Vatikán – Jméno ghanského kardinála Petera Turksona se objevilo mezi řadou možných nástupců papeže Benedikta XVI., který 28. února abdikuje. Podle Turksona je přitom čas na to, aby byl příštím papežem právě muž z rozvojového světa. „Mladé církve“ v Africe a Asii jsou podle něj vyzrálé vést katolíky z celého světa.
Katolická církev v jednotlivých zemích Afriky a Asie je podle Turksona dostatečně pevná a už odtud vzešli „zralí kněží a preláti schopní vést také tuto světovou instituci“, prohlásil. Dodal přitom, že třetí svět nepotřebuje „svého“ papeže, aby prosperoval. Nicméně papež, který by pocházel z rozvojové země, by prý výrazně povzbudil zdejší obyvatele. Asi polovina katolíků na celém světě pochází právě z těchto zemí.
Po oznámení papežovy rezignace se okamžitě začalo spekulovat, kdo by mohl být jeho nástupcem. Turkson přitom patří mezi řadu možných kandidátů. Kromě něj se mezi nimi objevuje ze třetího světa například jméno nigerijského kardinála Francise Arinzeho.
Agentura Reuters přitom včera napsala, že příštím papežem by mohl být někdo z Latinské Ameriky. „Znám množství biskupů a kardinálů z Latinské Ameriky, kteří by mohli převzít odpovědnost za celosvětovou církev,“ prohlásil německý arcibiskup Gerhard Müller.
Nejsilnějšími uchazeči z tohoto kontinentu by měli být Odilo Scherer, který působí jako arcibiskup obří diecéze brazilského Sao Paula, či Argentinec italského původu Leonardo Sandri, který nyní stojí v čele Kongregace pro východní církve.
Sám bratr Benedikta XVI. přitom vyjádřil přesvědčení, že zrovna teď není čas na mimoevropského papeže, domnívá se proto, že papežovým následovníkem bude někdo z evropských zemí. Mohl by to být třeba milánský metropolita Angelo Scola nebo vídeňský kardinál Christoph Schönborn, který má kořeny v Česku.
O jménu nového papeže, který vystřídá německého rodáka Benedikta XVI. a jeho polského předchůdce Jana Pavla II., rozhodne volební sbor kardinálů, polovina jich přitom pochází z Evropy. Kdo se stane dalším papežem, by mělo být přitom jasné už do Velikonoc.
