Monte Carlo - Zlomek vteřiny na klikaté horské silnici proměnil její pohádku v drsné filmové drama. Grace Kellyová, jejíž auto 14. září 1982 vylétlo ze silnice, znala obojí: byla opravdovou kněžnou i hollywoodskou superhvězdou. Na vrcholu slávy odešla do Monaka za knížetem Rainierem a stala se monackou kněžnou.
Slavný režisér Alfred Hitchcock o ní prohlásil, že je současně ohněm i ledem. Byla jednou z jeho nejkrásnějších hereček. V USA platila za módní ikonu. A ještě jí nebylo třicet, když zmizela z plátna na aristokratický dvůr.
„Byla to nejúžasnější herečka, s jakou jsem kdy pracoval. Měla mysl ostrou jako břitva a uměla se dokonale uvolnit,“ rozplýval se gentleman filmového plátna Cary Grant. V Hitchcockově filmu Chyťte zloděje s ní měl dovoleno improvizovat části dialogů. V padesátých létech zazářila ve filmech Okno do dvora, V pravé poledne, Vražda na objednávku, Z nóbl společnosti či Děvče z venkova, za které dostala Oscara.
V nóbl společnosti i vyrůstala. Pro třetí dítě milionáře a selfmademana Johna Brendana Kellyho, syna irských přistěhovalců, narozené 12. listopadu 1929 ve Filadelfii, bylo nejmilejší zábavou jeviště. Už na střední škole hrála divadlo a tancovala. Jeviště jí bylo vlastní i později v New Yorku, kde začala taky točit reklamy, dokumenty a seriály.
S Rainierem se seznámili na filmovém festivalu v Cannes v roce 1956. Krátce nato kníže přijel do USA a požádal ji o ruku. Ona přijala. Její rodina musela složit věno ve výši dvou milionů amerických dolarů.
Svatební šaty navrhla Helen Roseová ze studia MGM a šilo je 36 švadlen šest týdnů. V dubnu 1956 odplula z New Yorku loď s Kellyovou, její rodinou, družičkami a osmdesáti zavazadly k francouzské Riviéře. V Monaku vítalo kněžnu 20 000 lidí v ulicích. Obřad sledovalo asi 30 milionů lidí u televizí.
V nové roli monacké kněžny Grace porodila tři děti, Caroline, Alberta a Stephanii. Ponechala si americké i monacké občanství a začala působit v různých charitativních spolcích. Po svatbě jí kníže zakázal točit filmy. Hitchcock jí nabídl hlavní roli ve filmu Marnie v roce 1962. Ale veřejné mínění v Monaku bylo proti. Režisér Herbert Ross ji ještě v roce 1977 lákal do filmu The Turning Point, ale Rainier nedovolil. Kněžna se mohla vrátit k umění pouze v podobě čtení poezie na jevišti.
Zajímavé bylo její přátelství s Josephine Bakerovou, které se kdysi zastala při rasistickém incidentu v restauraci. Staly se z nich přítelkyně, Grace slavnou tanečnici podporovala i finančně a pomohla jí k návratu na pódia v roce 1975. Po náhlé smrti Bakerové krátce nato zařídila její pohřeb v Monaku.
Přežila ji o sedm let. Onen osudný den v září 1982 ji stihl srdeční záchvat, když jela v autě s dcerou Stephanií. Vyletěly ze silnice a zřítily se do údolí. Stephanie přežila, Grace na následky zranění zemřela den poté v nemocnici. Rainier III. se již neoženil, sám zemřel v roce 2005.
