Zvířatům škodí válka víc, než se dosud myslelo. Tým vědců z Princetonské univerzity se zaměřil na dobu od poloviny 40. let až do roku 2010 a zjistil, že na některých místech zvířat kvůli konfliktu ubylo až o 90 procent. Nejohroženější jsou velcí savci – člověk je loví pro maso, trofeje nebo slonovinu na prodej.
Gorily na talíři, kly na prodej. Vleklými konflikty trpí hlavně velcí savci, ukázala studie
Horizont ČT24: Vleklými konflikty trpí i zvířata (zdroj: ČT24)
Jako příklad slouží třeba občanská válka v Mosambiku, která zabila kromě tisíců lidí rovněž skoro všechny savce. Konkrétně rezervace Gorongosa přišla o 95 procent populace. Hyeny a leopardi prakticky vymizeli a lvů po konfliktu napočítali šest. V Africe je to přitom jeden případ z mnoha.
Podle Joshe Daskina z Princetonu existuje jasná rovnice – kde do divočiny vstoupí válka, tam přinese smrt. Jeho tým zjistil, že mezi lety 1946 a 2010 zasáhl konflikt alespoň jednou a na jeden rok do 71 procent chráněných oblastí po celém kontinentu.
Vliv konfliktů na zvířata
Někde se s přestávkami bojovalo po většinu tohoto období. „Pakliže se podíváme ve střední Africe na Kongo, Čad anebo Jižní Súdán, tak jsou to dlouhodobě nestabilní státy. Pořád jsou vystaveny poměrně masivnímu násilí, v současné době zejména Jižní Súdán je jedním z nejhorších konfliktů. V podstatě se nachází v podmínkách téměř hladomoru,“ upozornil politický geograf Martin Riegl.
V Súdánu se narodil i nosorožec bílý – vůbec poslední samec svého druhu. Původně žil tento druh právě v násilím sužované střední Africe. Zvíře teď musí hlídat vojáci a pečují o něj zoologové, přesto je naděje na oplodnění dvou zbývajících samic malá.
Největší vliv má válka na velká zvířata. Podle výzkumu navíc stačí k poklesu i jediný rok. „Vojáci musí žít z půdy, což znamená, že budou jíst maso divokých zvířat. Také musí financovat své boje a to znamená, že je zajímají komerčně významná zvířata a produkty jako slonovina a rohovina,“ konstatovala Margaret Kinnairdová ze Světového fondu na ochranu přírody.
Zabíjí i nášlapné miny nebo střelba, ale také hladoví lidé postižení válkou. Častým zdrojem masa jsou třeba i gorily. Vědci kupříkladu spojují 77procentní pokles populace gorily východní nížinné v Demokratické republice Kongo s válkou a genocidou ve Rwandě.
Bobek: Některé děti znají gorily jen jako kus masa na talíři
Na jídelníčku se ale ohrožení primáti objevují i v okolních zemích. Třeba pražská zoo se v rámci jednoho ze svých projektů snaží Afričany přesvědčit, aby bílkoviny hledali jinde.
„Někde se uvádí, že každoročně jich je zabito na maso asi sedm tisíc. Třeba děti, které žijí ve vesnicích okolo rezervací, vůbec neznají gorily jako živé tvory, znají je jako kus masa na talíři, ale de facto nevědí, jak vypadají. Děti byly konsternované, když ode mě poprvé dostaly pohlednici s pražskými gorilami a s Richardem,“ uvedl ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek.
Studie o válce a africké přírodě zdůrazňuje ale i pozitivnější aspekt. Jakmile totiž zbraně utichnou, zvířat začne většinou znovu přibývat.
Důkazem je opět mosambická Gorongosa, kde se ochránci po vyhlášení příměří znovu pustili do práce a vojáky z obou stran postavili vedle sebe jako ozbrojené hlídky. Po 23 letech žije v parku 80 procent původní populace lvů, zeber a dalších ikon africké savany.