Estonsko se od 1. července, poprvé ve své historii, ujímá předsednictví Evropské unie a vstupuje do něho se záměrem klást velký důraz hlavně na nejrůznější aspekty související s digitalizací Evropy. Země má ale pro své působení v čele osmadvacítky také další priority. Patří k nim otevřená evropská ekonomika, bezpečná Evropa a rovněž otázky související s udržitelným životním stylem a ochranou životního prostředí.
„Brexit bude takovým slonem v místnosti,“ připustila tento týden estonská velvyslankyně při EU Kaja Taelová. Počínající rozhovory o odchodu Británie z Evropské unie podle ní budou v příštích šesti měsících především na vyjednávacích týmech obou stran. Estonsko bude ovšem jako předsednická země řídit jednání Rady pro všeobecné záležitosti (GAC), jejímž prostřednictvím mohou členské země dohlížet na průběh rozhovorů.
Důležitou věcí, na které se budou estonští diplomaté v příštích měsících podílet, bude snaha posunout dopředu klíčovou reformu evropského azylového systému. Na mnoha jejích částech - a to včetně těch, které souvisejí s nejrůznějšími informačními systémy - panuje shoda, anebo jsou země blízko takovému kompromisu, který je přijatelný pro všechny.
Podaří se najít kompromis v otázce přerozdělování žadatelů o azyl?
Už déle než rok se ale několika po sobě jdoucím předsednictvím nepodařilo vymyslet takový kompromis, který by propojil dva zásadně odlišné pohledy na otázku trvalého mechanismu přerozdělování žadatelů o azyl, jaký navrhuje Evropská komise. „Začneme dvoustranná jednání, abychom zjistili, kde si s jednotlivými státy stojíme,“ vysvětlila velvyslankyně Taelová, která také ocenila, jakým způsobem se tuto otázku snažili za svých předsednictví dopředu posunout Slováci a po nich nyní končící Malťané.
Není podle ní ale možné zastírat, že země se v pohledu na přerozdělování uprchlíků neshodují. „Někteří říkají, že dokud není dohodnuto všechno, není dohodnuto nic. Uvidíme, co se podaří a zda bude potřeba pokračovat dál za bulharského předsednictví,“ dodala velvyslankyně.
Ačkoliv je migrační a bezpečnostní problematika v mnoha ohledech pro Estonsko významná, předsednictví milionového Estonska zdůrazňuje i další okruhy, na které se chce tato země soustředit. Jako motto pro své působení v čele Unie si Estonci zvolili připomínku, že jednoty se dá dosáhnout vyvažováním různých zájmů.
Země si tak klade za cíl v čele Unie podporovat rozvoj jednotného unijního trhu, včetně trhu digitálního, kde dynamika musí být vyvažována stabilitou a potřebnými pojistkami, ať už jde o bankovnictví, či energetiku. Estonsko, které jeho velvyslankyně v tomto ohledu pokládá za „laboratoř Evropy“, také zdůrazňuje digitální budoucnost a nejrůznější elektronická řešení státní správy. Ale i zde bude podle Tallinnu potřeba vyvažovat přínosy nových technologií s možnými riziky.
Základním cílem zůstává soudržná Unie
Ostatně o této agendě budou 29. září na „digitálním summitu“ diskutovat v Tallinnu šéfové států a vlád Unie. Také Estonsko tak pokračuje v nově vznikající tradici vrcholných unijních schůzek v předsednické zemi, kterou zahájilo Slovensko summitem EU27 loni v září v Bratislavě.
Estonsko chce vedle toho přispět k vyváženému kompromisu mezi zájmy těch zemí, které v současné evropské diskusi o „sociálním dumpingu“ preferují ochranu vlastních zaměstnanců před levnou pracovní silou, a států, které upozorňují, že součástí jednotného trhu je i volný pohyb osob. „Je třeba umět 'obout si boty' toho druhého,“ míní velvyslankyně Taelová. Země ze západu EU si podle ní musejí uvědomit, že základním cílem zůstává soudržná Evropská unie.
