Havel žádá zásah v Libyi, Klaus je fatálně proti

Praha - Bývalý prezident České republiky Václav Havel má za to, že v případě pokračování občanské války v Libyi bude nutný vojenský zásah západních zemí. Libyjského vůdce Muammara Kaddáfího Havel označil za šíleného zločince, kterého je nutné odstranit. Západ by se podle něj měl poučit ze situace v bývalé Jugoslávii, kde se zásah proti Srbsku příliš dlouho odkládal. Řekl to v rozhovoru pro dnešní Hospodářské noviny (HN). Současná hlava státu Václav Klaus se proti Havlovu postoji ihned negativně vymezil. Klaus prý s Havlem nesouhlasí v mnoha otázkách, zásadně se podle vlastních slov v minulosti stavěl proti jeho požadavku bombardovat Bělehrad, jeho nynější stanovisko vůči tomu Havlovu je stejné.

Pokud se boje budou dále protahovat a Kaddáfí bude páchat další a další zločiny, bude zásah západních zemí nutný, myslí si Havel. „Může mít různou podobu. Od pomoci tamním povstalcům přes blokaci vzdušného prostoru po cílený atak na místa, kde se schovává Kaddáfí,“ dodal. O Kaddáfím řekl, že ho celý svět měl za podivínského šaška. „A celý svět se mýlil. Ukázalo se, že to je šílený zločinec,“ konstatoval bývalý český prezident.

Václav Havel dodal, že západní země by se měly poučit ze situace v bývalé Jugoslávii, kdy se zásah proti Srbsku odkládal příliš dlouho. „O Miloševičovi se čtyři roky debatovalo, ale opatrnická prodleva se nevyplatila, spustila naopak bezpočet hrůz,“ upozornil Havel. To bylo podle něj velké ponaučení, které by mělo vést k tomu, aby Západ v případě Libye jednal opravdu rychle, i kdyby jeho rozhodnutí bylo nyní nepopulární.

Bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý: „Je potřeba zvážit, zda by operace neměla opačný účinek v arabském světě a z Kadádáfího neudělala mučedníka.“

Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg: „Já si velice vážím názorů pana prezidenta Václava Havla, ale řekněme, že on v poslední době taky nemá všechny informace, které mám já.“

Tomáš Urban z organizace Člověk v tísni: „Máme několik partnerů na místě, máme přímo zprávy zevnitř Libye, ale zatím nevíme, že by tam byla humanitární krize.“

Klaus je zásadně proti

„Já s panem exprezidentem nesouhlasím v mnoha věcech. Nejfatálněji jsem s ním nesouhlasil v momentu, kdy chtěl bombardovat Bělehrad, a já s ním nesouhlasím ani v této věci,“ reagoval Klaus na Havlovy výroky. S novináři prezident mluvil při dnešním představení knihy Rok osmý, bilancující jeho zatím poslední rok v úřadu.

Jaký by podle něj měl být postup mezinárodního společenství vůči Libyi, Klaus neupřesnil. Zdůraznil, že situací v zemi se bude koncem týdne zabývat vrcholné jednání NATO i schůzka představitelů EU, na kterou míří. „Myslím, že je potřeba, abychom si v následujících hodinách a dnech ujasňovali, upevňovali svá stanoviska, se kterými tam chceme jet, a potom v pátek je tam prezentovali,“ řekl.

Nepokoje v Libyi začaly v polovině února. Kaddáfí, který je u moci přes 40 let, se stále odmítá vzdát moci a tvrdí, že bojuje proti terorismu. O víkendu prohlásil, že pokud povstalci v Libyi uspějí, zachvátí středomořský region islámská svatá válka. Konflikt vyvolal humanitární krizi, jejíž důsledky nese hlavně Tunisko, kam prchly z Libye desetitisíce lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Snaha oslabit Evropu, kritizoval Macron v Davosu americké kroky

Francouzský prezident Emmanuel Macron kritizoval imperiální ambice některých vůdců a odsoudil kroky současné americké vlády, které vnímá jako snahu oslabit a podřídit si Evropu. Prohlásil to na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu, kde hovořil také o tom, že se svět přesouvá do éry roztříštěnosti bez pravidel. Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová předtím v Davosu mimo jiné řekla, že Evropská unie chce masivně investovat do Grónska.
13:00Aktualizovánopřed 2 mminutami

Američané v Grónsku měli mnoho vojáků i základen. Už dekády se stahují

Americký prezident Donald Trump kritizuje Dánsko, že podle něj neposkytuje Grónsku dostatečnou obranu, a opakovaně vznáší požadavky na získání největšího ostrova světa. USA přitom v Grónsku samy desítky let působily, nejprve aby čelily nacistickému Německu a později Sovětskému svazu. Na ostrově umístily jaderné zbraně a řadu klíčových základen, ale své jednotky začaly po konci studené války stahovat.
před 13 mminutami

Analytici se ohlížejí za rokem Trumpa v úřadu

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.
13:28Aktualizovánopřed 16 mminutami

Přátelství Česka a Izraele bude sílit, řekl Macinka po jednání se Sa'arem

Pod současnou vládou bude pokračovat a sílit tradiční přátelství Česka s Izraelem, řekl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) po jednání se svým izraelským protějškem Gideonem Sa'arem v Praze. Obě země mají hodně společných postojů, dodal Macinka. Sa'ar uvedl, že vztahy obou zemí se mohou pod novou vládou dostat na novou úroveň.
10:44Aktualizovánopřed 17 mminutami

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů.
10:15Aktualizovánopřed 32 mminutami

Američané staví „přísně tajný“ projekt pod Bílým domem, píše CNN

Americký prezident Donald Trump nařídil vybudování utajeného podzemního zařízení pod východním křídlem Bílého domu, které nechal loni v říjnu zdemolovat, aby ustoupilo plánům na výstavbu nového rozlehlého tanečního sálu, píše server CNN s odvoláním na své zdroje. Bílý dům informaci nepotvrdil.
před 1 hhodinou

Ruský útok na Kyjev narušil dodávky elektřiny a vody

Ruský dronový a raketový útok na Kyjev způsobil výpadky elektřiny a narušil dodávky vody, úderům čelily i další regiony, například v Kyjevské oblasti zahynul nejméně jeden člověk, informovala agentura Reuters. Ukrajina potřebuje naléhavou energetickou pomoc a protivzdušnou obranu, uvedl ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha.
09:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 3 hhodinami
Načítání...