Teherán/Vídeň - Írán prý přestal obohacovat uran na 20 procent, což byl jeden z požadavků Západu při vyjednávání o íránském jaderném programu. Informoval o tom jeden z členů íránského parlamentu. Odborníci Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), která íránský program monitoruje, to zatím nepotvrdili.
Obohacování na 20 procent se považuje za technologii, která není nezbytná pro energetický program. Při dalším obohacování může země získat materiál potřebný k výrobě jaderné bomby. Právě tomu se snaží svět zabránit při dlouholetém vyjednávání s Íránci. Letos, po zvolení nového prezidenta Hasana Rouháního, začal Írán projevovat větší otevřenost a ochotu se dohodnout.
Nikdo z diplomatů akreditovaných při MAAE zatím zprávu z Teheránu nepotvrdil. Agentura má íránské provozy kontrolovat jednou týdně.
Pokud by se zpráva potvrdila, bylo by to překvapení. Čekalo se totiž, že si Íránci budou chtít nechat ústup od obohacování na 20 procent jako hlavní kartu pro splnění jejich požadavku zrušení protiíránských ekonomických sankcí.
Íránští poslanci nejsou zrovna důvěryhodnými zdroji
Už v minulosti ovšem přišli někteří íránští poslanci s nečekanými informacemi, které nakonec vláda nepotvrdila. Za nynější novinkou je člen parlamentního bezpečnostního výboru Hosejn Nakáví Hosejní. Prohlásil, že bylo zastaveno obohacování na vyšší úroveň než na pět procent. Írán prý už má uranu obohaceného na 20 procent dostatek pro jediný provoz, pro nějž ho potřebuje, totiž pro výzkumný jaderný reaktor v Teheránu. „Tlak na to, abychom zastavili nebo přerušili obohacování na 20 procent, je nyní nesmyslný, protože tato výroba je nyní zastavená,“ řekl Hosejní.
Vyjednávači po Íránu chtějí nejenom zastavení obohacování na vysokou úroveň, ale také zlepšení komunikace při kontrolách programu, snížení zásob uranu a přistoupení na další kroky, které svět přesvědčí, že Írán neusiluje o nukleární bombu. Další kolo rozhovorů šesti velmocí s Íránem má začít 7. listopadu.
Toto diplomatické úsilí by ale podle Reuters mohly zkomplikovat kroky, které se údajně chystají v Evropě. Evropské vlády totiž podle nejmenovaných zdrojů podnikly předběžné kroky ve snaze opětovně uvalit sankce na íránskou hlavní námořní obchodní trasu. Rozhodnutí ještě není konečné, podotkl Reuters. Patří ale do širší kampaně proti sérii nedávných soudních rozhodnutí, která zrušila některé evropské restrikce - včetně sankcí vůči námořní trase.
Vlády v Evropě a ve Spojených státech viní íránské státní rejdařství IRISL a stovky dalších společností z podpory sporného jaderného programu. Druhý nejvyšší soud v Evropě ale v několika případech konstatoval, že EU neposkytla dostatečné důkazy, které by podezírané firmy s jadernými aktivitami islámské země spojovaly, a nařídil sankce zrušit. Vlády se však podle diplomatů tento týden dohodly, že pošlou IRISL dopis, aby jej informovaly o svém záměru sankce přes soudní verdikt opět uvalit.
