Duma uznala vinu stalinského režimu za Katyň

Moskva – Ruská Státní duma dnes uznala vinu stalinského režimu za postřílení tisíců polských zajatců v Katyni za druhé světové války. V Katyňském lese zemřelo přibližně 22 000 polských zajatců. Sovětský svaz dlouhá léta svaloval vinu za vraždění na nacistické Německo. Duma přistoupila k tomuto vůči Polsku vstřícnému gestu před návštěvou ruského prezidenta Dmitrije Medvěděva ve Varšavě. Katyň je již léta bolavým místem v rusko-polských vztazích.

Duma potvrdila, že zločin byl spáchán „na přímý rozkaz Stalina“ a dalších vůdců totalitního státu. Poslanci se vyslovili pro předání dalších dokumentů z uzavřených archivů Polákům a pro další práci na objasnění tragédie. Připomněli také, že v Katyni byly postříleny i tisíce sovětských občanů, na nichž režim cvičil masové vraždění. Pro prohlášení hlasovali poslanci vládnoucího Jednotného Ruska a dvou menších stran - Spravedlivého Ruska a seskupení Vladimira Žirinovského. Proti byli jen komunisté.

Polský premiér Donald Tusk uvítal prohlášení Dumy jako důležité politické gesto, ale doufá, že následovat budou i „odvážnější kroky“ Moskvy k usmíření. „Pro nás je to prohlášení něčím přirozeným, pro nás to není vůbec žádná senzace,“ uvedl zvláštní zmocněnec polského premiéra Adam Rotfeld. Dodal, že dokument je významný hlavně pro ruskou stranu a že ruští komunisté jsou „věčně včerejší“. Podle advokátů pozůstalých po postřílených zajatcích, kteří žalují Rusko ve Štrasburku, prohlášení dumy nemění právní situaci. Na to by byl třeba výnos prezidenta Medvěděva nebo zvláštní zákon.

Prohlášení ruské Státní dumy:

„Naše národy zaplatily obrovskou cenu za zločiny totality. Rozhodným odsouzením režimu, který pohrdal právy a životy lidí, poslanci jménem ruského lidu podávají přátelskou ruku polskému lidu. Doufáme v počátek nové etapy vztahů mezi našimi zeměmi, které se budou rozvíjet na základě demokratických hodnot. Takový výsledek bude nejlepším pomníkem pro oběti katyňské tragédie, které rehabilitovala sama historie, jakož i padlých sovětských vojáků, kteří obětovali život za osvobození Polska od hitlerovského nacismu.“

„Vztahy se v současnosti rozvíjejí velmi intenzivně. Vděčíme za to nejen strašné tragédii ve Smolensku, která určitým způsobem spojila naše národy, ale myslím si, že příčina je hlubší,“ prohlásil ministr zahraničí Sergej Lavrov během nedávné návštěvy Varšavy. Lavrov je přitom první zástupce ruské diplomacie, který vystoupil před polskými velvyslanci. Existuje tudíž naděje, že vztahy mezi Ruskem a Polskem se nakonec zlepší.

Jedním z hlavních spouštěcích momentů tohoto oteplení se zdá být právě dubnová nehoda polského vládního letadla nedaleko ruské Katyně, při níž zemřel tehdejší prezident Lech Kaczyński a další desítky politických a armádních elit. Vládní delegace letěla do Ruska uctít právě památku zabitých důstojníků z druhé světové války. Rusové s Poláky intenzivně spolupracují na objasnění neštěstí.

Podle Jaroslawa Kaczyńského, šéfa největší polské opoziční strany Právo a spravedlnost, slova o „zločinu“ padají už od 80. let, ale měly by následovat i konkrétní kroky, včetně odškodnění pozůstalých. „Jde o to, aby z toho byly důsledky: přiznat se k odpovědnosti, omluvit se, zaplatit,“ uvedl bývalý polský premiér, který je znám kritickým postojem vůči Rusku.

Katyňský masakr z roku 1940, při němž tehdejší sovětská tajná služba NKVD zavraždila přibližně 22 tisíc polských důstojníků a příslušníků inteligence, zůstávala po desetiletí citlivým místem rusko-polských vztahů. Moskva vždy odpovědnost za události u Katyně odmítala a vinu svalovala na nacistické Německo. Otočila až v roce 1990, kdy přiznala odpovědnost tajných policistů, k oficiální omluvě se však nikdy Rusové neodhodlali. Pravost důkazů o podílu Stalina na masových vraždách v katyňském lesíku nedávno potvrdil i soud.

V Rusku by mohl začít proces razantní destalinizace

V Rusku mohou být už brzy přijaty zákony označující stalinskou tajnou policii NKVD za zločineckou organizaci a zakazující popírání sovětských politických represí a vychvalování diktátora Josifa Stalina. Moskevskému rozhlasu to řekl Michail Fedotov, šéf prezidentské Rady pro lidská práva, poradního orgánu prezidenta Dmitrije Medvěděva. Rada se podle Fedotova v lednu sejde na schůzi, jejímž hlavním tématem má být destalinizace ruské společnosti. Má stanovit rámec politického a právního hodnocení sovětské éry, zejména období Stalinovy vlády. Nemá ovšem hodnotit skutky konkrétních politiků, protože podle Fedotova „byl vinen režim, nikoliv konkrétní lidé“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Demokraté budou mít v americké Sněmovně reprezentantů nejméně 258 křesel

Demokraté budou mít v americké Sněmovně reprezentantů nejméně 258 křesel, což je nejvíce od roku 1992, píše agentura AP. Čtyři mandáty jsou navíc ještě ve hře. Celkem v dolní komoře amerického parlamentu zasedá 435 zákonodárců.
před 2 hhodinami

Všechny tři objekty, které v pátek vletěly do polského prostoru, byly ruské střely

Všechny tři objekty, které v pátek vletěly do polského vzdušného prostoru a zřítily se, byly ruské střely s plochou dráhou letu Ch-101. Podle agentury Reuters to uvedli polští vyšetřovatelé. Původně se mluvilo o dvou střelách a jednom dronu. Předběžné výsledky zkoumání zbytků střel ukazují na to, že byly vyrobeny v posledním čtvrtletí letošního roku v Moskevské oblasti.
před 3 hhodinami

Útok na Kaliningradskou oblast monitoroval letoun NATO, píše ukrajinský web

Ruská Kaliningradská oblast v sobotu večer čelila podle serveru Ukrajinska pravda možným dronovým náletům. Poplašné sirény se v regionu rozezněly poprvé od plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. Tamní úřady uvedly, že systém reagoval na podezřelý objekt přilétající od Litvy, po prověření ale oznámily, že nebezpečí pominulo. Monitorovací kanály mezitím informovaly o explozích a činnosti protivzdušné obrany v přístavním městě Baltijsk, kde se nachází základna ruské Baltské flotily. Litva odpovědnost za možný útok popírá. V noci pokračovaly také vzájemné údery v jiných regionech Ruska a Ukrajiny, jež si vyžádaly mrtvé a zraněné.
09:05Aktualizovánopřed 4 hhodinami

V Benghází expolodovala ruská loď, podle zdrojů AP na ni zaútočily ukrajinské drony

Na ruské korvetě Merkurij kotvící na námořní základně v libyjském Benghází v neděli nastala exploze a vypukl požár. Podle dvou východolibyjských vojenských představitelů šlo o útok ukrajinských námořních dronů, který loď vážně poškodil. Ruské ani ukrajinské úřady se k incidentu nevyjádřily, k odpovědnosti za něj se zatím nikdo nepřihlásil. Dva zdroje z lékařského prostředí uvedly, že nejsou hlášena žádná úmrtí, blíže neurčený počet lidí však utrpěl zranění.
před 5 hhodinami

Jednání na nejdelší klimatické konferenci OSN v historii zkolabovala

Jednání na klimatické konferenci COP31 v turecké Antalyi v neděli podle agentury Reuters zkolabovala, jelikož se zúčastněné země neshodly na společné deklaraci. Oproti plánovanému konci se konference protáhla o 44 hodin a překonala tak dosavadní rekord v délce trvání klimatických summitů OSN, napsala agentura AFP. Irské předsednictví Evropské unie uvedlo, že Unie a její členské státy nepodpoří přijetí konečného návrhu dohody, který nezmiňuje fosilní paliva, hlavní příčinu globálního oteplování.
před 8 hhodinami

Sýrie zničila stamiliony tablet captagonu, z byznysu těžil Asad

Syrské úřady oznámily likvidaci velkého množství drog, včetně 400 milionů tablet syntetického stimulantu captagonu, které bezpečnostní složky zajistily při různých operacích. Informovala o tom státní agentura SANA s odvoláním na oddělení pro boj proti drogám. Příjmy z nekalého byznysu pomáhaly bývalému Asadovu režimu během občanské války přežít dobu tvrdých západních sankcí.
před 9 hhodinami

Eisenkot označil novou vlnu osadnického násilí za „židovský teror“

Radikální izraelští osadníci v noci vtrhli do několika palestinských obcí na okupovaném Západním břehu, kde zapálili tucet vozidel a několik domů. Šéf opoziční strany Jašar Gadi Eisenkot, kterého prezident pověřil sestavením nové vlády, to označil za „židovský terorismus“, píše server The Times of Israel (ToI). Vláda Benjamina Netanjahua podle něj přivedla Západní břeh na „pokraj nekontrolované anarchie“.
před 10 hhodinami

Zemřel Paolo Bulgari. Rodinnou firmu pomohl proměnit ve světovou luxusní značku

V sobotu v 89 letech zemřel Paolo Bulgari, vnuk řeckého stříbrotepce, který pomohl proměnit rodinný klenotnický podnik ve světovou luxusní značku, jež se stala synonymem italského šarmu a designu. V neděli o tom napsala agentura AP. Bulgari po desetiletí stál v čele značky, kterou si oblíbily supermodelky, hollywoodské hvězdy i sběratelé díky odvážným designům a charakteristickému používání barev.
04:27Aktualizovánopřed 14 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.