Berlín – V centru Berlína před Spolkovým sněmem a úřadem kancléřky vyrostly v neděli symbolické hroby, které připomněly tisíce utopených uprchlíků ve Středozemním moři. Šlo o akci organizovanou hnutím s názvem "Centrum pro politickou krásu", které dlouhodobě kritizuje nečinnost Německa a EU v otázce migrační krize. Na travnatém prostranství se sešlo několik tisíc lidí, po chvíli zasáhla policie s podezřením na výtržnictví. Během menších šarvátek se několik lidí zranilo.
Řada z odhadovaných pěti tisíc účastníků zamířila k Reichstagu symbolicky s rakvemi. Na travnatém prostranství lidé vykopali hroby a umístili u nich kříže například s nápisy „hranice zabíjejí“. Organizátoři původně zamýšleli exhumovat skutečné pozůstatky mrtvých uprchlíků z pobřeží Itálie, se svolením pozůstalých je převést do Berlína a na plánovaném místě pohřbít. Nakonec však zvolili pouze symbolickou formu.
Hnutí oznámilo, že nedělní akce před Reichstagem měla proměnit prostor na pomník obětí evropské „militantní izolace“. Podobné jednotlivé pomníky vznikly také v Mnichově, Drážďanech nebo rakouské Vídni.
Jen od začátku roku překročilo vody Středozemí směrem do Evropy na 100 tisíc uprchlíků – většina z nich zamířila ke břehům Itálie a Řecka. Téměř dva tisíce lidí při nebezpečné cestě zahynulo. Imigrace je dlouhodobě žhavým tématem evropských lídrů, sérii bruselských jednání ale blokují odlišné názory na to, kolik, jak (a zda vůbec) uprchlíků přijímat.
Německý prezident volá po větší otevřenosti Němců vůči uprchlíkům
Německý prezident Joachim Gauck jen o den dříve prohlásil, že pro Německo je „morální povinnost“ zachránit migranty. Během sobotní akce při Světovém dni uprchlíků to mimo jiné vysvětloval historickou paralelou s hromadným odsunem Němců po druhé světové válce. Ze zemí, kde Němci působili jako menšina, muselo odejít celkem 13 milionů. Na území Německa tím přibylo zhruba 20 procent obyvatel.
„Proč by politicky a ekonomicky stabilní Německo nemohlo ze současných problémů vytvořit skvělou příležitost pro budoucnost? Pamatujme, že velká část uprchlíků a nucených migrantů hrála významnou roli v obnovování poválečného Německa,“ prohlásil Gauck o víkendu.
Už v roce 2000 označilo valné shromáždění OSN 20. červen jako mezinárodní den uprchlíků. Německá vláda teprve loni toto datum rozšířila jako památný den připomínající poválečné vysídlence i všechny oběti vyhánění, k němuž dochází i v současnosti. Přepis celého Gauckova projevu v češtině k dispozici ZDE.
S ohledem na stále se zvyšující počet těch, kteří zaplatí životem plavbou na přeplněných a nestabilních lodích, je podle Gaucka pro Německo „morální povinnost“ zachránit utečence před utopením. „Když necháme tyto lidi napospas osudu, ztrácíme tím svou sebeúctu,“ prohlásil. Podobný závazek by podle něj trval do doby, než by se utečenci mohli vrátit zpět domů nebo si našli bezpečný domov v Německu. O poznání skeptičtěji hovořil na stejném shromáždění ministr vnitra Thomas de Maiziere. Podle něj současná migrační krize nenabízí „žádná snadná řešení“.
Právě do Německa přitom v současné době míří v rámci EU nejvíce imigrantů. V loňském roce například požádalo podle odhadů 200 tisíc lidí o azyl, přesné statistiky ale zatím nejsou známé. V roce 2013 požádalo o azyl 123 tisíc lidí.
V roce 2013 přišlo do Německa 465 tisíc imigrantů, což je druhý nejvyšší počet hned po USA. V roce 2013 žilo v Německu podle průzkumu Spolkového statistického úřadu 16,5 milionu lidí, kteří mají kořeny mimo Německo. To znamená přibližně 20,5 procenta obyvatel. Třetina z nich se v Německu narodila.
Zdroj: EUROSKOP
Počet lidí žádajících v zemích EU o azyl se za poslední rok téměř zdvojnásobil, jak ukazuje zpráva Eurostatu. V prvním čtvrtletí 2015 to bylo celkem 185 tisíc imigrantů. Vůbec nejvíce jich pocházelo z Kosova, dalšími početnými skupinami však byli Syřané a Afghánci, kteří tvoří významnou část uprchlíků plujících přes Středozemí. Celých 40 procent všech uprchlíků požádalo o azyl v Německu.
Evropská komise navrhla řešit příchod desetitisíců imigrantů z Afriky a Blízkého východu zavedením kvót, které by určily počty přijatých běženců v jednotlivých členských zemích. Mimo jiné Česko a ostatní státy visegrádské čtyřky (V4) odmítají podobné přerozdělování uprchlíků. Místo závazného nařízení chtějí takové rozhodnutí jako dobrovolné. Vedle států V4 je také proti například Británie. Výhrady mají i Německo a Francie, které by dohromady měly podle návrhu přijmout téměř 40 procent běženců.
