Energický Biden demokratům napravil dojem z předvolebních debat

New York/Danville (Kentucky) - Televizní debata kandidátů na viceprezidenta Spojených států dopadla podle mnohých komentátorů minimálně vyrovnaně. Činil se především zástupce demokratů a nynější viceprezident země Joe Biden. V 69 letech byl o 27 let mladšímu Paulu Ryanovi více než zdatným oponentem - ve čtvrtečním klání působil energickým a často i agresivním dojmem. Na výroky svého republikánského soupeře nezřídka reagoval shovívavými či nevěřícnými úsměvy. Teoreticky tak mohl vyrovnat náskok republikánů poté, co minulý týden v diskuzi kandidátů na prezidenta zastínil republikán Mitt Romney současného prezidenta Baracka Obamu.

Podle bleskového průzkumu televize CNN ale Bidenův konfrontační styl mohl voliče odradit - právě kvůli němu prý vyhrál o 4 procenta v očích respondentů republikán Ryan. Mezi hlavní témata diskuse patřily daně, zdravotní péče, zejména ale zahraniční politika včetně krize kolem íránského jaderného programu, situace v Libyi a Sýrii či válka v Afghánistánu.

Dynamický Biden působil během debaty jako opak prezidenta Baracka Obamy, který během diskuse se svým republikánským vyzyvatelem minulý týden vypadal nepřítomně až ospale. Na Ryanova slova často reagoval rozčarovaně, záhy po získání slova naopak nasadil ostrý argumentační styl. Podle některých televizních komentátorů ale Biden své nasazení lehce přehnal. Jejich názory podpořil i první bleskový průzkum, který přinesla stanice CNN. Republikán podle něj nad Bidenem vyhrál v očích 48 procent respondentů, zatímco Biden u 44 procent. Statistická chyba u šetření činí pět procent, výsledek tak podle stanice může být v zásadě vyrovnaný.  

Biden také často svému soupeři skákal do řeči, což bylo z druhé strany opětováno, a některé části diskuse tak byly značně nepřehledné. Viceprezidentovi se ale vůči Ryanovi zahnanému místy do defenzivy dařilo i argumentačně. Když republikán kritizoval stimuly na podporu ekonomiky přijaté na začátku Obamovi vlády, namítl, že mu Ryan sám poslal hned dva dopisy požadující peníze do svého volebního okrsku.

Igor Lukeš, profesor Bostonské univerzity:

„Na CNN sice je průzkum, ve kterém mírně vyhrál Ryan, ale myslím, že nejsem zdaleka sám, kdo si myslí, že ta debata byla naprosto vyrovnaná. Biden nenechal od počátku nikoho na pochybách, že přišel bojovat, a Ryan velmi dobře argumentoval. Tak podnětnou diskuzi jsem za svůj život snad nikdy neslyšel.“

Zahraniční politika - diskuze o Íránu, Afghánistánu i Sýrii 

Velkou část debaty vyplnily přestřelky o zahraniční politice. Republikán Ryan současné administrativě vyčetl mlžení kolem nedávného incidentu v Libyi, při kterém zemřel velvyslanec Chris Stevens a další tři Američané, i údajně slabý postup vůči Íránu. Biden ale namítl, že nynější sankce vůči Teheránu jsou účinné a tamní režim je ve stále větší mezinárodní izolaci. „Válka by měla být až poslední možností,“ řekl a dodal, že íránský režim je od získání jaderné zbraně ještě hodně daleko. Ryan mu ale oponoval, že jaderný Írán by byl ještě horší než další válka.

Biden uměl najít slabiny

Bidenovi se na rozdíl od Obamy v diskuzi z minulého týdne dařilo vnášet do debaty slabá místa republikánské kandidátky, jako jsou Romneyho výroky označující 47 procent Američanů za lenochy závislé na vládě. Varoval také před tím, že republikáni chtějí omezit přístupnost zdravotní péče a snížit daně bohatým na úkor střední třídy.

Viceprezidentské debaty obvykle ve Spojených státech nemají příliš velký dopad na vlastní výsledek voleb. Letošní ale provázela velká pozornost kvůli překvapivě slabému výkonu nynějšího prezidenta v diskuzi s Romneym. Biden měl za úkol znovu oživit demokratický tábor, Ryan zase nepokazit dynamiku, kterou před týdnem nabral Romney. Podle prvních ohlasů oba v zásadě uspěli.

Pro kandidáty na viceprezidenta to byla první a jediná předvolební debata. Obama s Romneym se utkají ještě dvakrát. Další prezidentská debata se uskuteční 16. října v Hempsteadu ve státě New York a poslední 22. října ve floridském městě Boca Raton. Prezidentské volby se v USA konají 6. listopadu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém," těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jens-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici.
před 43 mminutami

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřely tři desítky lidí

Nejméně 31 lidí ve středu zemřelo a přes šedesát dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, který vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 52 mminutami

Ukrajinští poslanci schválili jmenování Fedorova ministrem obrany

Ukrajinští poslanci většinou hlasů schválili jmenování dosavadního vicepremiéra a ministra digitalizace Mychajla Fedorova novým ministrem obrany. V úterý v parlamentu neprošlo jmenování Denyse Šmyhala do funkce místopředsedy vlády a ministra energetiky. Bývalý premiér Šmyhal byl až dosud právě ministrem obrany.
před 1 hhodinou

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán v reakci pohrozil útoky na americké základny v regionu.
03:13Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Chorvatsko obnovilo vojenskou službu. Mladí muži dostávají povolávací rozkazy

V prvních dnech roku 2026 obdrželo přibližně 1200 mladých mužů v Chorvatsku dopisy, v nichž jsou informováni, že byli povoláni k výkonu vojenské služby. Zákon, který jim tuto povinnost ukládá, schválili chorvatští poslanci loni v říjnu bez odporu tamní veřejnosti, která dle průzkumů odvody většinově podporuje.
před 3 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Zemřela Claudette Colvinová, jejíž čin odstartoval hnutí za občanská práva

V 86 letech zemřela černoška Claudette Colvinová, jejíž zatčení v polovině padesátých let kvůli odmítnutí uvolnit bělošce místo v autobuse pomohlo odstartovat moderní hnutí za občanská práva. S odvoláním na nadaci nesoucí její jméno o tom v úterý pozdě večer informovala agentura AP.
před 5 hhodinami

Trump útokem na Venezuelu nahrál Rusku, přestože ho ponížil, shodují se experti

Ještě loni v květnu pronášel Nicolás Maduro vzletná slova o vztazích Venezuely a Ruska, když v Kremlu podepisoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem dohodu o vzájemné spolupráci. Poté, co ale venezuelského autokrata sesadily a zajaly Spojené státy, ruský vůdce mlčí. Experti připouštějí, že americký úder ve Venezuele Moskvu ponížil. Zároveň ale podle nich nahrává ruskému vnímání světa a jeho zájmům na Ukrajině a v Evropě.
před 7 hhodinami
Načítání...