Haag - Bývalý vůdce chorvatských Srbů Goran Hadžić dnes v prvním stání před mezinárodním tribunálem pro válečné zločiny v bývalé Jugoslávii (ICTY) v Haagu odmítl uznat vinu za válečné zločiny podle žaloby. K obžalobě se zatím odmítl vyjádřit a na vyjádření chce využít zákonnou lhůtu 30 dnů. Pokud by se ani během této lhůty nevyjádřil, bylo by to posuzováno jako vyjádření neviny a soudní proces by mohl začít.
„Vaše ctihodnosti, pan Hadžić se dnes neprohlásí ani za vinného ani za nevinného,“ řekl před soudem obhájce ex offo Vladimir Petrović. Chce, aby jeho klient dostal 30 dnů na prostudování spisu a přípravu vyjádření.
Hadžić se odmítl vyslovit poté, co mu jihokorejský soudce Kwon O-Gon po ověření totožnosti přečetl hlavních 14 bodů obžaloby. Kdyby Hadžić překvapivě řekl, že se cítí vinen ve smyslu obžaloby, soud by pouze vynesl rozsudek a od dlouhého a náročného důkazního řízení by bylo upuštěno.
Obžaloba viní Hadžiče ze zločinů proti lidskosti a z porušování zákonů a zvyklostí vedení války v Chorvatsku v letech 1991 až 1993. Obžaloba byla dokončena 13. července2004 astále platí, přestože prokuratura v pátek soudu navrhla, aby v obžalovacím spisu byly provedeny některé změny a doplnění. Podle hlavního žalobce Belgičana Serge Brammertze jsou změny technického rázu a týkají se upřesnění Hadžičovy osobní odpovědnosti za jednotlivé zločiny. Změny v obžalobě musí potvrdit soud.
Bývalý šéf chorvatských Srbů je dále obžalován ze společného zločinného spiknutí, na němž se kromě něj údajně podíleli i další obžalovaní z Haagu - mimo jiné Slobodan Milošević, Ratko Mladić a Radovan Karadžić. Obžalován je i ze zločinů ve Východní Slavoniji. Jde o loupeže, vraždy, střelbu, deportace a další porušení mezinárodního humanitárního práva, jichž se údajně dopustil vůči nesrbskému obyvatelstvu. Hadžičovo jméno je spojeno hlavně s masakrem v nemocnici ve Vukovaru na východě Chorvatska, kde srbské jednotky v listopadu 1991 zabily 264 chorvatských a nesrbských civilistů.
Obžalobu podepsala tehdejší hlavní žalobkyně Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY) Švýcarka Carla Del Ponteová. Jakmile byla obžaloba 13. července 2004 zveřejněna, Hadžić zmizel ze svého domu v Novém Sadu. Přes sedm let byl na útěku, než byl letos 20. července zatčen poblíž malé vesnice Krušedol na severu Srbska. O dva dny později ho Srbsko vydalo ke stíhání do Haagu.
Hadžić byl posledním uprchlíkem ze 161 osob, které haagský tribunál za dobu své existence obžaloval. Ze 126 souzených, jejichž procesy skončily, si 64 osob odpykává trest, z toho čtyři na doživotí, 13 bylo propuštěno, 13 předáno národním soudům, 16 lidí zemřelo před vynesením rozsudku, z toho šest poté, co byli převezeni do Haagu, a ve 20 případech bylo stíhání zastaveno. Nejznámějším zemřelým v Haagu je bývalý srbský prezident Slobodan Milošević, jenž zemřel ve své cele 11. března 2006 na srdeční slabost. Odvolací řízení je v běhu v případech 16 osob odsouzených v první instanci. Mezi nimi je bývalý bosenskosrbský generál Stanislav Galić, který velel obléhání Sarajeva, stejně jako chorvatští generálové Ante Gotovina a Mladen Markać.
