Izrael se na poslední chvíli dohodl s Palestinou na dalším příměří

Jeruzalém – Zástupci Izraele a Palestiny se ve středu večer v Káhiře dohodli na prodloužení příměří v Pásmu Gazy o dalších pět dní. Prohlásil to šéf palestinské delegace a následně to potvrdil i Izrael. Stávající příměří, vyhlášené v pondělí, mělo vypršet ve středu ve 23:00 SELČ. Ještě před skončením příměří ale na území Izraele dopadlo z Gazy šest raket a izraelská armáda reagovala čtyřmi nálety v pásmu Gazy. I přes noční útoky panoval v oblasti relativní klid. Nové pětidenní příměří má být využito k dalším jednáním o trvalejším klidu zbraní.

Podle listu Haarec dopadla jedna z raket do neobydlené oblasti nedaleko Sderotu. Sirény se rozezněly také ve městě Aškelon a několika dalších obcích na hranici s Pásmem Gazy. Hnutí Hamas ovšem odmítá, že by je vypálili jeho bojovníci. V reakci na to pak Izrael provedl nálety - zdroj z palestinského ministerstva vnitra uvedl, že izraelské letectvo provedlo čtyři letecké útoky. Izraelská armáda potvrdila, že zasáhla „teroristické cíle“ v Pásmu Gazy. I přes prodloužení příměří panují obavy z nových násilností.

Jednání bude pokračovat o víkendu

Izraelská i palestinská delegace se nyní vrátily domů z Káhiry, kde se konaly nepřímé rozhovory. Palestinci by prý opět měli přijet v sobotu večer, aby v neděli začalo další kolo jednání. „Doufámě, že v příštích týdnech budeme schopni dosáhnout konečné dohody a že tato dohoda bude mít arabskou, regionální i mezinárodní podporu,“ uvedl palestinský vyjednavač Azzam Ahmed.

Kdy do Egypta opět dorazí izraelská delegace, však není jasné. Izraelští politici se obávají, že případnou dohodu Hamas nedodrží. „Hamas je problematický, je to divoká karta. Porušili nebo odmítli už deset různých příměří a znovu jsme to viděli včera v noci, když znovu zaútočili na izraelské komunity,“ uvedl mluvčí izraelského premiéra Mark Regev.

Šéf Hamasu Ismáíl Haníja prohlásil, že trvalého klidu zbraní může být dosaženo až po uvolnění blokády Pásma Gazy. „Oběti z našeho národa nám nedovolí, abychom o tomto požadavku vyjednávali,“ řekl Haníja. Dalším požadavkem Hamasu je výstavba přístavu a letiště v Pásmu Gazy a propuštění palestinských vězňů. Izrael zase požaduje demilitarizaci enklávy.

K udržení příměří vyzval izraelského premiéra Benjamina Netanjahua v telefonickém rozhovoru americký prezident Barack Obama. Potvrdil taky podporu Spojených států egyptskému úsilí o zprostředkování jednání mezi Izraelem a Palestinci.

Provizorní nocleh nad ruinami domů
Zdroj: ČT24/ČTK/AP

Palestinci využili příměří k opravám. Mnozí našli místo domů jen ruiny

Předchozí třídenní epizodu bez vzájemného ostřelování Izrael i palestinský Hamas téměř dodržely. Zatímco vedení radikálního hnutí spřádá nové plány, obyčejní lidé v Pásmu Gazy mají plné ruce práce s obnovou zničené infrastruktury a doplňováním zásob. Starosti na mnoha místech přidělává nejen nefunkční odpad, ale také třeba několikahodinové výpadky elektřiny. 

Z tisíců palestinských obyvatel Gazy jsou nyní fakticky bezdomovci. Řada z nich využila klid zbraní, aby se vrátila do svých domů – a často spatřila ruiny, jejichž základy jen zázrakem nadále stojí. Ti, kterým střecha nad hlavou zůstala, zase musí zápasit s nedostatkem elektřiny. Proud je často k mání pouze na několik hodin. Řadu věcí tak musí Palestinci spravovat svépomocí a na vlastní náklady. „Vedení města je tak zaneprázdněné, že jsem opravu těchto trubek zaplatil ze svého. Potřebujeme vodu k pití,“ zmiňuje jeden z obyvatel města Gaza.

Některé lokality jsou natolik poničené, že lidé ani nejsou schopni určit, kde přesně jejich dům stál. Hromady sutin připomínají také desítky továren a betonáren. Bez nich bude jakákoli obnova infrastruktury téměř nemožná. Návrat do běžného života bude stát miliardy dolarů. Podstatná část má přitom dorazit ze zahraničí. V momentě, kdy se členové Hamasu vzdají zbraní, má Gaza přislíbený také potřebný beton přímo z Izraele. Do té doby si Palestinci musí vystačit s tím, co zvládnou přivézt humanitární organizace. 

Na mnoha místech zbyly pouze trosky
Zdroj: ČT24/ČTK/AP

Příměří platilo v Pásmu Gazy i minulý týden a skončilo v pátek ráno. Jen chvíli předtím palestinští radikálové vypálili na území židovského státu nové rakety a Izrael reagoval obnovením leteckých úderů. Nyní izraelští politici počítají s podobným scénářem. Izraelský ministr obrany Moše Jaalon již uvedl, že armáda je na případné obnovení bojů připravena. „Může zase dojít ke střelbě a my zase začneme střílet na ně,“ řekl Jaalon.

Hamas chce docílit ukončení blokády, kterou Izrael na Pásmo Gazy uvalil v roce 2006 po únosu izraelského vojáka Gilada Šalita. O rok později, kdy se vlády v Pásmu ujal právě Hamas, židovský stát blokádu výrazně posílil. Izrael zase usiluje o demilitarizaci Gazy a odzbrojení Hamasu. Pro prodloužení dočasného příměří se zřejmě obě strany spokojí s menšími ústupky a dle palestinských zdrojů už Izraelci dali najevo, že jsou připraveni režim v Pásmu Gazy uvolnit.

Při explozi nevybuchlé izraelské rakety v Pásmu Gazy přišlo ve středu o život nejméně pět lidí. Je mezi nimi i italský novinář Simone Camilli, který pracoval pro agenturu AP. Italská ministryně zahraničí Federica Mogheriniová již kondolovala rodině zabitého novináře, jeho smrt označila za tragédii. Jak dodala, úmrtí Simoneho Camilliho ukazuje, jak je nutné zastavit násilí v oblasti a dosáhnout dlouhotrvajícího řešení konfliktu na Blízkém východě. 

Spolu s italským novinářem přišel o život i jeho palestinský překladatel a další tři členové palestinské policie, uvedla AP. Další čtyři lidé utrpěli vážná zranění, mezi nimi i fotograf agentury AP Hatem Moussa.

Palestinská média nejprve informovala, že Izraelci porušili příměří, když podnikli nálety na sever Pásma Gazy. Nedlouho nato se ale ukázalo, že šlo o explozi munice, která se na místě nacházela již déle.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Die Zeit musel vydat nahrávky úřadům, redakce hovoří o porušení svobody tisku

Německé státní zastupitelství a kriminalisté v hamburské redakci týdeníku Die Zeit zabavili nahrávky k případu podnikatelky Christiny Blockové, která čelí obvinění z únosu svých dětí od jejich otce z Dánska. Vedení redakce v prohlášení postup vyšetřovatelů, kteří prý hrozili prohlídkou kanceláří, tvrdě odsoudilo jako „porušení svobody tisku“. Die Zeit nyní podniká právní kroky. Podle agentury AFP se případ dotýká bývalého šéfa německé rozvědky BND Augusta Hanninga, kterého policie před týdnem zadržela kvůli jiné kauze pro podezření ze špionáže.
před 2 hhodinami

Není vhodná doba uzavírat obchodní dohody s agresorem, říká Cichanouská

Vůdkyně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská kritizuje rozhodnutí prezidenta USA Donalda Trumpa nakoupit ruskou ropu. Podle Cichanouské Rusko i Bělorusko zneužívají ochoty Západu uvolňovat sankce výměnou třeba za propuštění politických vězňů. Svého politického vězně v Bělorusku má nově i Česko – programátor Vital Děmidčik s českým a běloruským občanstvím skončil ve vazbě, když přijel navštívit nemocnou matku. Běloruské úřady ho stíhají za podporu ukrajinské armády.
před 4 hhodinami

Lucemburský soud zablokoval podíly ČEZ v tamních firmách, přiznala společnost

Lucemburský soud zablokoval kvůli kauze Diag Human podíly české polostátní energetické firmy ČEZ v tamních firmách, přes které ČEZ vlastní distributora plynu GasNet. Firma ČEZ to oznámila na svém webu. Na informaci upozornil server Ekonomický deník. Informaci již v únoru přinesl pořad Reportéři ČT, ČEZ ji nyní potvrdil.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Slovinci odmítli posílení vyšetřovacích komisí, zřejmě se vyslovili proti zrušení poplatků médiím

Slovinci v nedělním referendu těsnou většinou zamítli vládní reformní program, který tamní opozice označuje za „autoritářský“. Podle tamních médií jde o symbolickou porážku nacionalistického premiéra Janeze Janši. Informovala o tom agentura AFP. Slovinci se také podle skoro úplných výsledků nedělního poradního referenda vyslovili proti zrušení poplatků za veřejnoprávní vysílání.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Stovkám francouzských supermarketů přestaly kvůli kyberútokům fungovat mrazáky

Ve stovkách francouzských supermarketů přestala fungovat chladicí zařízení a řada čerstvých nebo mražených potravin se zkazila, informoval v pondělí francouzský deník Ouest-France. Šlo o kybernetický útok, uvedli šéf maloobchodního řetězce Coopérative U Dominique Schelcher nebo představitelé obchodní skupiny Les Mousquetaires.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Rusko nechce přijmout energetické příměří vyhlášené Trumpem, řekl Zelenskyj

Je čím dál víc zřejmé, že Rusko není ochotno přistoupit na energetické příměří navržené Spojenými státy, uvedl v pondělí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pokračujících ruských útocích na ukrajinskou energetiku. Dřív během dne Zelenskyj vyzval USA, aby donutily Kreml příměří dodržovat. Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov podle agentur prohlásil, že Kyjev si nezaslouží pauzu ve válce. Ukrajina se pátým rokem brání rozsáhlé ruské invazi.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Němci dopadli podezřelé ze žhářství v Polsku. Jde o hybridní válku, uvedl Tusk

Polský premiér Donald Tusk v pondělí oznámil, že německá policie na polskou žádost zadržela dva turecké občany, kteří jsou podezřelí, že v září u Varšavy podpálili pozemní stanici společnosti Starlink. Označil to za další akt hybridní války. Ministr pověřený koordinací zvláštních služeb Tomasz Siemoniak uvedl, že za sabotáží stojí Rusko.
před 6 hhodinami

Ministři zahraničí EU schválili dosud největší rozšíření sankcí vůči ruským subjektům

Ministři zahraničí Evropské unie schválili dosud nejrozsáhlejší rozšíření sankčního seznamu zaměřeného proti Rusku kvůli jeho válce proti Ukrajině. Na síti X to oznámila šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Na seznam podle ní přibylo téměř 1600 subjektů a osob, přičemž postihy cílí na ruský vojensko-průmyslový komplex.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.