Berlín - „Nemůžeme ztratit celou generaci,“ prohlásila německá kancléřka Angela Merkelová a svolala do Berlína summit o zaměstnanosti mladých lidí. V Řecku nebo Španělsku je bez práce každý druhý do pětadvaceti let a situace si žádá rychlé řešení. U kancléřství protestuje proti způsobu řešení krize několik stovek lidí. Opoziční němečtí politici zase Merkelovou obviňují, že se summitu zhostila jen proto, aby si vylepšila obraz u německých voličů před zářijovými volbami.
Nejvyšší představitelé Evropské unie, ministři práce všech členských zemí anebo francouzský prezident François Hollande se schází v Berlíně. A to necelý týden po summitu EU, který se věnoval nezaměstnanosti. Téma je stejné– najít řešení současné krize pracovního trhu. Bez práce je v Evropě přes třiadvacet procent mladých do 25 let. Problémy mají hlavně jižní země. Česko je s téměř dvaceti procenty nezaměstnaných mladých na dvacáté příčce.
Německý model
Summit by mohl odpovědět na to, jak rozdělit šest miliard eur, tedy 153 miliard korun, které evropští politici před týdnem odklepli podporu hledání práce a stáží pro mladé. Jenže pouhé finanční prostředky nestačí. Merkelová soudí, že nezaměstnanost mladých je „pravděpodobně nejpalčivějším evropským problémem“. Právě její země má nejnižší míru nezaměstnanosti mezi mladými, 7,6 procenta. Své zkušenosti s dvěma strukturálními reformami trhu práce chce předat dál. Německo zavedlo duální systém vzdělání, který kombinuje výuku ve třídě s praxí mimo školu. „Musíme dát těmto mladým lidem odpověď - že mají v Evropě vyhlídky - a musíme to udělat hned,“ řekla německá ministryně práce Ursula von der Leyen.
Jak dál ve Španělsku?
Mladí Španělé sice mají vzdělání, ale chybí jim praxe. Vracejí se proto zpátky do školních lavic. Podobné řešení by podle Jakuba Fischera, prorektora pro strategii VŠE, v Česku nebylo efektivní. Nezaměstnanost se u nás podstatně liší dle vzdělání. Mladých lidí se základním vzděláním, kteří jsou nezaměstnaní, je u nás 45 procent. Lidí s vyšším stupněm vzdělání jen 16 procent. „Situace je složitější. Nahnat mladé lidi zpátky do škol, aby získali kvalifikaci, se v Česku nedá dělat. Ve Španělsku je bez práce 40 procent vysokoškoláků. Je to otázka reforem trhu práce, vzdělávacího systému. Tak, aby byl více profesně orientovaný. Pokud se to neudělá, problém se odloží o několik let. Lidé prostě získají kvalifikaci, která pro trh práce nebude mít smysl,“ řekl Fischer ve Studiu ČT24.
Jen peníze nestačí
Odborníci i politici se shodují, že je v Evropě kladen malý důraz na profesní vzdělávání. Kromě samotné finanční injekce by se proto měly státy zaměřit i na změnu vzdělávacího systému. Zaměřit se více na praxi, například stáže ve firmách. „Jako pozitivní příklad můžeme uvést Rakousko. Tam učni už během studií pracují v podnicích,“ řekl Jakub Fischer. Němci také zdůrazňují význam kariérového poradenství v zemích, jako je Řecko, kde mladí lidé ani nemají možnost získat kvalifikovanou radu.
„Periferie eurozóny (Španělsko, Řecko) potřebují pro snížení nezaměstnanosti kombinaci nižších vládních úspor a uvolněnější regulaci na trhu práce. Nabízí se jim šest miliard euro z evropských kapes po dobu sedmi let na podporu tréninku a vzdělávání mladých. Není to však to, co by bylo zásadní, a není to věc, která by dokázala problémy mladých nezaměstnaných v periferních ekonomikách změnit,“ říká Jan Bureš, hlavní ekonom Poštovní spořitelny.
Situace v Česku
V Česku je míra nezaměstnanosti dána vzdělanostní strukturou. Rozdíly jsou největší dle dosaženého vzdělání. „Dá se říci, že je to tím, že se zvýšila účast na vysokoškolském vzdělání,“ řekl Jakub Fischer. Poukázal také na to, že je v Česku oborová nevyváženost. „Je to velký problém do budoucna. Řemeslo netáhne,“ dodal.
