Moskva – V Jekatěrinburgu na Urale dnes odhalili pomník prvnímu ruskému prezidentovi Borisi Jelcinovi. Dílo z bílého mramoru o výši přibližně deseti metrů a váze 15 tun stojí na ulici, přejmenované v roce 2008 na Jelcinovu. Odhalení se zúčastnila exprezidentova vdova Naina i současný prezident Dmitrij Medvěděv. V pomníku je vytesána Jelcinova tvář.
Jelcin se právě před 80 lety narodil v uralské vsi Butka a po životě plném zvratů zemřel v dubnu 2007 ve věku 76 let. S jeho jménem je spjat pád komunismu a rozpad Sovětského svazu.
„Rusko musí být vděčno Jelcinovi za to, že ve vůbec nejsložitější době neopustil cestu změn. Jelcinova zásluha spočívá v tom, že máme nyní moderní zemi, která sice není bez problémů, ale směřuje kupředu. Jelcinova pouť byla složitá. Každý občan si to uvědomuje. První prezident si vždycky musí proklestit cestu a změnit celý systém,“ prohlásil Medvěděv. Jelcinova smělost, rozhodnost a nekompromisnost podle něj pomohla Rusku přečkat těžké období zakládání státu a tyto rysy také vyjadřuje památník.
„Není to obelisk, ale balvan, balvan v pohybu, jakým byl i sám Boris Jelcin,“ vysvětlil svůj záměr sochař Georgij Franguljan, který je také autorem Jelcinova náhrobku na moskevském Novoděvičím hřbitově.
Jekatěrinburg (dříve Sverdlovsk) je s Jelcinovým životem pevně spojen. Jelcin se narodil v nedaleké obci Butka a v 60. letech v uralském správním středisku nastoupil dráhu stranického byrokrata. Do velké politiky vstoupil jako šéf moskevské stranické organizace a v roce 1991 se postavil proti pokusu o puč organizovanému odpůrci prvního a posledního sovětského prezidenta Michaila Gorbačova. Krátce poté sehrál klíčovou roli při rozpadu SSSR a vzniku samostatné Ruské federace, jejímž prvním prezidentem byl v letech 1991-99. Svou překvapivou rezignací v poslední den roku 1999 odstartoval kariéru svého nástupce, nynějšího premiéra Vladimira Putina.
Tři miliony dolarů (asi 52 milionů korun) za památník údajně zaplatil miliardář Oleg Děripaska, který se v roce 2001 oženil s dcerou Jelcinova zetě. Jelcinovo centrum, které má být ještě letos v Jekatěrinburgu otevřeno, vyjde státní pokladnu podle médií na tři miliardy rublů (asi 1,8 miliardy Kč). Náklady na provoz má rovněž hradit stát.
Jelcinovo dědictví dodnes zůstává silně kontroverzní. Obdivovatelé připomínají snahu dát zemi svobodu a demokracii, kritici zase stíny v podobě velmocenského úpadku, zbídačení milionů Rusů během bolestného přechodu k tržní ekonomice, vytvoření vrstvy oligarchů během „divoké privatizace“ i krvavé války s čečenskými separatisty. Během množství výstav, seminářů a dalších akcí k nedožitým osmdesátinám prvního prezidenta však převažují kladná hodnocení a je znát nostalgie.
V rámci oslav výročí Jelcinova narození se dnes koná také výstava a prezentace nové knihy o Jelcinově životě. V ní jsou některé archivní dokumenty zveřejněny úplně poprvé.
