Historik: Stalin nechtěl Varšavě pomoci, zaměstnávala totiž Němce

Varšava - Prvního srpna 1944 v 17:00 vypuklo ve Varšavě protiněmecké povstání. Polské vlastenecké síly se pokusily zlikvidovat německé posádky a následně město obsadit. Historici se shodují v tom, že šlo o plán velmi statečný a obdivuhodný, ovšem nedomyšlený. Poláci spoléhali na Rudou armádu, která byla kousek od Varšavy. Dodnes se domnívají, že je Stalin nechal vykrvácet. Jak připomíná historik Jiří Rajlich, Stalin nejspíš opravdu neměl v úmyslu Varšavě pomoci, hodilo se mu, že povstání váže část německých vojsk, na druhé straně ale Rudá armáda byla v té době opravdu zdecimovaná.

Podle historika Jiřího Rajlicha posilovala sebevědomí a odhodlání Poláků skutečnost, že Rudá armáda už byla na postupu. V červnu 1944 totiž začala její velká operace Bagration v Bělorusku, která přivedla Rokosovského vojska až na východní břeh Visly. Navíc Sovětský svaz vyzýval Poláky k povstání už před jeho vypuknutím skrze rozhlas.

Polský generál Komorowski chtěl tehdy vyvolat povstání už jen proto, aby jako svébytný zástupce londýnské vlády přivítal v Polsku Rudou armádu. Stalin ale podle Rajlicha neměl v úmyslu nijak podpořit struktury orientované na Londýn. Možná právě proto se Poláci nedočkali pomoci od Rudé armády, byť ta byla na dohled od Varšavy. Je ale pravda, že Rudá armáda byla po bitvě Bagration zcela vyčerpána. „Na druhou stranu, pokud by měl Stalin zájem opravdu pomoci polskému povstání, byl by schopen mobilizovat neuvěřitelné síly. On se omezil jen na dílčí pomoc, navíc když už bylo téměř pozdě.“

Povstalci ale dokázali vzdorovat i bez sovětské pomoci, podpora totiž přicházela ze strany Spojenců, a to ze vzduchu. „Poláci chtěli, aby jim Spojenci kromě jídla svrhávali i zbraně. Stalin ale původně nechtěl povolit, aby letadla přistávala na území, které ovládala Rudá armáda. Až kolem 10. září 1944 se Stalinův pohled na situaci změnil. Začalo mu vyhovovat, že se ve Varšavě vázaly německé síly…,“ vysvětlil ve Studiu 6 Rajlich a dodal, že zbraně sice Američané na Varšavu shodili, ale nakonec je sesbírali spíše Němci.

Celý den Poláci uctívali památku hrdinů i obětí vzbouření, které nacisté nakonec utopili v krvi a město zanechali v rozvalinách. „Dnes je těžké si představit to tehdejší peklo,“ řekl Jan Ciechanowski z Úřadu pro veterány a válečné oběti. „Je těžké si představit tu zkázu, ty oběti mezi vojáky, ale především mezi civilním obyvatelstvem,“ dodal.

10 minut
Historik Rajlich: K povstání vyzýval Poláky i samotný Sovětský svaz
Zdroj: ČT24

Tisíce lidí vedených odbojovou Zemskou armádou (Armia Krajowa) se před sedmi desítkami roků odhodlaně postavily nacistům na odpor. Mnoho šancí na úspěch povstalci neměli vzhledem k tomu, že byli na rozdíl od okupantů špatně vyzbrojení. Navíc se jim nedostalo očekávané pomoci od Rudé armády, která sice byla u bran Varšavy, ale k povstání se nepřidala.

Po 63 dnech tak byla rebelie potlačena. Během bojů v ulicích města a při německých náletech tehdy přišlo o život kolem 200 000 bojovníků a civilistů. Okupanti poté zbytek Varšavy prakticky srovnali se zemí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Hamás propustil izraelsko-amerického rukojmího

Teroristické hnutí Hamás předalo po devatenácti měsících v zajetí izraelsko-amerického rukojmího Idana Alexandera zástupcům Červeného kříže. Po návratu do Izraele se Alexander už setkal se členy své rodiny. Teroristé jeho navrácení označili za ukázku dobré vůle. Zároveň uvedli, že jsou připraveni jednat o příměří v Pásmu Gazy. Zprávy o jeho propuštění už dříve ocenil americký prezident Donald Trump.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Británie zpřísňuje migrační pravidla, Starmer varoval před „ostrovem cizinců“

V pondělí představila britská vláda novou migrační strategii. Podobné kroky přijalo i Německo. Změny se zaměřují na seškrtání sociálních dávek a práv k pobytu. Podle britského premiére Keira Starmera hrozí, že bez přísnějších pravidel se Británie stane „ostrovem cizinců“.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Čína a USA omezí výběr cel

Spojené státy a Čína se dohodly na výrazném snížení cel a na 90 dnů přeruší výběr většiny z nich. Po víkendovém jednání v Ženevě to v pondělí oznámil americký ministr financí Scott Bessent. Dohoda, která dle Bílého domu začne platit nejpozději 14. května, předpokládá, že základní clo bude činit deset procent. Američané ale ponechají v platnosti i dvacetiprocentní clo zavedené kvůli fentanylu. Čína by tak podle agentury Reuters měla u dovozu z USA vybírat desetiprocentní clo, zatímco USA u dovozu z Číny třicetiprocentní.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Bulhary usvědčené ze špionáže pro Rusko potrestali v Británii vězením

Šesti Bulharům usvědčeným v březnu ze špionáže pro Rusko vyměřil londýnský soud tresty vězení v délce pět až téměř jedenáct let. Po propuštění pak budou všichni vyhoštěni, uvedla agentura AP. Podle prokurátorů svými operacemi v Británii, Německu, Rakousku, Španělsku a Černé Hoře mezi lety 2020 a 2023 ohrozili životy mnoha lidí. Skupina se zaměřovala na novináře, diplomaty a ukrajinské vojáky.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Strana kurdských pracujících oznámila ukončení ozbrojeného boje proti Turecku

Strana kurdských pracujících (PKK) se rozhodla ukončit ozbrojený boj proti Turecku a rozpustit se, napsala v pondělí podle agentury Reuters tisková agentura Firat, která je blízká PKK. Strana, která proti tureckému státu bojovala několik desítek let, uvedla, že její historická mise byla ukončena a že kurdsko-turecké vztahy se musejí změnit. Turecký ministr zahraničí Hakan Fidan označil rozhodnutí PKK za historickou etapu, prezident Recep Tayyip Erdogan pak za důležitý krok a novou éru.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Setkání Zelenského s Putinem dávám třicetiprocentní šanci, řekla Gregorová

Pirátská europoslankyně Markéta Gregorová odhaduje na třicet procent, že se ve čtvrtek v Istanbulu osobně potkají ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a ruský vládce Vladimir Putin. Prohlášení šéfa Kremlu o přímých rozhovorech s Ukrajinou a následně i ticho podle ní naznačuje, že šlo jen „o silové řeči, bůhví, na koho namířené“, řekla v Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou. Ruská ekonomika je podle ní v troskách a Putin potřebuje vést válku, příměří tak pro něj nedává smysl. V případě Zelenského se Gregorová domnívá, že návštěvou Istanbulu symbolicky ukáže dobrou vůli jednat.
před 8 hhodinami

Trump chce masivně srazit ceny léků na předpis, ale zaplatit to má Evropa

Americký prezident Donald Trump podepsal v pondělí exekutivní příkaz, který podle něj povede ke snížení cen léků ve Spojených státech o 59 až 90 procent. Především Evropská unie, která je v Trumpových očích v mnoha ohledech „zákeřnější“ než Čína, ale podle šéfa Bílého domu bude muset za léky platit více, aby se příjmy farmaceutických firem výrazně nesnížily. Pokud tak Unie neučiní, projeví se to na clech.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

„Návrhy na příměří jsou ignorovány“. Rusko na Ukrajinu dál útočí

Rusko v noci zaútočilo na Ukrajinu 108 drony, z toho pětapadesát zneškodnila protivzdušná obrana, oznámilo v pondělí ráno ukrajinské letectvo. Zničeno bylo také dalších asi třicet dronů, které sloužily jako návnada pro systémy protivzdušné obrany. Ukrajina v sobotu spolu s klíčovými evropskými zeměmi nabídla Rusku bezpodmínečné třicetidenní příměří, které mohlo platit od pondělí. Evropa hrozí novými sankcemi, pokud útoky neustanou do půlnoci na úterý.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...