Brusel – Evropská komise do konce května předloží návrh, jak v souvislosti s nynější migrační vlnou dočasně přerozdělovat uprchlíky uvnitř celé Evropské unie. Kvůli situaci chce komise zároveň vůbec poprvé aktivovat příslušný nouzový mechanismus podle základních evropských smluv a pomoci tak členským zemím čelícím velkému přílivu migrantů. Český podíl na programu přesídlení celkem 20 000 osob ze třetích zemí by měl být 2,63 procenta, tedy 525 osob.
Evropská exekutiva do konce měsíce navrhne program, v rámci kterého bude moct za dva roky do zemí Unie legálně přesídlit 20 000 lidí, kteří jednoznačně potřebují mezinárodní ochranu. Na tento program, který má být realizován společně s Úřadem Vysokého komisaře pro uprchlíky OSN (UNHCR), hodlá Evropská komise vyčlenit 50 milionů eur (přes 1,3 miliardy korun).
Český podíl na programu by podle podkladových materiálů měl být 2,63 procenta, tedy 525 osob. Česká vláda už v lednu souhlasila s přijetím 15 rodin s dětmi, celkem asi sedmi desítek osob ze Sýrie, které musely prchnout do uprchlických táborů v Jordánsku. Nejvíce migrantů má podle představ komise přijímat Německo - 18,42 procenta, následované Francií (14,17 procenta) a Itálií 11,84 procenta.
Návrh trvalého přemísťování azylantů uvnitř EU v nouzových situacích, tedy při jejich mimořádném přílivu, by chtěla komise představit do konce roku. Klíčem pro rozmísťování uprchlíků mají být údaje o velikosti populace té které členské země, o jejím hrubém domácím produktu, počtu dosavadních žádostí o azyl a o míře nezaměstnanosti, vysvětlil eurokomisař pro vnitřní věci Dimitris Avramopulos.
Evropská komise svou novou Agendu pro migraci představila dříve, než původně plánovala. Reagovala tak na trvající silnou vlnu migrantů, kteří se pokoušejí přes Středozemní moře dostat především do Itálie, podle nedávných údajů OSN to od počátku roku bylo přes 32 000 lidí. Za stejnou dobu našlo ve vlnách smrt na 1770 lidí. O věci už na konci dubna mimořádně jednal summit Evropské unie.
S představou kvót pro rozmisťování uprchlíků uvnitř Unie ale část členských zemí ostře nesouhlasí, včetně České republiky, Maďarska, Polska nebo Bulharska. Británie, Irsko a Dánsko mají z evropského práva dohodnuté výjimky, takže se jich budoucí návrhy případně nemusí týkat.
Přijímání uprchlíklů musí být dobrovolné, vzkazuje do Bruselu řada států
Premiér Bohuslav Sobotka znovu zopakoval, že Česká republika přidělování uprchlíků podle kvót odmítá. Česko podle něj chce uprchlíkům pomáhat, ovšem na základě suverénního rozhodnutí vlády, nikoliv na základě obecně definovaných mechanismů Evropské unie. Jednotlivé země podle něj ví nejlépe, jaké jsou u nich pro přijetí uprchlíků podmínky. S takovým postojem půjde Česko i na jednání Evropské rady - chce v něm hájit zájmy země a „principy zdravého rozumu“.
Podle ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka by zavádění kvót přineslo řadu problémů. „Pokud by někdo takto přijímal stanovený počet utečenců, tak by to znamenalo, že by je potom musel udržet na svém území,“ uvedl ministr. V Unii s volným pohybem osob je podle něj nepředstavitelné nutit utečence, aby v zemi, do níž třeba ani nechtěli, zůstali jen proto, aby splňovali nějakou kvótu. „Princip kvót je porušením základních svobod a principů, kterými se Evropská unie řídí,“ dodal ministr. (více českých reakcí k návrhu Bruselu čtěte zde)
Polsko podle ministra pro evropské záležitosti Rafala Trzaskowského překvapilo, že Evropská komise navrhuje povinné kvóty, přestože se na dubnovém summitu šéfové vlád a států dohodli na dobrovolném pilotním projektu přemístění uprchlíků a přesídlení lidí, kteří jsou nyní v táborech mimo osmadvacítku. „Je divné, že šéf komise Jean-Claude Juncker dělá rozhodnutí odporující tomu, na čem se dohodli šéfové vlád,“ řekl Trzaskowski.
Britská ministryně vnitra Theresa Mayová žádá, aby ekonomičtí migranti, které záchranáři zachytí ve Středozemním moři, byli vraceni i proti své vůli. Mayová nesouhlasí s návrhem šéfky unijní diplomacie Federicy Mogheriniové, podle kterého by „žádní migranti zachycení na moři nesměli být posíláni zpět proti jejich vůli“. Takový přístup by podle Britky k riskantní cestě do Evropy přilákal ještě více lidí.
Schulz: Nepřijmout uprchlíky? Jen egoismus a chladné prosazování vlastních zájmů
Mezi zastánce zavedení kvót pro přijímání běženců naopak patří Německo nebo Itálie. Země, které toto řešení odmítají, obvinil předseda Evropského parlamentu Martin Schulz z „egoismu“ a narušování pospolitosti a solidarity v Unii. „Když se na to podíváme blíže, jsou to nyní čtyři země, které nesou hlavní břemeno,“ řekl Schulz v rozhovoru pro německou rozhlasovou stanici rbb-Inforadio. „Myslím, že 90 procent všech uprchlíků přijme desítka zemí. Zbylých 18 nedělá vůbec nic,“ upozornil Schulz.
„Egoismus jednotlivých částí Evropské unie už 20 let brání efektivnímu a humánnímu řešení těchto problémů,“ prohlásil Schulz. Konkrétně jmenoval Británii, Maďarsko a „mnoho dalších“ zemí, které prý „mluví za zavřenými dveřmi jinak než na mikrofon“. Upozornil také, že lidé, kteří se chtějí legálně přistěhovat do Evropy, dělají jen totéž, co Evropané, kteří odchází například do Austrálie, do USA nebo do Latinské Ameriky.
Německý týdeník Die Zeit ve svém komentáři tento týden kritizuje, že v době komunismu našly na Západě azyl tisíce lidí z východoevropských zemí, ale právě tyto země se nyní zdráhají přijmout uprchlíky ve větších počtech.
