelí protestům kvůli úsporám, jež tvrdě dopadají na chudší vrstvy. Demonstranti si už vybojovali stažení návrhu daňové reformy. Situaci se snaží uklidnit oblíbený král Abdalláh II., který má historicky silnou pozici a v politice má hlavní slovo. Jordánsko hostí statisíce syrských běženců a je závislé na pomoci ze Západu, který ho má za klíčového spojence v regionu. Chaos by dle expertů ohrozil bezpečnost celého Blízkého východu.
Jordánská oáza klidu se bortí. Vládní škrty ženou lidi do ulic, kolaps by ohrozil celý Blízký východ
„Konečně jsme prolomili mlčení, tohle je cesta ke svobodě,“ napsala na Twitteru jedna z protestujících. Jordánské království dosud platilo za relativní oázu klidu na jinak bouřlivém Blízkém východě. Pro západní země včetně Česka představuje klíčového spojence v regionu. Jordánsku se vyhnuly i větší nepokoje během takzvaného arabského jara, které vypuklo napříč regionem v roce 2011. Řada jordánských studentů má ale nyní pocit, že přišel jejich čas promluvit.
„Jordánsko je stále bezpečnou a stabilní zemí, není to však něco garantovaného a může se to lehce změnit,“ upozorňuje bezpečnostní analytik Tomáš Pojar z CEVRO Institutu, který dříve působil jako velvyslanec v Izraeli.
„Ekonomická situace není dobrá, je ztížená standardními problémy arabských zemí bez nerostného bohatství, tíživou až zoufalou ekonomickou situací sousedních zemí, menší humanitární a finanční podporou ze zahraničí a množstvím uprchlíků nacházejících se na jordánském území,“ řekl Pojar webu ČT24.
Jordánský protest proti úsporám
Statisíce Jordánců vyhnala do ulic hlavně plánovaná daňová reforma, která by podle nich dopadla především na chudé občany a střední třídu. „Nová hospodářská politika přijatá jordánskou vládou, která je mimochodem v souladu s požadavky Světové banky, způsobila veřejný hněv, protože obsahovala nepopulární procedury jako zvýšení daní, cen potravin a podobně. A na takové věcí jsou Jordánci velmi citliví,“ podotkl česko-libanonský publicista Hassan Ezzedine.
Zdražování jde podle demonstrantů ruku v ruce s korupcí
Vláda se snaží úsporami plnit podmínky půjčky od Mezinárodního měnového fondu. Nedávno rozhodla o zvýšení ceny benzinu o 5,5 procenta, elektřina měla podražit téměř o pětinu. To by mělo za následek okamžité další navýšení cen za dopravu a jídlo. Už teď je přitom metropole Ammán jednou z nejdražších v arabském světě. Jordánský panovník po vlně demonstrací zdražování odsunul – ovšem jen o měsíc.
Nějaká reforma je určitě nutná. Současný schodek je masivní, více než 10 procent HDP, vládní dluh se od roku 2007 téměř zdvojnásobil (…) Země nemůže takto pokračovat dál. Růst jordánského hospodářství zpomaluje deset let – něco se dít musí.
Demonstranti tvrdí, že vláda daňovými opatřeními zastírá svou neúspěšnou ekonomickou politiku. Mnozí požadují rozpuštění parlamentu a změnu současného politického systému tak, aby větší slovo dostala veřejnost. Stávající systém mají za zkorumpovaný, sloužící pouze zájmům vyšších vrstev společnosti. Do ulic vyšli Jordánci hromadně už v roce 2012, kdy vláda snížila dotace na benzin.
Jordánsko – ekonomika
Panovník viní z tíživé ekonomické situace chaos v regionu
Král Abdalláh II. kvůli současným protestům vyměnil neoblíbeného premiéra Háního Mulkiho za dosavadního ministra školství Umara Razzáze, který v minulosti působil ve Světové bance a dobře zná problematiku hospodářství Blízkého východu. Razzáz již slíbil, že po složení slibu nová vláda kontroverzní zákon o daňové reformě stáhne.
„Jordánsko je na rozcestí: Buď se dostane z krize a nabídne občanům důstojný život, nebo se vydá do neznáma,“ řekl panovník. Z ekonomické krize obvinil otřesy v regionu. „Problém není v Jordánsku. Jordánci jsou připraveni obětovat se pro svou zemi a s jejich silným odhodláním budeme tyto problémy překonávat, jako jsme je překonali dříve,“ tvrdí Abdalláh II.
Podle krále musí nová vláda prověřit daňový systém a zahájit dialog o plánované daňové reformě. Výměna premiéra ale zatím Jordáncům nestačila a v uplynulých dnech dál plnili ulice měst.
Jordánský král Abdalláh II. s americkým prezidentem Donaldem Trumpem
Problém je, že Jordánsko je vždy závislé na podpoře ze Západu. Tento fakt ale zároveň přispěl ke stabilitě v zemi, připomíná Ezzedine. „Třeba Spojené státy před časem poskytly Jordánsku finanční pomoc ve výši 1,275 miliardy dolarů, z toho 812 milionů dolarů v oblasti ekonomické pomoci a 450 milionů dolarů na vojenskou pomoc,“ upozornil publicista.
Protesty související s hospodářskou politikou podle něj budou trvat dál. „Země je ekonomicky slabá, nemá spolehlivou ekonomickou infrastrukturu, na kterou by se mohla spoléhat, a podmínky lidí jsou často velmi obtížné,“ řekl Ezzedine webu ČT24.
Jordánsko – demografie
Král se těší oblibě, teď musí rozhodnout o nepopulárních reformách
V minulosti byly zaznamenány určité pokusy zpochybnit roli krále a jeho postavení. Tyto výzvy však nebyly dost efektivní, a proto nemohly jakkoliv ohrozit jeho velmi silnou pozici.
V Jordánsku má konečné slovo v otázkách politiky panovník. „Královo postavení v Jordánsku je velmi silné. Je docela oblíbený mezi lidmi, přičemž tato obliba vychází z různých tradičních i náboženských prvků. Potvrdilo mi to i pár mých známých, se kterými jsem byl v Jordánsku v kontaktu během posledních nepokojů,“ uvedl publicista.
Král chce zůstat blízko lidem, paradoxně je ale do určité míry zodpovědný za celkovou politiku království, jelikož jmenuje vládu a zodpovídá za její politiku, upozornil Ezzedine.
„Je ale třeba říct, že ekonomická situace v Jordánsku je v současné době velmi obtížná a vyžaduje skutečné a vážné reformy. Jordánsko přitom nemá potřebné peníze, aby mohlo reformy uskutečnit, proto je nuceno buď si půjčit od Světové banky nebo od Mezinárodního měnového fondu, nebo získat finanční pomoc ze Západu a dalších zemí v oblasti, a to zejména od USA a států Perského zálivu,“ dodal Ezzedine.
Jordánský král Abdalláh II. s královnou Ranjou
Pětina obyvatel Jordánska žije pod hranicí bídy, hlavně tamní Palestinci a syrští uprchlíci
Neblahé ekonomické situaci v zemi nijak nepřispívá ani skutečnost, že Jordánsko je zemí, která hostí nejvíc imigrantů na světě – historicky hlavně Palestince, v posledních letech ale přicházejí i statisíce Syřanů. V zemi jich je zaregistrovaných 660 tisíc, reálné číslo ale může být více než dvojnásobné.
Tito lidé žijí často v uprchlických táborech pod hranicí bídy. V Jordánsku žije v chudobě kolem dvaceti procent populace. Vysoké je také množství lidí bez práce – u mladých je to kolem čtyřiceti procent. Pokud jde o uprchlíky, Jordánsko jim vydává pracovní povolení – muži většinou pracují na stavbách či v zemědělství, ženy ale zůstávají v domácnosti. Většina běženců navíc není v produktivním věku, takže jordánské ekonomice nijak pomoci nemohou.
Podle jordánského analytika Mohammada Aješe, který píše pro server Middle East Eye, je nutná pomoc ze zahraničí. „Obvykle platí Saúdská Arábie, ale už dlouho tak neučinila. Úřad OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě osekal finanční toky na podporu palestinských uprchlíků v Jordánsku. Teď musí najít země, které by pomoc poskytly. Mohla by to být Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty, Katar nebo možná Írán,“ spekuluje analytik.
Integrace syrských uprchlíků v Jordánsku (květen 2018)
Kolaps Jordánska by ohrozil celý region
Pokud by v Jordánsku nastal chaos, v ohrožení by nebyla pouze tato blízkovýchodní země. „Nemůže být pochyb o tom, že by kolaps Jordánska měl fatální dopad na bezpečnost a ekonomickou situaci celého regionu,“ varuje Pojar. Podobně to vidí i Ezzedine. „Radikální skupiny typu Islámský stát nebo Al-Káida provedly v Jordánsku už několik teroristických útoků, a nemyslím si, že by váhaly, kdyby se jim ještě naskytla další příležitost,“ podotkl publicista.
„Tyto skupiny používají velmi zbabělé metody. Útočí proti nevinným lidem, jen aby mohli vyvolat chaos. Mohli by také útočit proti politikům a vysoce postaveným činitelům. Budou chtít také narušit dobré vztahy mezi Jordánskem a Izraelem,“ myslí si Ezzedine.
Novinář upozornil, že podobné skupiny měly vždy v Jordánsku velmi silné postavení, zejména v chudších oblastech jako Zarká a další, odkud pochází mimo jiné i jeden z bývalých významných vůdců Al-Káidy, Abú Músa Zarkáví. „Naštěstí se jim zatím nedaří tu oblibu nějak zprofitovat ve svůj prospěch,“ konstatoval novinář.
Jordánsko je zároveň klíčovým partnerem západních zemí v regionu. S obavami tak pozoruje protesty i Washington či Londýn, stejně jako židovský stát.
„Vedle probíhající koordinace v regionálních otázkách, zejména co se týče palestinské otázky a situace v Sýrii a v Iráku, má Jordánsko v současnosti zvláštní místo u svých západních partnerů z toho důvodu, že má jasně stanovené strategické zájmy a cíle, jasně vyjádřené tím, že podepsal mírovou dohodou s Izraelem, a vždy jasně deklaruje svou prozápadní orientaci,“ poznamenal Ezzedine.
Do ulic v Jordánsku vyšly i děti
Někteří analytici v oblasti ale podle něj varují, že nová americká politika Donalda Trumpa, který uznal Jeruzalém jako hlavní město Izraele a nechal tam přesunout ambasádu z Tel Avivu, může mít významný negativní dopad i na vnitřní situaci Jordánska.
„Jordánci nemohou přijmout, že jejich země bude v otázce statutu Jeruzaléma jakkoliv manévrovat nebo ustupovat. Zásadní pro ně je, aby Palestinci dostali svůj nezávislý stát, s Jeruzalémem jako hlavním městem,“ vysvětluje Ezzedine. „Pokud král nebude v této otázce postupovat jasně a zásadově, může očekávat další protesty,“ uzavírá publicista.