Někteří členové Evropského parlamentu (EP) kritizují britský návrh přístupu k občanům EU poté, co Spojené království opustí Unii. Považují ho za diskriminační. Europarlament může finální dohodu o brexitu vetovat.
Europoslanci hrozí vetem, britský plán ochrany cizinců mají za diskriminační
„Evropský parlament si vyhrazuje právo odmítnout jakékoli ujednání, které bude hůře než nyní nakládat s občany EU, a to nehledě na jejich národnost,“ citoval z dopisu adresovaného unijnímu vyjednavači pro brexit britský deník The Guardian.
Europoslanci v dopise uznávají demokratické právo Británie Unii opustit, tvrdí ale, že to ekonomicky ostrovní zemi a ani zbytku Evropy neprospěje a že brexit jen omezí výsady občanů.
„Britský návrh jen potvrzuje přesvědčení o tom, že jde o ústup od cílů, ve kterých je na prvním místě občan. Pokud by se naplnil, zahalil by život milionů Evropanů temný mrak nejasnosti a nejistoty,“ uvádí se v dopise.
Jeho autorem je předák liberálů a europarlamentní koordinátor pro brexit Guy Verhofstadt, podepsali také představitelé europarlamentních skupin lidovců, sociálních demokratů, zelených a levice. Všechny tyto politické skupiny mají v EP pohodlnou 77procentní většinu, takže mohou dohodu o brexitu odmítnout.
„Je třeba uvést na správnou míru, že to není stanovisko Evropského parlamentu, ale některých jeho představitelů. Oficiální stanovisko bude známé během podzimu,“ poznamenal k dopisu europoslanec Miroslav Poche (ČSSD).
„Myslím, že europarlament doporučí, aby rozhodným datem pro uznání statusu trvalého pobytu občanů EU byl rok 2019, tedy datum, kdy Velká Británie reálně odstoupí z EU. Všechny spory mezi vládou a občany Evropské unie v Británii by měl řešit Evropský soudní dvůr,“ podotkl Poche k výtkám ze strany europoslanců.
Někteří zástupci europarlamentu mají sice britské návrhy za diskriminační, na místě ale podle nich nejsou rezolutní prohlášení. „Varoval bych před prohlášením typu – nepodpoříme, zamítneme. Pokud by totiž europarlament následně neschválil dohodu, pak Británie stejně odejde, ale nezaručí se třem milionům Evropanů žijících v Británii vůbec žádná práva,“ dodal ve vysílání ČT24 europoslanec Jiří Pospíšil (nestr. za TOP 09 a STAN).
Na konci června britská premiérka Theresa Mayová uvedla, že chce, aby s občany EU žijícími v zemi legálně k zatím nestanovenému datu nepřetržitě alespoň pět let bylo i po odchodu Británie z evropského bloku zacházeno jako s Brity, tedy aby měli stejná práva například, pokud jde o lékařskou péči a školství. Vláda plány shrnula ve zveřejněném dokumentu.
Klíčové body britského návrhu:
- Ti, kdo získají status „usazené osoby“ budou moci žít, pracovat, studovat a uplatňovat nárok na dávky stejně jako dosud.
- Datum, podle kterého budou britské úřady udělení statusu posuzovat, bude mezi 29. březnem 2017 a 29. březnem 2019 (oficiálním spuštěním brexitu a jeho očekávaným završením).
- Občané zemí EU žijící k tomuto datu v Británii méně než pět let budou moct v zemi zůstat a po jisté době požádat o dočasné povolení k pobytu.
- Po pěti letech pobytu budou moct požádat o status usazené osoby.
- Nová pravidla nemají podle Mayové platit pro osoby odsouzené za závažné zločiny nebo pro recidivisty.
GALERIE
Europoslanci
Vyjednavač pro brexit Michel Barnier britský návrh označil za málo ambiciózní, nejasný a s nedostatečnými zárukami – ani další významné unijní činitele plán nenadchnul.
Podle britských médií by nová pravidla v praxi mimo jiné patrně znamenala, že občané EU budou muset znovu absolvovat administrativní proces vyřizování pobytu, na jehož konci bude příslušný průkaz. V Británii jsou asi tři miliony lidí z jiných unijních zemí, jinde v EU pak žije zhruba milion Britů.
Harmonogram vystoupení Velké Británie z EU