Do Česka zavítal estonský premiér Jüri Ratas. Mimo jiné přivezl unikátní zkušenosti s elektronizací státní správy. Právě na systémech s předponou „e-“ si Estonsko založilo svou image. Třeba daňové přiznání podává on-line 95 procent lidí i firem. Systém je podle jeho tvůrců možné zavést všude.
Estonsko, to je e-život s e-občankou, e-pobyty a e-volbami. V Česku jej propaguje tamní premiér
Horizont ČT24: E-Estonsko (zdroj: ČT24)
Přístup k internetu je v Estonsku lidským právem. On-line lze v zemi vyřídit v podstatě všechno. Říká se, že jen na svatbu a pohřeb se musíte dostavit osobně. Základem systému je digitální občanský průkaz, který je pro občany nad 15 let povinný.
„Věci jdou velmi hladce, podle mé zkušenosti je tohle prostě k nezaplacení,“ pochvaluje si systém odbornice na kybernetickou bezpečnost a IT právo Agnes Kasperová z Tallinnské univerzity.
Všechno v jednom
Funkce se do systému dostávaly postupně. Teď se digitální občanka spolu s elektronickým podpisem a dvěma PIN kódy používá místo řidičského i zdravotního průkazu, k vyzvednutí léků na recept, do bankovnictví, k on-line volbám nebo při podání daňového přiznání.
Přiznat daně z pohodlí domova je otázkou minut, protože úřady už všechny potřebné údaje o plátci mají. V celém systému totiž platí zásadní pravidlo – jednou a dost. „Když jim dám své údaje, tak další úřady, které je potřebují, se na ně nesmějí ptát znova. Kontaktují databázi,“ popisuje Kasperová.
Každý úřad spravuje svou databázi, spojeny jsou napřímo bez prostředníka a létají mezi nimi digitálním prostorem šifry, elektronické podpisy a časová razítka. Platforma také spolupracuje se soukromým sektorem, mobilními operátory nebo bankami.
Vybudovat digitální společnost, ve které podobné služby využívá na devadesát procent lidí, trvalo léta. Důležitá byla vůle ke změně. Projevit ji museli politici, úředníci i občané. „Důvěra je klíčovým komponentem při budování téhle společnosti, protože žádná demokratická společnost nechce stvořit Velkého bratra,“ zdůrazňuje poradce pro digitalizaci na úřadu vlády Marten Kaevats.
Zásadní je i bezpečnost systému, který zatím hackerům vždy odolal. Jeho tvůrci i správci však vědí, že tomu tak nebude navždy. „Není otázka zda, ale kdy. Neustále se v kybernetickém světě něco děje, útoky, hledání slabých míst serverů,“ říká ředitel Státního informačního systému Andrus Kaarelson.
Otevřenost cizincům
Na e-občanku mají nárok i cizinci s dočasným pobytem. „Můžete si třeba vyjet, kdy jste byl u zubaře, jestli vám dal nějaký recept a kolik to stálo,“ uvádí příklad Ondřej Kokoška žijící v Tallinnu.
V roce 2014 Estonsko přišlo dokonce s možností účasti v systému pro cizince žijící mimo jejich zem. Díky takzvanému e-pobytu mohou získat přístup do databází a otevřít si v Estonsku firmu na dálku. Nejčastěji to zkusili Ukrajinci a Němci. Ostatně e-pobyt má i Angela Merkelová nebo třeba papež František. Celkem ho vlastní skoro 46 tisíc lidí.
Estonsko už se poohlíží po dalším stupni. Zvažuje zavedení umělé inteligence, která by sama hlídala, aby občané automaticky dostali vše, na co mají od státu nárok. Tak, aby o důchod nebo příspěvek na děti či bydlení nemusel nikdo žádat. Tahle inovace se má jmenovat neviditelná vláda.