Duma uznala vinu stalinského režimu za Katyň

Moskva – Ruská Státní duma dnes uznala vinu stalinského režimu za postřílení tisíců polských zajatců v Katyni za druhé světové války. V Katyňském lese zemřelo přibližně 22 000 polských zajatců. Sovětský svaz dlouhá léta svaloval vinu za vraždění na nacistické Německo. Duma přistoupila k tomuto vůči Polsku vstřícnému gestu před návštěvou ruského prezidenta Dmitrije Medvěděva ve Varšavě. Katyň je již léta bolavým místem v rusko-polských vztazích.

Duma potvrdila, že zločin byl spáchán „na přímý rozkaz Stalina“ a dalších vůdců totalitního státu. Poslanci se vyslovili pro předání dalších dokumentů z uzavřených archivů Polákům a pro další práci na objasnění tragédie. Připomněli také, že v Katyni byly postříleny i tisíce sovětských občanů, na nichž režim cvičil masové vraždění. Pro prohlášení hlasovali poslanci vládnoucího Jednotného Ruska a dvou menších stran - Spravedlivého Ruska a seskupení Vladimira Žirinovského. Proti byli jen komunisté.

Polský premiér Donald Tusk uvítal prohlášení Dumy jako důležité politické gesto, ale doufá, že následovat budou i „odvážnější kroky“ Moskvy k usmíření. „Pro nás je to prohlášení něčím přirozeným, pro nás to není vůbec žádná senzace,“ uvedl zvláštní zmocněnec polského premiéra Adam Rotfeld. Dodal, že dokument je významný hlavně pro ruskou stranu a že ruští komunisté jsou „věčně včerejší“. Podle advokátů pozůstalých po postřílených zajatcích, kteří žalují Rusko ve Štrasburku, prohlášení dumy nemění právní situaci. Na to by byl třeba výnos prezidenta Medvěděva nebo zvláštní zákon.

Prohlášení ruské Státní dumy:

„Naše národy zaplatily obrovskou cenu za zločiny totality. Rozhodným odsouzením režimu, který pohrdal právy a životy lidí, poslanci jménem ruského lidu podávají přátelskou ruku polskému lidu. Doufáme v počátek nové etapy vztahů mezi našimi zeměmi, které se budou rozvíjet na základě demokratických hodnot. Takový výsledek bude nejlepším pomníkem pro oběti katyňské tragédie, které rehabilitovala sama historie, jakož i padlých sovětských vojáků, kteří obětovali život za osvobození Polska od hitlerovského nacismu.“

„Vztahy se v současnosti rozvíjejí velmi intenzivně. Vděčíme za to nejen strašné tragédii ve Smolensku, která určitým způsobem spojila naše národy, ale myslím si, že příčina je hlubší,“ prohlásil ministr zahraničí Sergej Lavrov během nedávné návštěvy Varšavy. Lavrov je přitom první zástupce ruské diplomacie, který vystoupil před polskými velvyslanci. Existuje tudíž naděje, že vztahy mezi Ruskem a Polskem se nakonec zlepší.

Jedním z hlavních spouštěcích momentů tohoto oteplení se zdá být právě dubnová nehoda polského vládního letadla nedaleko ruské Katyně, při níž zemřel tehdejší prezident Lech Kaczyński a další desítky politických a armádních elit. Vládní delegace letěla do Ruska uctít právě památku zabitých důstojníků z druhé světové války. Rusové s Poláky intenzivně spolupracují na objasnění neštěstí.

Podle Jaroslawa Kaczyńského, šéfa největší polské opoziční strany Právo a spravedlnost, slova o „zločinu“ padají už od 80. let, ale měly by následovat i konkrétní kroky, včetně odškodnění pozůstalých. „Jde o to, aby z toho byly důsledky: přiznat se k odpovědnosti, omluvit se, zaplatit,“ uvedl bývalý polský premiér, který je znám kritickým postojem vůči Rusku.

Katyňský masakr z roku 1940, při němž tehdejší sovětská tajná služba NKVD zavraždila přibližně 22 tisíc polských důstojníků a příslušníků inteligence, zůstávala po desetiletí citlivým místem rusko-polských vztahů. Moskva vždy odpovědnost za události u Katyně odmítala a vinu svalovala na nacistické Německo. Otočila až v roce 1990, kdy přiznala odpovědnost tajných policistů, k oficiální omluvě se však nikdy Rusové neodhodlali. Pravost důkazů o podílu Stalina na masových vraždách v katyňském lesíku nedávno potvrdil i soud.

V Rusku by mohl začít proces razantní destalinizace

V Rusku mohou být už brzy přijaty zákony označující stalinskou tajnou policii NKVD za zločineckou organizaci a zakazující popírání sovětských politických represí a vychvalování diktátora Josifa Stalina. Moskevskému rozhlasu to řekl Michail Fedotov, šéf prezidentské Rady pro lidská práva, poradního orgánu prezidenta Dmitrije Medvěděva. Rada se podle Fedotova v lednu sejde na schůzi, jejímž hlavním tématem má být destalinizace ruské společnosti. Má stanovit rámec politického a právního hodnocení sovětské éry, zejména období Stalinovy vlády. Nemá ovšem hodnotit skutky konkrétních politiků, protože podle Fedotova „byl vinen režim, nikoliv konkrétní lidé“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trumpovy výpady udělaly z kanadských liberálů favority voleb

Kanadští liberálové měli podle průzkumů ztrátu dvaceti procentních bodů za opozičními konzervativci a směřovali k porážce ve volbách, které jsou vypsané na 28. dubna. Útočná rétorika amerického prezidenta Donalda Trumpa vůči Kanadě však během uplynulých měsíců semkla voliče kolem vládních liberálů, kterým se podařilo zvrátit dosavadní trend. Jejich podpora vzrostla i v provincii Québec, která v uplynulých volbách byla doménou strany Québecký blok (QB).
před 1 hhodinou

SledujteTisíce lidí se ve Vatikánu naposledy loučí s papežem

Veřejnost se od pátečního brzkého rána může v bazilice svatého Petra naposledy rozloučit se zesnulým papežem Františkem. V několik stovek metrů dlouhé frontě před nejvýznamnějším katolickým chrámem stále stojí tisíce lidí. Ráno na vstup čekaly asi hodinu. Dosud se s v pondělí zesnulým osmaosmdesátiletým papežem rozloučilo téměř 130 tisíc lidí.
08:56Aktualizovánopřed 2 hhodinami

V Narvě na hranici s Ruskem vytvoří Estonsko vojenskou základnu

Pobaltské státy od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu posilují svou obranyschopnost. Estonsko tento týden oznámilo, že v pohraničním městě Narva vznikne vojenská základna se stovkami vojáků. Společně s Litvou a Lotyšskem už dříve informovaly o vybudování „obranné linie“ na hranicích s Běloruskem a Ruskem. Jeho menšina v Pobaltí čítá skoro devět set tisíc osob.
před 3 hhodinami

Při vzpomínce na oběti šoa promluvila v Jeruzalémě i rodačka z Děčína

Miliony Izraelců sledovaly v přímém přenosu připomínku dne obětí šoa. V publiku vedle sebe usedli političtí rivalové, vojenské špičky i šéfové zpravodajských služeb. Na 80. výročí ukončení války se jedním z řečníků na tradiční pietě z památníku Jad Vašem v Jeruzalémě stala i česká rodačka Eva Erbenová. Narodila se v Děčíně, jako jediná z rodiny přežila holocaust a po únorovém převratu odešla z Československa do Izraele. Je jí 94 let.
před 5 hhodinami

Sovětské názvy ulic či zabírání bytů. Jak se Rusové chovají na okupovaných územích

Plnohodnotná ruská invaze na Ukrajinu trvá již přes tři roky a Rusové mezitím pokračují v osídlování okupovaných území. Server BBC informoval o tom, jak okupanti zabavují ukrajinské byty v Mariupolu, přičemž zároveň vystavují domy nové. Podle stejného schématu postupují Rusové také v Berďansku, který chtějí podle plánu přestavět. Odstranit při tom mají například i školu či ulici. Některé názvy berďanských ulic už navíc nesou sovětské názvy.
před 6 hhodinami

Trump podepsal exekutivní výnos zaměřený na podporu hlubokomořské těžby

Šéf Bílého domu Donald Trump ve čtvrtek večer podepsal exekutivní výnos zaměřený na podporu hlubinné těžby na mořském dně. Informovala o tom agentura Reuters, podle níž je tento krok součástí Trumpovy snahy zlepšit přístup Spojených států k niklu, mědi a dalším kritickým nerostům, které se hojně využívají v celé ekonomice.
před 7 hhodinami

Americký soud zablokoval část Trumpova výnosu o pořádání voleb

Americký soud zablokoval část exekutivního výnosu prezidenta Donalda Trumpa z konce března, který měl zavést nová pravidla pro pořádání federálních voleb včetně požadavku na předkládání úředního dokladu o občanství při registraci voliče. Vedení demokratů a řada občanských sdružení tento výnos kritizovaly s tím, že hrozí, že oprávněným občanům bude odepřeno volební právo. Informovaly o tom tiskové agentury Reuters a AP.
před 7 hhodinami

Se zesnulým papežem se rozloučilo už skoro sto tisíc lidí

Po krátké přestávce se ve čtvrtek ráno znovu otevřela bazilika svatého Petra ve Vatikánu, aby se veřejnost mohla rozloučit s papežem Františkem. Už více než 90 tisíc lidí se od středečních jedenácti hodin do čtvrtečních 19:00 přišlo do baziliky svatého Petra ve Vatikánu rozloučit s hlavou katolické církve, která zemřela v pondělí.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...