Moskva - Prověřte okolnosti rozpadu Sovětského svazu, žádá skupina ruských poslanců generálního prokurátora. Podle poslanců z různých politických stran jednali sovětští politici při zániku SSSR nelegálně. Prokurátor by měl podle nich začít stíhat odpovědné osoby. Patří mezi ně i poslední sovětský vůdce a komunistický reformátor Michail Gorbačov.
Žádost podali poslanci napříč uskupeními, vedle zástupců kremelské strany Jednotné Rusko se pod list prokurátorovi podepsali i ruští komunisté a představitelé LDSR, kterou řídí
nacionalista Vladimir Žirinovskij. Adresovaná je generálnímu prokurátorovi Juriji Čajkovi.
V žádosti se uvádí, že přes 76 procent sovětských voličů se v březnu 1991 v referendu vyslovilo pro zachování společného svazového státu. Představitelé SSSR přesto provedli řadu nelegálních kroků, které následně vedly k rozpadu země.
Zmíněného sovětského referenda se nezúčastnily Estonsko, Lotyšsko, Litva, Moldavsko, Gruzie a Arménie. Poslanci také Gorbačovovi vytýkají, že po srpnovém puči v roce 1991 vytvořil nový vládní vrcholný orgán, který neměl oporu v ústavě. Tento orgán pak podle nich nelegálně uznal nezávislost pobaltských republik.
Poslanci připomněli, že sovětská prokuratura chtěla počátkem listopadu 1991 Gorbačova stíhat, pod nátlakem Kremlu ale od tohoto záměru ustoupila.
Gorbačov chtěl SSSR zachovat, ale prohrál
Začátkem 90. let se Sovětský svaz potýkal s ekonomickými problémy, narůstaly nacionální vášně v sovětských republikách a lidé čím dál víc volali po svobodě. Sovětský svaz se začal definitivně rozpadat 19. srpna 1991 pokusem o státní převrat. Skupina konzervativních komunistů se tehdy chtěla zbavit reformátorů v čele SSSR. Puč nevyšel, ale pro Gorbačova, který chtěl Sovětský svaz udržet, to byl začátek konce.
Emancipaci uvnitř sovětského impéria zahájilo Pobaltí už v roce 1990. Po potlačení pokusu o puč začaly vyhlašovat nezávislost i ostatní republiky. Nakonec 21. prosince 1991 podepsali v Alma-Atě nejvyšší představitelé jedenácti bývalých svazových republik dokument, který potvrdil zánik SSSR. Gorbačov o čtyři dny později odstoupil z funkce sovětského prezidenta.
Gorbačov Putina často kritizuje, anexi Krymu ale podpořil
Gorbačov už mnohokrát kritizoval postupy současného šéfa Kremlu Vladimira Putina. Před třemi lety v rozhovoru pro německý týdeník Der Spiegel přirovnal ruskou vládní stranu Jednotné Rusko k bývalé sovětské komunistické straně. Podle Gorbačova Jednotné Rusko stahuje společnost do minulosti. Všechny ostatní politické strany jsou podle něj loutkami vládnoucího režimu. Putin brání demokratické modernizaci Ruské federace, míní Gorbačov.
Poslední Sovětský prezident na druhou stranu dal letos na srozuměnou, že schvaluje ruskou anexi Krymu. Postavil se tak proti západním sankcím. Krymský lid podle držitele Nobelovy ceny za mír v referendu napravil chybu sovětského vedení. To v roce 1954 předalo poloostrov Ukrajině.
„Pro vyhlášení sankcí by měly být velice vážné důvody, opravdu velmi vážné. A měly by být podpořeny OSN. Projevená vůle lidu Krymu, jakož i možné přijetí do Ruské federace, se takovým důvodem nejeví,“ řekl Gorbačov agentuře Interfax. „Jestli dříve byl Krym připojen k Ukrajině podle sovětských zákonů, tedy po stranické linii a bez ohledu na názor lidí, tak nyní se lid rozhodl napravit tuto chybu. To by se mělo uvítat, a ne za to vyhlašovat sankce,“ konstatoval 83letý Gorbačov.
