Je Putinův protidemonstrační zákon protiústavní? Soud rozhodne

Moskva - Ruský ústavní soud posuzuje novelu kontroverzního zákona o demonstracích, který hrozí za přestupky až statisícovými pokutami. Podle většiny expertů omezuje nařízení ústavní práva občanů. V ulicích se proti němu už protestovalo. Úřady ale mají za to, že je právní norma v pořádku. Verdikt se čeká nejdříve za tři týdny.

Opozice parlamentní i neparlamentní si stěžuje, že nová ustanovení narušují ústavní svobody občanů.

Současný prezident Putin si na schválení protidemonstračního zákona velmi zakládal. V parlamentu ho prosadila jeho strana Jednotné Rusko. Norma výrazně zvyšuje pokuty za účast na demonstracích. V přepočtu 180 tisíc korun pro toho, kdo bude mít při demonstraci masku nebo bude bránit dopravě. Opozice tvrdí, že zákon má umlčet a vystrašit Putinovy kritiky.

„Myslím, že úřady panikaří. Nevědí, jak si s rostoucí občanskou aktivitou poradit, tak zkouší primitivní represivní způsoby. Ale jsem si jistý, že docílí přesného opaku. Taková nařízení lidi rozčilují a dráždí. Do ulic jich vyráží čím dál víc,“ říká opoziční lídr Sergej Udalcov.

Kritici také tvrdí, že zákon byl přijat za cenu porušení jednacího řádu. Eduard Limonov, jeden z nejčastěji zatýkaných opozičních předáků si soudu stěžoval hlavně na ustanovení, že po dvou odsouzeních za přestupky už nesmí svolávat další demonstrace, a ty přeci tvoří smysl jeho práce. Opoziční komunisté se zase obávali o osud tradičních mítinků k uctění bolševické revoluce za situace, kdy občanům hrozí pokuty až 300 tisíc rublů a pořadatelům až milion rublů.

Sergej Udalcov
Zdroj: Ivan Sekretarev/ČTK/AP

„Dá se očekávat, že dnešní jednání ruského ústavního soudu povede k tomu, co všichni očekávají – tedy zmírnění dalších drakonických zákonů, které byly přijaty během jara a léta. Pokud se to naplní, bude to nadějné, ale nebude to automaticky znamenat, že se Putinův režim zmírní,“ uvedl redaktor Českého rozhlasu Libor Dvořák.

Před přijetím zákona letos v červnu varovali opoziční poslanci. Mezinárodní organizace na ochranu lidských práv Human Rights Watch uvedla, že kvůli novým předpisům bude prakticky nemožné svobodně organizovat demonstrace.

Zatímco až dosud hrozila zatčeným demonstrantům či pořadatelům akce pokuta v rozmezí 1 000 až 5 000 rublů (asi 625 až 3 130 Kč), podle nového zákona mohou dostat pokutu až 300 tisíc rublů. Právnické osoby přitom mohou být potrestány ještě vyššími pokutami. Zákon umožňuje trestat i „protestní promenády“ či dokonce i jen výzvy k protestům.

8 minut
Ruský soud projedná protidemonstrační zákon
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 1 hhodinou

Pro Rusy je těžší získat azyl v USA, deportace zesílily

Po rozpoutání plnohodnotné invaze na Ukrajinu ze strany Moskvy v roce 2022 a utužení režimu v Rusku žádali tamní občané o azyl ve Spojených státech dvakrát více než v zemích Evropské unie, píše ruský nezávislý server Věrstka. Washington ale v poslední době zpřísnil podmínky pro schvalování žádostí, a propustnost amerických hranic se tak v roce 2025 výrazně snížila. Server popsal, jak USA při deportaci Rusů ze země postupuje.
před 1 hhodinou

Trump nabídl Putinovi členství v Radě míru

Americký prezident Donald Trump v noci na úterý uvedl, že přizval ruského vládce Vladimira Putina do Rady míru, která má za cíl pomoci ukončit světové konflikty, napsala Reuters. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov o tom, že Putin obdržel pozvánku, informoval již v pondělí. Zda se Rusko, které na Putinův rozkaz vede už takřka čtyři roky válku proti sousední Ukrajině, k Trumpově radě připojí, Peskov nesdělil.
před 2 hhodinami

Rok od návratu Trumpa do Bílého domu přinesl cla i intervenci v Latinské Americe

Přinášíme stručný souhrn prvního roku amerického prezidenta Donalda Trumpa v Bílém domě během jeho druhého funkčního období. Uplynulé měsíce přinesly mimo jiné uvalení cel na obchodní partnery USA, tlak na ukončení rusko-ukrajinské války nebo vojenskou intervenci ve Venezuele. Rozhodnutí a kroků ale šéf Bílého domu učinil výrazně víc.
před 2 hhodinami

Ze syrské věznice podle kurdské stanice uprchlo patnáct set členů IS

Ze syrské věznice Šaddádí uprchlo zhruba patnáct set členů teroristické organizace Islámský stát (IS). V pondělí večer to s odkazem na mluvčího Kurdy vedené koalice Syrských demokratických sil (SDF) uvedla kurdská televizní stanice Rudaw. Napsala o tom agentura Reuters.
před 4 hhodinami

Prokurdské síly ohlásily dohodu s Damaškem, brzy nato se opět střetly

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Stalo se tak poté, co ji v neděli ohlásil prozatímní syrský prezident Ahmad Šará. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Navzdory ujednání ale v pondělí započala nová vlna konfliktu a SDF ztratily kontrolu nad věznicí s tisíci členy teroristického Islámského státu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Papež na jednání s Pavlem ve Vatikánu přijal pozvání do Prahy

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. Hovořili spolu mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal Pavel, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu. Lva XIV. pozval na návštěvu Česka, což podle něj hlava katolické církve přijala. Věří, že se návštěva uskuteční brzy.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na čtyřicet

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl podle místních médií na čtyřicet. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé. Na trase mezi Madridem a jihošpanělskou provincií zrušily úřady více než dvě stě železničních spojů.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...