Jak zemřel bin Ládin?

Washington/Islámábád – Likvidace veřejného nepřítele číslo jedna, symbolu ohrožení Ameriky, nejhledanějšího muže planety a hlavy globální teroristické sítě al-Káida Usámy bin Ládina je podle analytiků největším politickým úspěchem amerického prezidenta Baracka Obamy, který zahajuje kampaň o znovuzvolení v příštím roce. Podařilo se to deset let po osudném 11. září. Dosluhující šéf CIA Leon Panetta 40minutovou operaci sledoval v přímém přenosu. Ve chvíli, kdy se svět dovídal, že je bin Ládin mrtev, se ve virginském sídle CIA už slavilo.

Kdybychom měli možnost zajmout ho živého, udělali bychom to

John Brennan, vrchní poradce prezidenta Baracka Obamy pro oblast terorismu, na tiskové konferenci řekl, že speciální komando, které v Pákistánu zabilo Usámu bin Ládina, nemělo rozkaz ho přímo zabít. „Kdyby nepředstavoval žádnou hrozbu, rozhodně bychom ho zajali živého, připravená jednotka na to byla takto instruována,“ uvedl.

„Plánovali jsme, že nastane možnost, že ho zajmeme. Považovali jsme ji ale za vzdálenou,“ dodal. Podle Brennana americké tajné služby měly reálné obavy, že vůdce al-Káidy bude klást odpor. „Ono k tomu opravdu došlo. Došlo k přestřelce a v té byl zabit,“ řekl Brennan.  

Bin Ládin byl dopaden v sídle v pákistánském Abbottábádu, asi 100 kilometrů severovýchodně od Islámábádu. Bylo to v dvoupatrovém luxusním domě v hodnotě kolem 20 milionů korun, který stál jen 800 metrů za prestižní pákistánskou vojenskou akademií. Hledaný terorista byl v obytném komplexu postaveném asi před pěti roky a obehnaném vysokou zdí a drátem. Jak dlouho tam žil, se zatím neví. Rozvědka toto místo vytipovala jako možnou bin Ládinovu skrýš poprvé loni v září. Podle agentury Reuters je zřejmě na stopu přivedl fakt, že luxusní sídlo nemělo ani telefonní ani internetové připojení, což bylo podezřelé. Americké bezpečností složky si před zásahem postavily repliku bin Ládinova úkrytu a zásah v něm nacvičovaly.

Operaci s cílem zabít bin Ládina schválil Obama 29. dubna. Šéf CIA Leon Panetta týmu přímo velel a jeho konferenční místnost byla přeměněna ve velitelské středisko.

Usáma se schovával za manželkou

Při operaci kromě bin Ládina zemřel i jeden z jeho synů a další dva muži, zřejmě kurýři. Pátou obětí je žena. Další dvě ženy byly zraněny. Mezi raněnými ani mrtvými není nikdo z útočícího komanda. To tam vysadily čtyři americké vrtulníky. Podle pákistánských zdrojů to bylo dnes v 01:15 místního času, v USA se kvůli časovému posunu hovoří o neděli.

Bin Ládinovi strážci začali střílet ze střechy, přičemž jeden z vrtulníků spadl. Abbottábádem otřásly dva výbuchy a rozpoutala se přestřelka. Bin Ládin se přitom schovával za ženu, kterou využil jako živý štít. Podle všeho šlo o jednu z bin Ládinových manželek. On sám se pak zapojil do přestřelky, bránil se a byl zabit. Jméno střelce zatím nebylo zveřejněno. Bin Ládin byl zasažen do hlavy a záběry na mrtvé tělo odvysílala pákistánská televize. Později ale televize snímek stáhla s tím, že šlo o podvržený dva roky starý obrázek.

Nikdo z amerického komanda nebyl raněn ani nepřišel o život. Zřícený vrtulník byl podle CNN z bezpečnostních důvodů zničen. Podle USA stroj nebyl sestřelen, ale spadl v důsledku technické poruchy.

Podle vysokého amerického vládního zdroje USA před operací nesdílely tajné informace se žádnou jinou zemí. O přípravě operace prý předem věděla jen malá skupina zasvěcenců v americké vládě. USA oficiálně nesdělily, k jaké jednotce patřilo speciální komando; podle CNN operaci provedli příslušníci speciální jednotky amerického námořnictva SEAL.

Bin Ládinovi sousedé netušili, kdo vedle nich bydlí

Američtí agenti nyní prošetřují, jak je možné, že měl bin Ládin v Pákistánu podporu, která mu umožnila tak dlouho se tu skrývat. „Bylo by nepředstavitelné, že by Usáma bin Ládin neměl zázemí v zemi, která mu umožňovala tam setrvat tak dlouho. Já nemůžu spekulovat, o tom, jaký typ podpory tam mohl mít oficiálně,“ řekl k tomu Brennan.

Podle Indie je dopadení bin Ládina u Islámábádu důkazem toho, že je Pákistán útočištěm teroristů. Bin Ládin se totiž skrýval přímo před nosem pákistánské armády. Abbottábád je posádkové město a poblíž Usámovy skrýše je armádní akademie. V minulých letech bylo ve městě založeno několik nových náboženských škol, v nichž se zřejmě - stejně jako jinde v Pákistánu - rekrutují noví bojovníci svaté války.

Bin Ládinův dům stojí čtvrtý v řadě asi desítky budov. Je obklopený zdmi o výšce až 5,5 metru s ostnatými dráty pod elektrickým proudem. Za nimi rozdělují další nižší zdi pozemek na několik částí. Na jeho střeše jsou umístěné satelitní antény. Všude byly rozmístěny bezpečnostní kamery. Místní obyvatelé nezakrývali své překvapení, když zjistili, proti komu byla operace vedená. Podle jednoho z nich posledních deset let žil v komplexu jeden starý muž. Nikdy se moc neukazoval, zdržoval se hodně v ústraní a sousedé na něm neviděli nic zvláštního.

Abbottábád založil v polovině 19. století, kdy byl indický subkontinent součástí britského impéria, britský důstojník James Abbott jako základnu poté, co Britové dobyli další rozsáhlé území.

Pohřeb do moře měl zabránit tomu, aby se hrob stal poutním místem

Bin Ládina Američané identifikovali speciální rozpoznávací technikou, která identitu vyhodnotí na základě tvarů a rysů obličeje. USA nyní vyhotovují testy DNA zabitého šéfa Al-Káidy, výsledky budou známy do několika dní. Spojené státy nicméně ujistily, že bin Ládin byl jednoznačně identifikován. Testy podle médií totožnost zabitého teroristy potvrdily. Odborníci porovnali genetický profil se vzorky jedné z bin Ládinových sester, která zemřela v bostonské nemocnici. Americké úřady jí tehdy část tkáně právě kvůli testům DNA odebraly. Washington se ale k této informaci nevyjádřil.

Studio ČT24 ve 12:30 je k vidění ZDE.
Studio ČT24 ve 13:00 lze zhlédnout ZDE.
Studio ČT24 ve 13:30 si prohlédněte ZDE.
Studio ČT24 ve 14:00 naleznete ZDE.
Studio ČT24 ve 14:30 si můžete pustit ZDE.
Studio ČT24 ve 15:00 je ke zkouknutí ZDE.
Hydepark o smrti bin Ládina najdete ZDE.

Bin Ládinovo tělo bylo svrženo do moře, protože USA chtěly vyhovět islámské tradici velící pohřbít mrtvého do 24 hodin. Spojené státy si byly vědomy toho, že by bylo mimořádně obtížné najít zemi, která by byla ochotná nechat bin Ládina pohřbít na svém území. Usámova rodná Saúdská Arábie repatriaci ostatků odmítla; bin Ládinovi odňala své občanství před 20 lety za jeho teroristické aktivity.

USA se kromě toho obávaly, že by se Usámův hrob mohl stát poutním místem teroristů, proto se rozhodly pro moře. Kde přesně ale tělo bylo do vody svrženo, není známo.

Podle islámu by měli tělo omýt muslimové a pak ho co nejdřív pohřbít, většinou ještě před další denní modlitbou. Muslimové se modlí pětkrát denně. Za určitých okolností, například je-li třeba provést pitvu, může být tělo do hrobu uloženo později.

Pařížské muslimské kruhy nicméně upozornily na to, že hození těla do moře je v rozporu s islámem. „Tělo mrtvého musí být nejdříve omyto mýdlovou vodou, pak čistou vodou a nakonec vodou smíchanou s kafrem. Pak musí být zabaleno do tří vrstev plátna. Pohřbívá se přímo do země, bez rakve. Mrtvý musí být uložen podélně ve směru k Mekce. Hlava je lehce pootočena napravo, aby tvář směřovala k (mekské) svatyni Kábě,“ popsal posmrtný rituál jeden z blízkých spolupracovníků rektora pařížské mešity Dalila Boubakeura.

Šéf CIA: Al-Káida se bude mstít

Podle ředitele CIA Leona Panetty se al-Káida „skoro určitě“ pokusí pomstít smrt svého vůdce. Podle Panetty je mrtvý Usáma bin Ládin, ale nikoliv al-Káida. Nejen USA, ale i evropské země zpřísnily bezpečnostní opatření na letištích a veřejných místech.

Představitelé amerických zpravodajských složek nicméně soudí, že se al-Káida bude jen obtížně vyrovnávat se smrtí svého vůdce. Jeho předpokládaný nástupce Ajmán Zavahrí je surová, rozporuplná osobnost, které chybí mystické charisma, jímž Usáma bin Ládin stmeloval své bojovníky. Bez své modly se podle amerických expertů al-Káida může rozpadnout a ztratit na síle.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trumpova vláda podala žalobu pro případ, že na Aljašce těsně prohraje republikán

Americké ministerstvo spravedlnosti podalo žalobu, v níž žádá preventivní zablokování certifikace výsledků voleb na Aljašce v případě, že nynější republikánský senátor prohraje malým rozdílem hlasů, napsala v pátek agentura Reuters s tím, že podle názoru resortu mohou být voliči zmateni dvěma republikánskými kandidáty s téměř totožnými jmény.
před 49 mminutami

Muž na předměstí Paříže zastřelil člověka a další zranil, dle úřadů šlo o terorismus

Nejméně jednoho mrtvého a pět raněných, z nichž tři jsou ve velmi vážném stavu, si v pátek dopoledne vyžádala střelba na předměstí Paříže. Případ převzala protiteroristická prokuratura (PNAT), podle níž muž střílel v obci Trappes a později byl zatčen. Tamní starosta televizi BFM TV řekl, že pachatel zjevně střílel náhodně a „chtěl způsobit masakr“. Prezidentská kancelář čin označila za rasistický teroristický útok, napsaly agentury.
12:38Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Netanjahu zvažuje největší operaci na Západním břehu od roku 1967

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pátek po střelbě u Hebronu prohlásil, že zvažuje na Západním břehu Jordánu největší vojenskou operaci od roku 1967. Píší o tom izraelská média a AFP. Podle Netanjahua je armáda připravena příkazy vykonat. Oznámení přichází krátce před parlamentními volbami, v nichž bude premiér usilovat o znovuzvolení. Dříve ohlásil uzávěru Západního břehu kvůli střelbě z rána u Hebronu. Blokáda by měla začít už v pátek.
10:02Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoEhl: Magyar připomíná maďarské povstání více evropsky

„Vláda Pétera Magyara to použila jako další nástroj toho, jak ukázat, že opravdu plní volební heslo návratu Maďarska do Evropy,“ komentoval pro ČT hlavní analytik Hospodářských novin Martin Ehl letošní připomínkové akce k 70. výročí potlačeného povstání z roku 1956. Rámování připomínek evropskou identitou je v ostrém kontrastu s předchozím pojímáním výročí pod vedením strany Fidesz, což dle Ehla úzce souvisí s výrazně odlišným přístupem současné a minulé maďarské vlády k Rusku. Upozornil také, že v maďarském parlamentu promluvila například šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Povstání proti sovětské nadvládě v roce 1956 usilující o liberalizaci režimu a oslabení vlivu Moskvy skončilo po krvavém potlačení protestů.
před 4 hhodinami

Žádná Palestina ani konec válek. Volby izraelskou strategii nejspíš nezmění

Úterní parlamentní volby zahraničněpolitickou strategii Izraele výrazně nezmění a nepovedou k uklidnění situace v regionu, shodují se experti. Konflikty v Gaze, v Libanonu a s Íránem budou nejspíš pokračovat, i když se k moci dostane opozice. Umírnit by se ale mohla rétorika Jeruzaléma. Analytici doufají také ve zklidnění situace na Západním břehu. Lídr opoziční strany Jašar a favorit voleb, generál Gadi Eisenkot, odmítá anexi Západního břehu i vznik Palestiny. Udržet chce silné vztahy s USA.
před 5 hhodinami

Kultura protestu: Proč Česko drží záchranářské uličky a Francie hoří

Francie se opět bouří, ale tentokrát v tom studenti nejsou sami. Odbory i stíny Žlutých vest vytvářejí koalici, se kterou si vláda v Paříži zatím neví rady. Proč přilévá plošný zásah policie olej do ohně a jak se ze sociálního neklidu stává mezigenerační střet? Vedoucí Katedry sociologie Fakulty sociálních věd Masarykovy univerzity v Brně Jiří Navrátil v podcastu zahraniční redakce ČT24 Za Horizont rozkrývá mechaniku aktuálních protestů – od hořících popelnic až po akademické debaty o fiskální disciplíně státu. Ptá se Veronika Chraščová.
před 6 hhodinami

Petr Pavel je mezi favority na evropského vyjednavače o Ukrajině, píše The Telegraph

Prezident Petr Pavel patří mezi pět politiků, o nichž evropští lídři uvažují jako o hlavním vyjednavači s ruským vládcem Vladimirem Putinem o ukončení války na Ukrajině. Napsal to ve čtvrtek večer britský zpravodajský web The Telegraph s odvoláním na diplomatické zdroje, podle nichž už byli někteří z možných kandidátů osloveni.
07:33Aktualizovánopřed 8 hhodinami

„Nic neočekávám, prostě žiju.“ Reportáž přibližuje situaci ve frontové obci Prosjana na Ukrajině

Obec Prosjana v Synelnykovském okrese Dněpropetrovské oblasti leží 30 kilometrů od frontové linie. Dnes je polovina obce v troskách: desítky poškozených domů, prázdné ulice a opuštěná zvířata. Novináři Suspilne zde naposledy pracovali v únoru 2026, od té doby se kvůli zhoršující se bezpečnostní situaci nemohli vrátit. Jak žije frontová obec v říjnu 2026, přibližuje reportáž projektu Suspilne Dnipro „Rudá zóna“.
před 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.