Ekvádorská vláda přiznala, že zakladateli serveru WikiLeaks Julianu Assangeovi po zveřejnění rozsáhlého množství materiálů o americké prezidentské kandidátce Hillary Clintonové „dočasně omezila“ přístup k internetu. Assange pobývá už déle než čtyři roky na ekvádorském velvyslanectví v Londýně a v neděli tam ztratil připojení k síti, podle WikiLeaks po zásahu neidentifikovaného státního úřadu.
Levicová vláda Ekvádoru uvedla, že rozhodnutí WikiLeaks publikovat dokumenty, které by mohly ovlivnit americké volby, je zcela na odpovědnosti této organizace. Quito se podle vládního sdělení nechce vměšovat do volebního procesu ani nehodlá podporovat některého z kandidátů. Kroky vlády přitom podle sdělení svými kroky nenarušily schopnost WikiLeaks věnovat se žurnalistickým aktivitám.
„Ekvádor v této věci uplatňuje své suverénní právo a dočasně omezil přístup ke komunikačnímu systému na svém britském velvyslanectví,“ uvádí se ve sdělení ekvádorského ministerstva zahraničí. „Ekvádor v tom nepodléhá tlaku žádných zemí,“ citovala ministerstvo agentura Reuters.
Vyhověl Ekvádor přání Washingtonu?
WikiLeaks poukázala v minulých dnech na spekulace, podle nichž požádal ministr zahraničí USA John Kerry Ekvádor, aby Assangeovi zamezil v publikování dokumentů o Clintonové a demokratech. WikiLeaks v pondělí uvedla, že aktivovala blíže neupřesněný pohotovostní plán.
Zakladatel WikiLeaks žije od roku 2012 na ekvádorském velvyslanectví v Londýně, protože se bojí, že ho Británie v případě zadržení vydá do Švédska a to pak do USA. Čtyřiačtyřicetiletý Assange je ve Švédsku stíhaný kvůli podezření ze znásilnění, což Assange odmítá. V pozadí je podle něj ve skutečnosti snaha vydat ho justici Spojených států, jejichž tajné vládní dokumenty přes WikiLeaks zveřejnil.
Projekt WikiLeaks vznikl v roce 2006. V roce 2010 zpřístupnil nezákonně získané americké dokumenty o válce v Iráku i Afghánistánu a zveřejnil na čtvrt milionu tajných dokumentů, které mapují fungování americké diplomacie od roku 1966 až do února 2010.
Tento měsíc WikiLeaks daly k dispozici veřejnosti soukromé e-maily vedoucích činitelů Demokratické strany. Pošta mimo jiné obsahovala části staršího projevu Hillary Clintonové k bankéřům, v němž se snažila předvést se jim jako politička vstřícná k Wall Street a volnému obchodu, a další materiály, které demokratickou kandidátku kompromitují v očích levicových voličů.
